Před příchodem pandemie příjmy domácností rostly. Míra takzvané příjmové chudoby činila 9,5 %, průměrný čistý příjem na osobu 209,8 tisíc korun.
Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadal za rok 2019 průměrný čistý příjem 209,8 tisíc korun, tedy o 14 700 korun více než v roce předchozím. Po očištění o inflaci to znamená reálný nárůst příjmů o 4,7 %.
Vzhledem k rostoucím příjmům stoupla také hranice, od níž se odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší podle jednotlivých typů domácností. Pro jednotlivce například činila 13 640 korun a u rodičů se dvěma menšími dětmi se jednalo o 28 644 korun na domácnost za měsíc. Podíl osob, které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí, klesl z 10,1 % na 9,5 %. „Tento evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. Z dat vyplývá, že v roce 2019 příjmy u deseti procent domácností s nejnižšími příjmy rostly rychleji než u středně příjmových kategorií obyvatel,“ vysvětluje Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Meziročně rovněž ubylo osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech. To jsou ty, které si nemohou dovolit z finančních důvodů určitý počet z předem stanovených položek. Z výsledků šetření vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první řadě nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %), dále si pak zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 000 Kč a týdenní dovolenou.
Část otázek se týkala také zadlužení domácností. Hypoteční nebo jiný úvěr na bydlení uvedlo 17 % domácností, jakoukoli jinou půjčku pak připustilo necelých 14 % domácností. „Většina úvěrů se týkala pořízení nebo vylepšení bydlení. Každá druhá domácnost s úvěrem si jej vzala na koupi nemovitosti, necelá pětina si pak půjčila peníze na zařízení bytu, nový nábytek či spotřebiče nebo na rekonstrukci a modernizaci interiéru,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Mimořádná situace vzniklá v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19 se projeví na příštích výsledcích šetření.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
11. března 2021
Před příchodem pandemie příjmy domácností rostly
Míra takzvané příjmové
chudoby činila 9,5 %, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 5 %. Vyplývá
to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek
a příjmů v domácnostech, které zveřejnil
Český statistický úřad. Ukazatele v publikaci vychází z údajů o
příjmech za rok 2019, tedy z doby před výskytem nemoci Covid-19.
Na každou jednotlivou osobu v domácnosti připadal za rok 2019 průměrný čistý příjem 209,8 tisíc korun, tedy o 14 700 korun více než v roce předchozím. Po očištění o inflaci to znamená reálný nárůst příjmů o 4,7 %.
Vzhledem k rostoucím příjmům stoupla také hranice, od níž se
odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší podle jednotlivých typů
domácností. Pro jednotlivce například činila 13 640 korun a u rodičů se dvěma
menšími dětmi se jednalo o 28 644 korun na domácnost za měsíc. Podíl osob,
které se ocitly pod uvedenou příjmovou hranicí, klesl z 10,1 % na 9,5 %. „Tento
evropský ukazatel nepopisuje chudobu lidí ve smyslu hmotné nouze, ale odráží
rozdělení příjmů v dolní polovině populace v každé jednotlivé zemi. Z dat
vyplývá, že
v roce 2019 příjmy u deseti procent domácností s nejnižšími příjmy rostly
rychleji než u středně příjmových kategorií obyvatel,“ vysvětluje Jiří
Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Meziročně rovněž ubylo osob žijících v materiálně
deprivovaných domácnostech. To jsou ty, které si nemohou dovolit z finančních
důvodů určitý počet z předem stanovených položek.
Z výsledků šetření vyplynulo, že materiálně deprivované domácnosti si v první
řadě nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (30 %), dále si pak
zhruba pětina domácností nemohla dovolit neočekávaný výdaj ve výši 12 000 Kč a
týdenní dovolenou.
Část otázek se týkala také zadlužení domácností. Hypoteční nebo jiný úvěr na bydlení uvedlo 17 % domácností, jakoukoli jinou půjčku pak připustilo necelých 14 % domácností. „Většina úvěrů se týkala pořízení nebo vylepšení bydlení. Každá druhá domácnost s úvěrem si jej vzala na koupi nemovitosti, necelá pětina si pak půjčila peníze na zařízení bytu, nový nábytek či spotřebiče nebo na rekonstrukci a modernizaci interiéru,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Mimořádná situace vzniklá v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19 se projeví na příštích výsledcích šetření.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz