Franklin Templeton: Pryč z Covid-19. Pohled na úroky a inflaci v Evropě

Existuje naděje, že ekonomiky letos zažijí udržitelnější a robustnější oživování. Jsou tu přece bezpříkladné úrovně měnové a rozpočtové podpory a více lidí je proti Covid-19 také očkováno. Jednou z otázek pro investory ale je, co bude dál – budou následkem inflace a vyšší úrokové sazby? Tyto otázky si pokládá šéf oddělení evropských pevných výnosů společnosti Franklin Templeton David Zahn.

Výzvy, které klade Covid-19, vedou společně s delším prostředím nízkých úrokových sazeb k tomu, že mnoho investorů zpochybňuje svou alokaci do aktiv s pevnými výnosy. Z evropské perspektivy ale stále vnímáme mnoho možných příležitostí během následujícího roku a ještě dále.

Inflační faktor

Mnoho investorů má určitě na mysli inflaci. Faktorem je zde možná silnější rok růstu v mnoha ekonomikách během pokračujícího zotavování z pandemie. Pod hrozbou reflace jsme viděli růst amerických výnosů státních dluhopisů a dluhopisové výnosy v Evropě je následovaly.

V Evropě podle našeho názoru úrokové sazby v tomto roce na nějakou významnou úroveň nepůjdou. Ačkoli se zdá, že inflace v USA půjde pravděpodobně výše, velká část toho by mohla být přechodná a omezená pouze na některé sektory. V Evropě jsou zatím šance na nějakou odolnou inflaci podle našeho názoru stále neuvěřitelně nízké.

Tempo inflace spotřebitelských cen v eurozóně dosahovalo v lednu meziročně 0,9 %, a vzchopilo se tak z negativních hodnot z posledních měsíců. ECB předpokládá, že do roku 2023 naroste na 1,3 %, banka ale roky přestřeluje. I když inflace by se ze současných úrovní mohla pousnout o trochu výše, neznamená to, že to bude něco hodně vážného, co by vyděsilo dluhopisové trhy, nebo způsobilo, že ECB změní směr svojí politiky.

#Inflace v #EU vzrostla na 1,2 procenta, nejvýše od loňského jara #CPI #ceny - https://t.co/VZC9ZRmFka pic.twitter.com/sCBbW9X46t

— Patria.cz (@PatriaCZ) February 23, 2021

Realitou je, že několik let potrvá, než se v Evropě dostaneme na úrovně před pandemií. V těchto podmínkách bude podle nás ECB nadále velmi podpůrná a pravděpodobně bude pokračovat ve svém programu nákupů aktiv, který zaplavil trhy likviditou. Vzhledem k pravděpodobnému pomalému zotavování se domníváme, že úrokové sazby v eurozóně alespoň pět let neporostou. Nezapomeňme, že dostat se tam, kde byla před globální finanční krizí z let 2008-2009, trvalo Evropě více než 10 let.

Domníváme se, že evropské úřady se z minulých lekcí poučily a jsou teď více ochotny utrácet v časech, kdy by měly – když je ekonomika slabá.

Politika v eurozóně je samozřejmě vždy tím, co investoři sledují. Německá kancléřka Angela Merkelová letos odstupuje a bude zajímavé sledovat, jak se toto mocenské vakuum vyplní. Bývalý prezident ECB Mario Draghi se stal 13. února ministerským předsedou Itálie. Domnívám se, že pro Evropu jako celek to je pozitivní krok, protože Draghi je jedním z nejrespektovanějších politiků v Evropě a kromě reforem v Itálii prosazuje mnoho reforem i na evropské úrovni. Tuto novou politickou dynamiku bude podle nás poměrně zajímavé sledovat. Mohla by mít reálné dopady na to, jak funguje EU a evropské vlády, což by mohlo ovlivnit trhy. Podle nás bude docházet k dalšímu soustřeďování kontroly, což je důležité, protože to znamená, že Evropa bude mnohem investovatelnější pro globální publikum, obzvláště vzhledem k velké emisi panevropského dluhu, navázané na unijní reakci na pandemii.

Význam aktivního přístupu

Krize kolem COVID-19 stočila pozornost mnoha investorů jinam. Jedna oblast, které se jí dostává, jsou otázky životního prostředí, sociálních problémů a řízení (ESG). Investoři si kladou tyto otázky: Co mohu udělat, aby byly moje investice udržitelnější? Co mohu udělat se svými investičními dolary, aby skutečně pomohly zmírnit klimatickou změnu?

V příštích několika letech budou podle nás tyto otázky ještě důležitějších a přivedou další toky investic. To ale nutně neznamená investovat do firem s vysokým skóre ESG.

Proaktivně vyhledáme firmy, které musejí v této oblasti ještě zapracovat, jsou ale otevřené změně. Mohou mít třeba nevalnou uhlíkovou stopu nebo neblahé sociální obtíže, jejich vedení to ale uznává a vnímá nutnost zlepšení v těchto oblastech. Takovéto typy firem mohou s tím, jak se budou zlepšovat, dodat hodně alphy a hodnoty. Nestane se to přes noc, ale v průběhu několika let a my budeme moci v této oblasti pozorovat velké pokroky. Řada firemních emitentů je v reakcích na ESG teprve v plenkách. Pokud jsou ochotni komunikovat a zapojit se, je to podle nás velice slibné.

Toto vše nás vede k víře ve význam aktivního přístupu. Dluhopisové trhy budou podle nás v příštích 12 až 18 měsících pravděpodobně velmi volatilní. Silně tak věříme ve význam aktivního managementu; investoři musejí být pohotoví a budou možná muset provádět změny ve svém portfoliu, aby dosáhli alphy. Kromě toho se domníváme, že je důležité mít po ruce dostatek likvidity, kterou bude možné nasadit, když se vyskytnou možné příležitosti.

I když překážky a nejistotu jsou tu možné, stále pozorujeme nové příležitosti v rámci evropského pevného výnosu. Některé vybrané dluhopisy s vysokým výnosem a ratingem dvojité B vypadají v Evropě podle nás docela atraktivně, třeba jako součást „barbell“ strategie, která by zahrnovala určité investice jak s nízkým, tak i s vysokým rizikem.

A příležitosti nehledáme jenom v eurozóně, ale v celé Evropě, včetně jejích rozvíjejících se ekonomik. Pevný výnos podle nás pořád funguje jako nástroj diverzifikace během stresového období na trhu, a s ohledem na následky pandemie to ještě není úplně za námi.

Autor: David Zahn, vedoucí pro evropské dluhopisy u Franklin Templeton