Erasmus ve Finsku: Vidět polární záři je zážitek na celý život

Loni před Vánocemi se Miriam Slezáková těšila na půlroční pobyt ve Finsku. I když jí ho pandemie koronaviru zkrátila, přihlášky na Erasmus nelituje.

Jarní semestr ve Skandinávii začíná většinou zkraje ledna, takže studentka farmaceutické fakulty Miriam měla vloni stresové vánoční období, protože před odjezdem do Finska musela dodělat všechny zkoušky. Za brzký start semestru v Helsinkách byla ale nakonec ráda jen díky tomu byl její Erasmus v online režimu jen zčásti.

V půlce března, kdy pandemie koronaviru naplno zasáhla Evropu, na University of Helsinki zrovna končil první blok jarního semestru a následovalo týdenní zkouškové období. Až ve druhém týdnu dalšího bloku přešla celá výuka do on-line režimu, včetně květnových zkoušek. Podobně jako jiní zahraniční studenti jsem se rozhodla vrátit domů a taktak jsem to stihla. Všechna letiště v okolí Slovenska byla zavřená až na jednu výjimku ve Vídni, popisuje Miriam.

I když v půlce Erasmu musela odjet domů a pokračovala v online výuce ze Slovenska, je ráda, že mohla ve Finsku strávit byť jen pouhé tři měsíce. Během nich zažila pravou finskou zimu i pověstnou saunu.

Během zimních měsíců se také na pět dní spolu s dalšími studenty vydala do Laponska, kde se jim poštěstilo vidět polární záři. Málem jsem ji prospala, ale naštěstí nás kamarádka vzbudila. Polární záře byla na obloze snad hodinu, takže jsme v minus 19 stupních skoro zmrzli. Ale byl to neskutečný zážitek na celý život, ta nádhera se nedá popsat.

Na finské univerzitě měla Miriam zapsaných šest předmětů a nejvíc se těšila na ten o nanotechnologiích, stejným tématem se totiž zabývá i její diplomová práce. Předmět ale neproběhl, protože se v něm mělo vyučovat intenzivně až v průběhu května a kvůli nutnosti provádět experimenty v laboratořích ho nebylo možné udělat v online prostoru.

I tak ji ale výuka na zahraniční univerzitě bavila. Bylo skvělé vyzkoušet si jiné vzdělávací metody, které jsem v Brně nikdy nezažila. Třeba v předmětu Introduction to Nanosciences tedy úvod do nanověd jsme museli co dva týdny číst odborné články, napsat shrnutí na dvě stránky a k tomu ještě bodově ohodnotit práce spolužáků. Ze začátku to bylo velmi těžké, ale díky tomu jsem se naučila dobře analyzovat texty a také kriticky myslet, hodnotí studentka.

Také zkoušky a zvlášť pak ty, které probíhaly v květnu online, byly pro studentku farmacie zážitkem. Vyučující jim dovolili mít u testu vlastní poznámky, takže se nemusela biflovat věci nazpaměť. Bez důkladné přípravy ale nebylo možné zkoušku zvládnout, otázky byly totiž položené tak, že musela látce dopodrobna rozumět.

Měla jsem velké štěstí, že můj Erasmus skončil až v půlce, třeba spolužákům v Portugalsku ani nezačal a museli se vrátit. Jsem moc ráda, že jsem si díky zahraničnímu pobytu vyzkoušela, jak vypadá výuka jinde, a že jsem díky skvělým vyučujícím nahlédla do různých odvětví farmacie a dalších věd, takže jsem si velmi rozšířila obzory. A taky jsem získala spoustu kamarádů z celého světa a dodnes jsem v úzkém kontaktu se svými spolubydlícími z Jordánska a Číny.