Čínské dvouměstí má přispět k velké proměně západní části země

Dvouměstí Chengdu – Chongqing se má stát centrem vědeckých a technologických inovací. Tamní ekonomicko-sociální cluster míří mezi nejvýznamnější čínské ekonomické oblasti.

Čínské město Chongqing. Foto: Shutterstock

Západní oblast Chengdu – Chongqing se má zařadit po bok tří velkých oblastí čínského východu: Peking – Tianjin – Hebei, Šanghaj s deltou řeky Yangtze a Guangdong – Hongkong – Macau. Podívejme se proto na srovnání ekonomických ukazatelů těchto velkých ekonomických celků Číny a jak si v tomto srovnání stojí cluster Chengdu – Chongqing.

Několik čísel ke clusteru Chengdu – Chongqing na úvod: tamní hrubý domácí produkt v roce 2020 dosáhl 7360 jüanů, cluster pokrývá oblast 185 000 km2, obývá jej 110 milionů obyvatel. Domácí spotřeba dvojměstí se v roce 2020 podílela 8,25 % na domácí spotřebě Číny. Růst HDP ukazuje tabulka na webu Generálního konzulátu ČR v Chengdu.

Provincie Sečuán, v níž leží město Chengdu, i Chongqing dosahovaly v posledních letech vyššího ekonomického růstu než průměr Číny, přičemž s výjimkou roku 2017 dosáhl lepších ekonomických výsledků Sečuán. Výrazný pokles v roce 2020 odráží propuknutí pandemie covid, přesto však obě provincie dosáhly v celoročním součtu růstu.

Chongqing dokonce ve výsledku celého loňského roku o desetinu překonal Sečuán, což je o to obdivuhodnější, pokud přihlédneme k propadu HDP Chongqingu za první čtvrtletí 2020. Tento dramatický pokles souvisel s tím, že provincie hraničí s provincií Hubei, která byla kvůli městu Wuhan ohniskem nákazy. Počty nakažených v provincii Chongqing byly vyšší než v Sečuánu. Také zdravotnická opatření byla dlouhodobější a vzhledem k tomu, že mix produkce obou provincií je přibližně stejný, je zřejmé, že Chongqing nenašel v tak krátkém období způsob, jakým by pokles výroby v tradičních odvětvích nahradil. Tamní ekonomika však výrazně akcelerovala během dalších čtrvtletí.

KOMBINACE PŘÍMÝCH A NEPŘÍMÝCH POBÍDEK

Na pozitivním ekonomickém výsledku obou provincií se výrazně podepsala ekonomická opatření provinčních vlád, jakož i vlády ústřední. Jednalo se o kombinace celé řady přímých i nepřímých pobídek, od finančních injekcí, přes daňové úlevy, zvýhodněné půjčky, odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění (popřípadě různé formy jejich refundace firmám), odložení plateb nájmů, zrychlené procedury schvalování projektů a slevy na elektrické energii (zejména u malých a středních podniků orientujících se na produkci a dodávky zdravotnického materiálu).

Další tabulka na webu Generálního konzulátu ČR v Chengdu ukazuje srovnání ekonomického clusteru Chengdu – Chongqing s dalšími třemi významnými oblastmi. Je zřejmé, že jednotlivé clustery mají odlišná geografická, populační a socio-ekonomická východiska, jakož i historii a tradiční odvětví, tvořící často součást „charakteru“ té či oné oblasti. Všechny čtyři oblasti tvořily zhruba polovinu HDP celé Číny v roce 2020 a téměř polovinu celočínské domácí spotřeby (49 %).

STRUKTURÁLNÍ PROMĚNA ČÍNSKÉHO ZÁPADU

Vybudování clusteru Chengdu – Chongqing znamená celkovou hlubokou strukturální proměnu čínského západu a je pokusem vyvážit vliv čínského východu. Zároveň zapadá do velkého celočínského programu duální cirkulace. Dvouměstí má díky svému silnému gravitačnímu poli, propojenému do jednoho celku, ovlivňovat život a ekonomický rozvoj nejen obou měst, ale i přilehlých provincií.

Jedná se o obrovskou investici a příštích deset let ukáže, kam se čínský západ posune. Již nyní v domácí spotřebě nezaostává, naopak se umístil na třetím místě ve srovnání s ostatním clustery. Pokud jde o podíl na čínském HDP, schází mu 1,5 procentního bodu na dotažení se na cluster Peking-Tianjin-Hebei. Pomoci v růstu mu má v příštích dvou letech také celá řada projektů, jako jsou například implementace jednotného integrovaného systému dopravy nebo přihlašování do registru obyvatel. Dalším rozsáhlým projektem clusteru je vybudování vědecko-technologického centra Chengdu Future Science and Technology City o rozloze více než 60 km2. Nacházet se bude ve vzdálenosti dvou kilometrů od nového mezinárodního letiště v Chengdu. S centrem Chengdu jej bude spojovat letištní express, metro i rychlovlak Chengdu – Zigong.

Roman Musil, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Chengdu