Research (Česká spořitelna)
Makroekonomika  |  04.03.2021 08:45:14

Bankovní vklady nezvykle rychle bobtnají. Proč?

Včerejšek nepřinesl žádná zásadní nová nečekaná čísla, a tak máme prostor se vrátit k nedávno vydaným číslům ČNB popisujícím vývoj v českém bankovním sektoru do letošního ledna.

Tato čísla potvrzují, že i počátek tohoto roku byl pro banky v ČR nadále výzvou ve smyslu neobvykle silného růstu vkladů. Tento extrémní růst je průvodním jevem koronakrize téměř od jejího začátku.

Následující grafy zachycují rozsah tohoto problému, a to tak, že srovnávají skutečnost s „trendem“, kde trendem se rozumí průměrný meziroční růst během roku 2019 (kdy všechno ještě běželo jakžtakž „normálně“).

První graf zachycuje nenadálé hromadění peněz na účtech českých domácností. Skutečnost (červená čára) se od trendu začala zřetelně odchylovat od dubna 2020, přičemž odchylka (zelené sloupce) se téměř neustále - s výjimkou srpna 2020 - měsíc za měsícem zvětšuje.

 

(Graf pokrývá i rok 2018 a jasně ukazuje, že námi navržená primitivní definice trendu založená na roku 2019 vcelku dobře sedí i na rok 2018.)

Podobnou odchylku skutečnosti od trendu roku 2019 rozpoznáme i u vkladů nefinančních podniků:

Odchylka počínající už v březnu 2020 je jasně vidět i přes větší kolísavost výchozí časové řady (a přiznejme si, že pro rok 2018 námi zvolený model trendu moc nefunguje). V součtu za firmy a domácnosti přistálo v bankách „nečekaných“ cca 270 miliard korun.

Odkud se tyto peníze vzaly? Trochu nám pomůže zahrnutí vlivu oslabení koruny: uvedená čísla jsou účtována v korunách, takže vklady v cizích měnách po oslabení koruny v korunovém vyjádření narostly. Jenomže těchto vkladů je za firmy i domácnosti celkově v českých bankách jen cca 9 %, takže oslabením koruny třeba o 3 % (což je průměr za rok 2020) dostaneme „nových“ cca 10 miliard korun; pořád nám tedy zbývá vysvětlit řekněme 260 miliard.

Jistě, domácnosti i firmy počínaje koncem loňského března po řadu měsíců nechtěly nebo dokonce nemohly utrácet tolik, kolik by utrácely normálně. Ani tohle vysvětlení nám ale moc nepomáhá: i kdyby k utracení těchto peněz došlo, skrze tržby a mzdy by se zase ocitly na bankovních vkladech českých firem a domácností. 

 Vysvětlením musí být silnější příliv peněz jaksi zvenku, ze zdrojů mimo firmy a domácnosti, nebo slabší odliv peněz do tohoto „venku“. Naštěstí najdeme hned dva takové vnější zdroje.

Zaprvé je to česká vláda, která nejspíš „nalákala“ české banky k tomu, aby aspoň část nově vydaných státních dluhopisů, které odkoupily do svých portfolií (v hodnotě dobrých 350 miliard korun), odkoupily výměnou za zbrusu nově vytvořené peníze (banky jsou jediné, kdo tento trik umí a legálně může dělat).

Druhým zdrojem nečekaně vysokých vkladů nejspíš byl přebytek běžného účtu. Během roku 2020 touto cestou do Česka přišlo o téměř 200 miliard korun víc než v roce 2019.

Částečně šlo o odraz skutečnosti, že u našich obchodních partnerů na tom byla domácí poptávka líp než u nás (takže dováželi víc oni od nás než my od nich): saldo zahraničního obchodu bylo o cca 60 miliard lepší. Ještě významnější roli v růstu přebytku běžného účtu (a tedy čistého proudu peněz do ČR) ale zřejmě sehrál pokles objemu dividend, které z Česka odtekly (banky měly odevzdání dividend zakázáno, mnohé jiné podniky se tak nejspíš rozhodly samy o sobě): objem dividend za první tři čtvrtletí 2020 byl meziročně zhruba o 200 miliard menší.

Důvody pro mnohamiliardový růst bankovních vkladů nad tempo pozorované v „normálním“ roce 2019 tedy určitě najdeme. Oba zdroje (vládní deficit a přebytek běžného účtu) budou podle všeho přetrvávat i letos; banky se tudíž musejí připravit na další masivní růst vkladů.

Těžko říct, jak velká to bude pro manažery bankovních bilancí útěcha, ale mohlo by to být ještě horší: část peněz, které by domácnosti mohly uložit v bankách, si ve skutečnosti nechávají doma v hrníčkách a matracích. S příchodem covidu totiž začal nezvykle rychle růst i objem hotovosti mimo ČNB (teď už odchylka činí kolem 40 mld. ):

Michal Skořepa, analytik České spořitelny

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz



Přečtěte si také:

20.01.2021Proč byl bitcoin na rekordu a zase rychle klesnul Martin Stránský (WBTCB)
31.01.2020Koronavirus a trhy: Proč investoři reagují tak rychle? Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)





Zobrazit sloupec 
Menu Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.