Mají vysokorychlostní tratě v Česku využití?

Mají vysokorychlostní tratě v Česku využití?

Asi 4500 lidí jezdí ve všední dny vlakem z Brna i Ostravy do Prahy, zhruba čtyřikrát tolik jich využívá silniční dopravu ve stejném směru. Zda se mohou tyto počty výrazněji změnit ve prospěch vlaků, když se vybudují vysokorychlostní trati, zkoumají odborníci z Ekonomicko-správní fakulty MU.

Výstavba rychlého železničního spojení mezi třemi největšími českými městy se intenzivně připravuje, zda ale bude dostačující poptávka po těchto službách, zatím jasné není. Odpovědi nejen na tuto otázku teď hledají výzkumníci z Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku ITREGEP, který sdružuje vědce z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.

V projektu Nová mobilita podpořného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, chceme vytvořit odhad toho, jak se chování změní, pokud cestujícím nabídneme nový koncept rychlých spojení. Navazující otázkou je, jaký bude mít provoz rychlovlaků vliv na mobilitu pracovní síly v kontextu regionálního rozvoje, který je v Čechách intenzivně spjatý krátkodobě s dojížděním a dlouhodobě s migrací do Prahy, zatímco na Moravě tuto roli zastává ne již tak intenzivně Brno, přiblížil cíle výzkumu Vilém Pařil.

Důležitým aspektem zavedení tohoto nového způsobu dopravy je podle dalšího člena týmu Zdeňka Tomeše také konkurenční prostředí a open access na železnici či poskytování významných slev pro seniory, žáky a studenty ve veřejné dopravě.

Výzkum je zaměřený především na chování cestujících mezi třemi největšími městy v Česku a dále na hlavních trasách do zahraničí směrem do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko. Odborníci k tomu využívají jednak dotazníková šetření a rozhovory, ale také analýzu takzvaných big dat, v tomto případě jde o anonymizovaná signalizační data mobilních operátorů.

K dispozici mají výzkumníci data o pohybech každé SIM karty na sledovaných trasách za čtyři vybraná období roku 2019, kdy byla úroveň poptávky po všech typech dopravy standardní. Z analýzy těchto dat vyplynulo, že po železnici z Brna i z Ostravy do Prahy denně cestuje 4 525 pasažérů. Silniční dopravu pak využívá ve stejném směru denně 18 955 cestujících.

Výsledky analýzy dat a spotřebitelských šetření ukazují, že asi 50 procent lidí cestuje mezi těmito městy častěji než jednou do měsíce. Nejčastěji je to za rodinou či přáteli či v rámci služební cesty. Například do práce jezdí mezi Brnem, Ostravou a Prahou méně než 10 procent všech cestujících na těchto trasách, přiblížil některé z výsledků analýzy dat prorektor MU a ředitel ITREGEP Martin Kvizda.

Z průzkumů také vyplývá, že zatímco cestující vlakem či autobusem využijí během své cesty i jiné dopravní prostředky, z cestujících automobilem jich 91 procent využije pouze automobil. Dalším důležitým výstupem dotazníkových šetření jsou odhady, jak jsou cestující citliví na cenu jízdenky
nebo na to, jak často daný spoj jezdí. 

U cestujících autem nás zajímá, za jakých okolností a v jaké míře budou ochotní vyměnit své auto za environmentálně příznivější železniční dopravu. U cestujících vlakem nebo autobusem nás zajímají důvody jejich současné volby a ochota připlatit si vyšší cenu jízdného za rychlejší přepravu. A u populace, která cestuje mezi Prahou a Brnem jen příležitostně, nás zajímá, nakolik je vysoká rychlost a komfort přepravy přiměje cestovat častěji a pravidelně, například i za prací, doplnil Kvizda.

Výzkumníci se ale dívají i do zahraničí a na tamní zkušenosti s provozem vysokorychlostních tratí, především pak s tím, jaká existuje nabídka spojení. Ukazuje se, že ve většině evropských zemí jsou základem rychlé železniční dopravy vnitrostátní spoje zajišťující propojení velkých metropolitních regionů. Mezinárodní doprava je méně častá a pět a více spojů za den nabízí evropští provozovatelé jen na 17 linkách a propojují města jako Paříž, Londýn, Brusel, Amsterdam, Frankfurt a Kolín nad Rýnem.

To může představovat jisté riziko i pro úvahy o vysokorychlostních železnicích na území České republiky, na nichž se kromě vnitrostátních vlaků plánuje i intenzivní mezinárodní provoz v prostoru celé střední Evropy, podotkl další z výzkumníků Daniel Seidenglanz.

Vysokorychlostní tratě v Česku by měly vést z Prahy přes Brno do Ostravy s odbočkou do Břeclavi a dále do Vídně a Bratislavy. Pak z Prahy přes Plzeň směrem na Mnichov, přes Ústí nad Labem do Drážďan a přes Hradec Králové do Vratislavi. Součástí vysokorychlostní sítě by mělo být také spojení z Ostravy na polské hranice. První úseky vysokorychlostních tratí by se mohly začít stavět po roce 2025. V tuto chvíli vznikají studie proveditelnosti pro trati umožňující rychlost vlaků 300 až 320 kilometrů v hodině.

Nová mobilita - vysokorychlostní dopravní systémy a dopravní chování populace CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008430