15.03.2021 Zahraniční obchod se zbožím s Polskem - v letech 2015 až 2020

15. 3. 2021

Zahraniční obchod se zbožím s Polskem

Polsko si od roku 2017 udržuje postavení druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky. Na náš trh se z Polska dovážejí především autodíly, opačným směrem jdou hotová vozidla. Největší schodek vzájemné obchodní výměny mezi oběma ekonomikami přitom vzniká v obchodě s potravinářskými výrobky.

Vývoj zahraničního obchodu se zbožím[1] v letech 2015 až 2020

V roce 2020[2] dosáhl obrat zahraničního obchodu České republiky s Polskem hodnoty 518,6 mld. Kč, což bylo ve srovnání s rokem 2015 téměř o jednu desetinu více, v porovnání s předchozím rokem šlo o pokles o 2,1 %. Polsko se na celkovém českém obchodu v roce 2020 podílelo 7,5 %, což bylo meziročně o 0,2 procentního bodu více, ve sledovaném období se však tento podíl výrazně neměnil. Celkový český obchod s Polskem tvořil v roce 2020 ze 44,3 % vývoz a z 55,7 % dovoz (oproti 43,2 % a 56,8 % v roce 2015).

Tabulka 1         Zahraniční obchod se zbožím mezi ČR a Polskem

Pro zahraniční obchod České republiky s Polskem je charakteristická dlouhodobě záporná bilance. Ve sledovaném období byl deficit nejhlubší v roce 2016, kdy se propadl až na 72,6 mld. Kč, nejmenší záporné saldo bylo naopak zaznamenáno v následujícím roce, a to 58,5 mld. Kč. V roce 2020 byl český vývoz do Polska ve srovnání s dovozem nižší o 58,7 mld. Kč a záporné saldo českého obchodu s Polskem se oproti tak roku 2015 zlepšilo o 5,5 mld. Kč.

Graf 1               Bilance zahraničního obchodu se zbožím mezi ČR a Polskem

Největší obchodní partneři Česka

Polsko se v roce 2020 umístilo na druhém místě v pořadí nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky s podílem 7,5 % na celkovém obratu zahraničního obchodu se zbožím (v roce 2015 na třetím místě s podílem 7,4 %). Zařadilo se tak za Německo, s nímž Česko realizuje téměř třetinu své obchodní výměny. Slovensko v roce 2017 přišlo o svoji druhou pozici, která jí patřila od vzniku samostatné České republiky, a sestoupilo trvale na třetí místo.

Tabulka 2         Pořadí jednotlivých států podle celkového obratu s ČR

K deseti největším obchodním partnerům ČR podle výše podílu na celkovém obratu náležely v roce 2020 tyto země: Německo, Polsko, Slovensko, Čína, Itálie, Francie, Rakousko, Nizozemsko, Maďarsko a Spojené království. Zatímco okruh prvních šesti zemí zůstával po dobu šesti let prakticky stejný a ke změnám docházelo pouze v úrovni podílů těchto zemí, tak o další čtyři místa se střídavě dělilo Rakousko, Spojené království, Maďarsko, Nizozemsko a Ruská federace.

Tabulka 3         Pořadí jednotlivých států ve vývozu a dovozu ČR[3]

V žebříčku zemí, kam směřuje náš vývoz, se Polsko v roce 2020 s šest a půl procentním podílem umístilo na třetím místě za Německem (31,6% podíl) a Slovenskem (9,2% podíl).

Na českých dovozech se Polsko podílelo 8,6 % a v roce 2020 obhájilo třetí pozici. Necelá čtvrtina dovozu do České republiky byla přivezena ze sousedního Německa a téměř třináct procent zboží ze vzdálené Číny. Podíl s neméně významným Slovenskem byl 4,8 %.

Obchod Česka se sousedními státy

Zahraniční obchod ČR se zbožím se dlouhodobě koncentruje na evropské trhy, zejména na sousední země (Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko). Dohromady byla v roce 2020 na tyto státy orientována více jak polovina z celkového českého vývozu a přibližně dvě pětiny z celkového českého dovozu. Uvedené státy proto významně ovlivňují dynamiku celkového vývozu a celkového dovozu, čímž i výslednou celkovou bilanci zahraničního obchodu se zbožím.

Graf 2               Zahraniční obchod se zbožím se sousedními státy v roce 2020 (podíly v %)

Celkový součet hodnoty vývozu a dovozu zboží se sousedními státy dosáhl v roce 2020 výše 3 182,1 mld. Kč a meziročně klesl o 5,5 %. Nejvyšší meziroční úbytek obratu zaznamenal zahraniční obchod s Rakouskem (o 8,1 %), nejnižší pak s Polskem (o 2,1 %). Podíl obratu se sousedními státy na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky činil 46,3 %.

Hlavním obchodním partnerem Česka ze sousedních států bylo Německo s nejvýraznějším podílem na obratu s těmito čtyřmi státy. Následovalo Polsko, Slovensko a Rakousko. Hodnota obratu zahraničního obchodu Česka s Polskem byla však v porovnání s hodnotou obratu zahraničního obchodu s Německem výrazně nižší (zhruba na úrovni jedné čtvrtiny).

Polsko je jedinou sousední zemí, kam méně vyvážíme, než dovážíme. S ostatními třemi státy má Česká republika dlouhodobě kladnou bilanci zahraničního obchodu.

Graf 3               Podíl jednotlivých sousedních států ČR na celkovém obchodu s těmito zeměmi v roce 2020

   vývoz                                                                            dovoz

Celkový meziroční pokles vývozu do sousedních států o 3,0 % (z 1 869,4 mld. Kč v roce 2019 na 1 814,1 mld. Kč v roce 2020) a současně i dovozu ze sousedních států o 8,6 % (z 1 496,1 mld. Kč na 1 368,1 mld. Kč) skončil v roce 2020 navýšením přebytku celkové obchodní bilance se sousedními státy o 72,8 mld. Kč.

Graf 4               Bilance zahraničního obchodu se zbožím se sousedními státy

Zahraniční obchod se zbožím České republiky s Polskem v době pandemie

Celková obchodní bilance se zbožím s Polskem za leden až prosinec 2020 skončila schodkem ve výši 58,7 mld. Kč. Největší meziroční negativní změna nastala v 1. čtvrtletí roku 2020, kdy deficit obchodní bilance zaznamenal oproti období leden až březen 2019 nárůst o 3,5 mld. Kč, a to v důsledku meziročně vyšších záporných sald ve všech třech měsících, především pak v lednu. V následujících čtvrtletích v žádném měsíci nebyla dosažena aktivní bilance a záporné čtvrtletní saldo zůstalo pasivní až do konce roku. Oproti prvnímu čtvrtletí došlo ale k výrazné změně při meziročním srovnání, kdy v druhém čtvrtletí se výše bilančního deficitu snížila o 3,3 mld. Kč, v třetím o 2,9 mld. Kč a v posledním čtvrtletí roku 2020 o 1,2 mld. Kč.

Tabulka 4         Zahraniční obchod se zbožím mezi ČR a Polskem v roce 2020

Graf 5               Zahraniční obchod se zbožím mezi ČR a Polskem v jednotlivých čtvrtletích

Z krátkodobějšího pohledu na vývoj zahraničního obchodu České republiky s Polskem v jednotlivých měsících roku 2020 vyplývá, že nejvíce se vyváželo i dováželo zboží v říjnu (24,1 mld. Kč a 28,3 mld. Kč). Naopak nejmenší měsíční vývoz a dovoz byl zaznamenán v době nástupu pandemie v naší zemi, a to v dubnu (12,3 mld. Kč a 16,4 mld. Kč). V předchozím roce 2019 vlivem čerpání celozávodních dovolených ve významných podnicích byly nejnižší hodnoty vývozu i dovozu dosaženy shodně koncem roku v prosinci.

Tabulka 5         Vývoz zboží z ČR do Polska

Graf 6               Zahraniční obchod se zbožím mezi ČR a Polskem v roce 2020

Tabulka 6         Dovoz zboží z Polska do ČR

Vliv vývoje kurzu české koruny vůči euru na obchod s Polskem

V roce 2020 se český vývoz do Polska snížil o 1,5 %, což bylo ale méně, než o kolik poklesl celkový český vývoz (4,4 %). Také dovoz z Polska byl nižší jen o 2,5 % oproti celkovému poklesu českého dovozu o 5,7 %.

Vývoz zboží do Polska meziročně klesl o 3,6 mld. Kč a dosáhl hodnoty 229,9 mld. Kč. V důsledku značného oslabení koruny vůči euru[5]  zaznamenal vývoz vyjádřený v této měně výraznější meziroční pokles oproti snížení v Kč. V přepočtu na eura vývoz do Polska klesl o 4,3 % z 9,1 mld. EUR v roce 2019 na 8,7 mld. EUR v roce 2020.

