Rozbřesk: Akcelerace českých mezd v časech lockdownu?

Na první pohled to sice vypadá, že se situace na trhu práce už vrací do předkoronových časů, když nezaměstnanost roste jen symbolicky, zatímco růst mezd zrychluje, ale toto zdání přece jen trochu klame.

Průměrná mzda sice v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla o 6,5 % na více než 38 tisíc korun, avšak z poměrně specifického důvodu. Tím bylo především výrazné zvýšení platů (respektive odměn) ve zdravotnictví, které znamenaly více než 30% navýšení výdělků. Ale vlastně nešlo jen o zdravotnictví, ale i o školství, kde se na konci roku přidávalo skoro o 12 %.

Celkově si odvětví s převážným zastoupením veřejného sektoru zvyšovala mzdy a platy v průměru o téměř 14 %. Soukromá sféra se těmto hodnotám zdaleka nepřiblížila. Ať už se díváme na jednotlivá odvětví nebo na jejich hypotetický průměr, pořád se pohybujeme okolo 3,5 %. A jen o desetinu procentního bodu rychleji se zvyšovaly mzdy v tuzemském nejúspěšnějším odvětví – odvětví – které českou ekonomiku drželo ve druhé polovině loňského roku vlastně nad vodou. V oblasti HORECA – jako lockdownem nejvíce zasaženém odvětví, které mimochodem vyplácí obecně nejnižší mzdy v ekonomice, naproti tomu mzdy opět poklesly. Když k tomu připočteme i fakt, že část z těchto mezd je vyplácena z programů Antivirus, tak se o mzdové inflaci v podnikatelském sektoru snad nemá ani smysl zmiňovat. Když se podíváme na vývoj mezd v soukromém sektoru ve srovnání s tím převážně veřejným (jde o hrubý výpočet), tak kontrast mezi nimi nebyl v posledních letech nikdy tak výrazný jako nyní. Zatímco v privátní části ekonomiky mzdy víceméně kopírovaly ekonomický cyklus, ve veřejné sféře vývoj platů akceleroval. Nůžky mezi oběma částmi ekonomiky jsou tak nyní otevřené snad nejvíce v historii.

Za celý rok 2020 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 4,4 % na necelých 36 tisíc korun. Vedle toho mediánová mzda, která je zhruba o pět tisíc níže, roste pomaleji, což neznamená nic jiného, než že rychleji se zvyšují vyšší mzdy. Průměrná mzda je tedy spíše imaginární číslo, které je sice zajímavé, ale o vývoji mezd toho až tak moc neříká.


*** TRHY ***

Koruna
České finanční trhy byly i v úvodu tohoto týdne pod tlakem. Zatímco koruna zcela vzdala jakýkoliv pokus o comeback pod šestadvacítku a dostala až na 26,40 EUR/CZK, tak výnosy dluhopisů už vyšplhaly na dvouletá maxima. O něco málo lepší čísla o vývoji pandemie zatím koruně nijak nepomohla stejně jako přetrvávají jestřábí mód centrální banky. Dluhopisový trh naproti tomu čekají rekordní emise státních dluhopisů, které nemají v tuzemské historii obdoby, s cílem získat přes sedm set miliard korun na krytí schváleného schodku rozpočtu a letošní dluhové služby.

Zahraniční forex
Eurodolar včera nakonce propadl pod hranici 1,19, čímž zřejmě definitivně potvrdil přechod do (staro)nového obchodního pásma 1,16-1,195. Tentokrát hrály trhy dluhopisů jen omezenou roli, neb posun výnosů amerických dluhopisů byl jen kosmetickou záležitostí. Navíc se zdá, že výnos desetiletého amerického dluhopisu má problém dostat se přes úroveň 1,60%.

Při (dnešní) absenci výraznějších podnětů bude nyní trh vyhlížet zítřejší americká inflační data a také čtvrteční zasedání ECB.

Středoevropské měny zůstávají i tento týden pod tlakem, když měnový pár EUR/PLN včera dokonce testoval úroveň 4,60. Počítáme s tím, že tento týden se navzdory relativně úspěšné očkovací kampani budou dále markantně zhoršovat polská pandemická čísla, což může EUR/PLN tlačit nad úroveň 4,60 (zejména pokud by se delší úrokové sazby v USA pohnuly ještě výše).

Forint bude dnes po ránu sledovat výsledek inflace za únor. Celková inflace může v meziročním vyjádření zrychlit na 3,0-3,1%, přičemž relevantní by pro MNB i trh měla být zejména jádrová složka očištěná o vliv daní (poslední číslo 3,6% meziročně).