Ranní glosa: Největší propad ekonomiky v novodobé historii
Výsledek české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku byl, alespoň podle zpřesněného odhadu statistického úřadu, ještě lepší, než naznačoval bleskový odhad. Ve srovnání s ním totiž HDP mezikvartálně rostl dvojnásobným tempem (o 0,6 %), což v časech nouzového stavu a téměř nepřetržitého lockdownu bylo docela překvapivé. Hlavní zásluhu na tom měl export, respektive exportně orientovaný průmysl, který se vezl na vlně rostoucí poptávky nejenom po autech, ale i výrobcích chemického a elektrotechnického průmyslu. Zatímco zahraniční poptávka rostla, ta domácí opět zejména v důsledku restrikcí klesala. Vidět to bylo především na spotřebě domácností, které výrazně omezily především výdaje za služby. Jen v tomto jednom čtvrtletí za ně utratily nominálně o 46 mld. korun méně než před rokem. Za celý rok pak služby přišly v případě spotřebitelů celkem o 116 mld. korun. Když k tomu připočteme i výrazně nižší útraty nerezidentů (-50 % ve srovnání s rokem 2019), které primárně zasahují služby, tak už se pohybujeme téměř na hranici dvou set miliard, jen v této jedné části ekonomiky. Naproti tomu až překvapivě dobře si vedly investice, které se tentokrát snížily jen o 0,3 % (mezikvartálně). Výrazně tomu napomohla stabilizace ve výstavbě, nikoliv však bytů.
Pokles ekonomiky v čase lockdownu v podstatě odvrátil především průmysl. Tomu se dařilo po celé druhé pololetí bez ohledu na rozběh další vlny pandemie. Pozitivní čísla však přišla i z většiny odvětví služeb, jako třeba financí, IT, realit, nicméně to největší – obchod, doprava plus HORECA – postihl opět výrazný pád. A tak vlastně ani nepřekvapí, že právě tato část ekonomiky se nejvíce podílela na loňském propadu HDP. Tak výrazný pokles jako loni ovšem tyto služby nezažily poprvé. O více než 11 % na přidané hodnotě přišly už v roce 2009, kdy česká ekonomika dostala zásah z titulu světové finanční krize. Příčiny i důsledky tenkrát sice byly jiné, avšak k návratu na úroveň roku 2008 celé odvětví tenkrát potřebovalo téměř šest let.
Česká ekonomika v loňském roce propadla o 5,6 %. Je to největší propad v novodobé historii, nicméně není to tragické číslo ve srovnání s většinou ostatních zemí v EU. Dopadlo to nakonec lépe, než to vypadalo na začátku první vlny loni na jaře. Zásluhu na lepším výsledku měl především průmysl, ve druhé polovině roku i jen stagnující nezaměstnanost, příklon k e-commerci a v neposlední řadě i flexibilita tuzemských firem, které dokázaly, že fungovat a inovovat se často dá i v těžkých časech.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz