Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 12. 2020

k 31. 12. 2020

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2020 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2020 a 2019. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2019 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. Jde o pravidelnou revizi dat platební bilance.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 156,6 mld. Kč na 709,6 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je schodek nižší o 437 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 12,6 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4301,1 mld. Kč (tj. 76,1 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 83,2 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 68,2 mld. Kč na 7544,3 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 513,3 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 55 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 47,2 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil v důsledku růstu objemu zisku reinvestovaného tuzemskými společnostmi v dceřiných firmách v zahraničí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,7 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty se zvýšila na 10,9 % celkových aktiv investiční pozice v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů tuzemskými investory.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 88,4 mld. Kč na 8253,9 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání jsou pasiva vyšší o 76,3 mld. Kč.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 56,2 %. Stav majetkových účastí v tuzemských firmách narostl vlivem reinvestování zisku zahraničními vlastníky.

Nárůst stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí ovlivnilo zvýšení objemu tuzemských bankovních krátkodobých dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 21,2 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,9 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 64,8 mld. Kč a činí 4301,1 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je jeho stav o 83,2 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 43,6 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí určující pokles zadluženosti vládního sektoru. Vládní sektor vykázal pokles stavu zahraniční zadluženosti v návaznosti na snížení objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů a splácení přijatých úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 17 %.

U ostatních sektorů (s výjimkou bankovního sektoru) se zahraniční zadlužení rovněž snížilo v důsledku splácení úvěrů u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 42,5 % z celkového dluhu.

Bankovní sektor zaznamenal ve čtvrtém čtvrtletí růst zahraniční zadluženosti vlivem nákupů krátkodobých dluhopisů zahraničními investory a ke konci roku tvoří 40,5 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 48,4 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2020 na letošní rok činí 472,6 mld. Kč (z toho jistina 441,8 mld. Kč a úroky 30,8 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)