Růst průměrné mzdy v poslední loňském čtvrtletí překvapivě zrychlil na 6,5 % (Komentář)
Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ
v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil
z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace průměrná
mzda vzrostla meziročně o 3,8 %, po předchozím růstu o 1,8 %. Trh přitom
očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data
jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem
nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Pozitivním překvapením jsou
dnešní čísla z trhu práce také pro ČNB, která ve své prognóze počítala
s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v případě reálné
mzdy pak s jejím poklesem o 0,5 %.
Během podzimu dopad lockdownu na mzdový vývoj nebyl tak silný jako
na jaře, a to hlavně díky tomu, že k přerušení výroby nedošlo
v průmyslu. Tomu se ve čtvrtém čtvrtletí podařilo obnovit produkci
v takovém rozsahu, že se dostala zpět k předkrizovým úrovním, což se
odrazilo i ve výplatách tamních zaměstnanců. Růst průměrné mzdy ve
zpracovatelském průmyslu zrychlil z 2,4 % na 3,9 %. Oproti jaru však výši
mezd podpořila také výraznější fiskální politika, která v některých
případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve
výsledku pobíralo méně pracovníků.
Vyšší růst mezd vykázalo také odvětví informačních a komunikačních
služeb, kterým koronavirová pandemie v minulém roce zajistila dostatečný
přísun zákazníků. Růst průměrné mzdy zde zrychlil z 5,3 % na 6,5 %. To
rozhodně nemohou říci provozovatelé uzavřených obchodů a služeb. V nejvíce
postiženém odvětví ubytovacích a stravovacích služeb průměrná mzda ve čtvrtém
čtvrtletí klesla o 1,7 %, v odvětví obchodu pak růst mezd výrazně zpomalil
na 0,5 %. Vyšší růst mezd i nadále vykazuje veřejný sektor, když ve
zdravotnictví vrostla průměrná mzda meziročně o 31 % a ve školství o necelých
11 %.
Míra nezaměstnanosti se podle dat ČSÚ z minulého týdne zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí z 2,9 % na 3,1 %, když o práci přicházely především ženy. Nezaměstnanost žen se zvýšila z 3,3 % na 3,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů vzrostla jen o 0,1 p.b. na 2,6 %. Z hlediska kvalifikace lze předpokládat, že pandemie vzala práci spíše méně kvalifikovaným pracovníkům, což dokazuje výrazný pokles zaměstnanosti ve službách. Jak ženy, tak méně kvalifikovaní pracovníci však pobírají v ekonomice nižší mzdy a jejich odchod ze zaměstnání tak mohl ze statistického hlediska působit na vyšší růst průměrné mzdy.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz