Reuters: Zavřená Evropa: Jak utrácet, když není kde?

Ještě před několika týdny řada evropských zemí doufala, že jejich zámožnější obyvatelé začnou touto dobou utrácet peníze, které nestihli roztočit během pandemie, a odstartují ozdravování ekonomiky, tažené tentokrát spotřebiteli. Covid-19 se ale dál šíří, což si žádá nové uzávěry napříč starým kontinentem, a očkovací kampaně nestíhají. Je proto pořád nejasné, kdy – nebo dokonce zda – se rekordní hladiny osobních úspor konečně přemění na tolik potřebný výdajový boom, napsala v analýze agentura Reuters.

Pandemie ohrozila nebo zlikvidovala živobytí milionů lidí. Ti, kdo měli větší štěstí a udrželi si práci, v mnoha případech zvýšili svoje prostředky na spořicích účtech. Utrácet totiž kvůli omezením proti šíření viru neměli moc kde.

V Německu se úspory, definované jako podíl disponibilních příjmů, zvýšily loni na rekordních 16,2 %. V roce 2019 to bylo 10,9 %. Ve Francii dosahoval tento podíl v posledním loňském čtvrtletí 22,2 %, ve druhém kvartálu dosáhl 27,5 %. Úspory silně narůstaly také ve Španělsku a v Itálii.

Prognostici a tvůrci opatření doufali, že tyto nahromaděné rezervy se zhruba v této době začnou uvolňovat do ekonomiky eurozóny. Nastartovalo by to místní zotavování, které bude už teď asi docela dost pokulhávat za Spojenými státy.

Nová omezení, jako jsou ta v Německu a Francii, ale takovéto naděje hatí.

Francouzské ministerstvo financí doufá, že nová, měsíc trvající opatření, která jsou určená pro Paříž a část severu a cílí na veškerý prodej kromě základního zboží, budou mít minimální dopad na ekonomiku. Ekonomové ze soukromého sektoru už tak optimističtí nejsou. Pojišťovna Euler Hermes srazila svůj odhad růstu pro tento rok o polovinu procentního bodu na 5,4 %.

Německá centrální banka Bundesbank v prosinci předpověděla, že největší evropská ekonomika letos stoupne o 3 % za předpokladu, že na jaře dojde spolu s větší proočkovaností ke zvolnění restriktivních opatření.

„Pandemie a uzávěry, které ji mají zastavit, budou na německou ekonomiku zpočátku dopadat silněji a poté pravděpodobně také o trochu déle, než jsme očekávali,“ řekl tento týden její hlavní ekonom Jens Ulbrich s tím, že po odstranění restrikcí bude neuspokojená spotřeba stále proudit zpět do ekonomiky.

Podle jiných tomu tak být nemusí.

„Některé nákupy nelze opakovat do nekonečna. Nikdo, kdo si během prvního lockdownu koupil novou velkou televizi do domácího kina, nebo moderní kuchyni, aby si doma mohl skvěle uvařit, to po šesti měsících neudělá znovu,“ říká Rolf Buerkl z institutu GfK, který provádí pozorně sledované měsíční průzkumy mezi spotřebiteli. „To samé platí pro některé služby. Určitě nebude chodit ke kadeřníkovi častěji, abyste dohnali, co jste v pandemii nestihli. Některé spotřební výdaje jsou v dlouhém běhu jednoduše ztracené a k žádné snaze to dohnat docházet nebude.“

Podobně rezervovaná byla tento týden i analytická zpráva od Barclays Economics Research. Také se v ní zmiňoval efekt ušlé spotřeby i skutečnost, že nadbytečné úspory se týkají lidí s vysokým příjmem. A také divoká karta, kterou je neznámý účinek pandemie na spotřebitelské chování v dlouhodobém horizontu. „Toto podtrhuje náš opatrný výhled na soukromou spotřebu, kde návrat na předkrizové úrovně neodhadujeme do konce roku 2022,“ konstatovali také její autoři.

Klíčovou otázkou nyní je, jak dlouho omezení potrvají.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane v úterý prohlásil, že banka už do své prognózy letos 4% hospodářského růstu eurozóny zapracovala očekávání, že opatření v podobě lockdownů mohou pokračovat i vedruhém čtvrtletí.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale ve středu oznámila, že plánovaná velikonoční uzávěra v Německu byla chybou, a proto se zavádět nebude. Řekla také, že se veřejnosti omlouvá za nejistotu, kterou způsobila, a že prosazení krátkodobé uzávěry považuje za svou vlastní chybu.