Graf 7               Meziroční změny vývozu zboží z ČR do Polska

V absolutním vyjádření klesl dovoz zboží z Polska meziročně o 7,5 mld. Kč a v roce 2020 činil 288,6 mld. Kč. Stejně jako vývoz zaznamenal i dovoz vyjádřený v eurech výraznější meziroční snížení v porovnání s poklesem v Kč. V přepočtu na eura klesl dovoz o 5,2 % z 11,5 mld. EUR v roce 2019 na 10,9 mld. EUR v roce 2020.

Graf 8               Meziroční změny dovozu zboží z Polska do ČR

Zbožová struktura

Ve zbožové struktuře českého vývozu do Polska stojí na prvním místě motorová vozidla, přívěsy a návěsy (včetně dílů a příslušenství)[6], jejichž podíl tvoří dlouhodobě asi pětinu celkového českého vývozu do této země. V roce 2020 dosáhl podíl tohoto vývozu 19,9 %, tj. o 2,8 p.b. méně než v roce 2019, zato o 2,2 p.b. více než v roce 2015. K dalším komoditám s významným podílem na vývozu patří chemické látky a přípravky (9,7 %), základní kovy (8,4 %), stroje a zařízení (7,7 %), elektrická zařízení (7,2 %), počítače, elektronické a optické přístroje (7,2 %), kovodělné výrobky (5,7 %) a potravinářské výrobky (5,5 %).

Tabulka 7         Zahraniční obchod s motorovými vozidly (včetně dílů) mezi ČR a Polskem

Vývoz motorových vozidel (včetně dílů a příslušenství) z Česka do Polska vzrostl od roku 2015 zhruba o čtvrtinu a v roce 2020 dosáhl 45,7 mld. Kč, o 13,8 % méně než v roce 2019. Podíly, které v rámci této skupiny připadají na jednotlivé komodity, jsou uvedeny v grafu 9.

Graf 9               Podíl motorových vozidel a dílů s Polskem v roce 2020 *

* Podíl CPA 292 na oddílu CPA 29: ve vývozu - 0,9 %, v dovozu - 2,4 %.

Druhou nejvýznamnější položkou českého vývozu do Polska jsou chemické látky a přípravky. V roce 2020 dosáhl jejich vývoz 22,3 mld. Kč, z čehož největší část tvořily základní chemické látky, hnojiva a dusíkaté sloučeniny, plasty a syntetický kaučuk v primárních formách.

Nejvýraznější položkou vývozu základních kovů (19,3 mld. Kč v roce 2020) bylo surové železo, ocel a feroslitiny. Ve vývozu strojů a zařízení (17,6 mld. Kč) měly největší zastoupení všestranně použitelné stroje a zařízení, jako jsou například průmyslová chladící a klimatizační zařízení, čerpadla a kompresory.

Vývoz elektrických zařízení dosáhl v roce 2020 hodnoty 16,7 mld. Kč a zahrnoval především elektrické motory, generátory, transformátory a elektrická vedení a elektroinstalační zařízení.

Stejně jako u vývozu stojí na prvním místě dovozu z Polska do České republiky motorová vozidla (včetně dílů a příslušenství), která se na celkovém českém dovozu z Polska dlouhodobě podílejí asi dvaceti procenty. V roce 2020 představoval jejich podíl 20,9 %, o 1,7 procentního bodu méně než v předchozím roce. K dalším důležitým dovozním komoditám patří základní kovy s podílem na dovozu (12,4 %), potravinářské výrobky (10,4 %), chemické látky a přípravky (9,3 %) a pryžové a plastové výrobky (5,8 %).

Dovoz motorových vozidel z Polska se od roku 2015 navýšil zhruba o pětinu. V roce 2020 dosáhl 60,3 mld. Kč, což však byl oproti předešlému roku pokles zhruba o desetinu. Z celkové hodnoty dovozu této komoditní skupiny připadají dvě třetiny na dovoz dílů a příslušenství motorových vozidel.

Graf 10             Podíl jednotlivých položek ve skupině základních kovů s Polskem v roce 2020

* Podíl položky „odlévání kovů“ na skupině základních kovů: ve vývozu - 1,1 %, v dovozu - 0,3 %.

Druhou nejdůležitější českou dovozní komoditou z Polska jsou základní kovy, kterých se v roce 2020 dovezlo za 35,8 mld. Kč. Většinu tvořily drahé kovy a jiné neželezné kovy, dále pak surové železo, ocel a feroslitiny.

Chemických látek a přípravků bylo v roce 2020 z Polska importováno v hodnotě 27,0 mld. Kč. Jejich dovoz meziročně stoupl o 11,1 %, tj. o 2,7 mld. Kč. Největší část dovozu této zbožové skupiny tvořily základní chemické látky, hnojiva a dusíkaté sloučeniny, plasty a syntetický kaučuk v primárních formách.

Dovoz pryžových a plastových výrobků klesl oproti předešlému roku o 2,8 % na 16,8 mld. Kč. Zahrnoval především pryžové pláště a duše a plastové obaly.

Obchod s potravinářskými výrobky

Obchod mezi Polskem a Českou republikou s potravinářskými výrobky v roce 2020 meziročně vzrostl o 3,7 % na 42,8 mld. Kč. Oproti roku 2015 se však jeho velikost snížila téměř o pětinu, přičemž se na tomto poklesu podílel jak vývoz, tak i dovoz.

Pro potravinářský obchod České republiky s Polskem je charakteristická dlouhodobě záporná bilance, která v roce 2020 dosáhla 17,3 mld. Kč, což znamenalo zlepšení o 0,4 mld. Kč v porovnání s předchozím rokem a o 1,6 mld. Kč oproti roku 2015.

Tabulka 8         Zahraniční obchod s potravinářskými výrobky mezi ČR a Polskem

Vývoz českých potravinářských výrobků do Polska v roce 2020 meziročně vzrostl výrazněji než dovoz, a to o 8,1 % na 12,8 mld. Kč. V porovnání s rokem 2015 však zůstal o více než pětinu menší. Vyvážíme hlavně ostatní potravinářské výrobky (čokoláda a cukrovinky), průmyslová krmiva, rostlinné a živočišné tuky a oleje a mléčné výrobky. Ve sledovaném období se nejvíce rozšířil vývoz průmyslových krmiv a mlýnských výrobků. Opačná tendence je nejvíce patrná u živočišných a rostlinných tuků.

Graf 11             Dovoz potravinářských výrobků z Polska do ČR v roce 2020 (podíly v %)

Dovoz potravinářských výrobků z Polska do České republiky v roce 2020 meziročně stoupl o 1,9 % na 30,0 mld. Kč, v porovnání s rokem 2015 to však bylo o více než 5 mld. Kč méně.

K nejvýznamnějším položkám dovozu potravin patří zpracované a konzervované maso a výrobky z něj (především vepřové, hovězí a drůbeží maso), ostatní potravinářské výrobky (čokoláda, káva, hotové pokrmy a cukrovinky), mléčné výrobky (sýry a tvaroh, máslo a mléčné pomazánky) a pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky.

Největší přírůstek dovozu od roku 2015 byl zaznamenán u zpracovaných a konzervovaných ryb a zpracovaného a konzervovaného ovoce a zeleniny, naopak největší propad se ukázal u dovozu kávy, rostlinných a živočišných olejů a tuků.

Bilance z hlediska zbožové struktury

V roce 2020 byl z hlediska komoditní struktury největší deficit bilance zahraničního obchodu se zbožím s Polskem zaznamenán u potravinářských výrobků (17,3 mld. Kč), základních kovů (16,5 mld. Kč) a motorových vozidel, včetně dílů a příslušenství (14,5 mld. Kč). Přebytek bilance byl nejvyšší u počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (7,8 mld. Kč), strojů a zařízení (4,4 mld. Kč) a elektrických zařízení (2,7 mld. Kč).

Graf 12             Bilance zahraničního obchodu se zbožím mezi ČR a Polskem v roce 2020

K největšímu zlepšení obchodní bilance v posledních letech od roku 2015 do roku 2020 došlo u komodit rafinované ropné produkty a koks (zmenšení schodku o 6,4 mld. Kč), počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (zvýšení přebytku o 6,3 mld. Kč) a produkty lesnictví a těžby dřeva (přechod z pasiva do aktiva o 3,3 mld. Kč).

Na druhé straně se zhoršila bilance zahraničního obchodu chemických látek a přípravků (přechod z aktiva do pasiva o 4,8 mld. Kč), černého a hnědého uhlí a lignitu (zvětšení pasiva o 3,5 mld. Kč) a papíru a výrobků z papíru (prohloubení deficitu o 2,9 mld. Kč).

Zpracovali: ing. Monika Bartlová, ing. Petra Křížová

Kontakt

Monika Bartlová

Odbor statistiky zahraničního obchodu

E-mail: monika.bartlova@czso.cz