Komplikace v uzavírání průmyslu, manažeři a sebeprezentace

Takže se jednoduše řekne „zavřete je taky!“ Ne, že by to nešlo. Má to ale několik omezení, které je potřeba vzít do úvahy.

Za prvé, některé odvětví musíme nechat otevřené: energetika, potravinářský, voda, výroba pohonných hmot, výroba některých klíčových produktů (např. do zdravotnictví)…

Za druhé, průmysl představuje komplexní síť dodavatelskoodběratelských vztahů skrz jednotlivé odvětví. Takže pokud necháme běžet klíčové segmenty, tak musíme nechat běžet i jejich dodavatele.

Za třetí, jsou firmy, jako slévárny, sklárny, kde by úplné zavření zničilo výrobní prostředky. Další firmy nelze zavřít ze dne na den, protože mají tzv. dojezd, tedy potřebují několik dní dojet výrobu. 

Za čtvrté a tady vstupuje chladná vypočítavost. Výrobu a služby můžeme dělit obchodovatelnou (tradables) a neobchodovatelnou (non-tradables). Hlavní rozdíl je v tom, jak moc do hry vstupuje zahraniční konkurence. Většina služeb spadá do neobchodovatelných (samozřejmě nadejte spoustu výjimek jednak danou povahy služby, ale i lokací, například v blízkosti hranic). Vezměte si například kadeřnictví. Pokud jej zavřete, a bude špatně kompenzovat, tak se skutečně může stát, že po pár měsících zkrachuje. Nicméně po zrušení karanténních opatření se lidé budou chtít opět nechat ostříhat a vytvoří poptávku po kadeřnictví. Pokud zkrachovalo, tak vznikne nové = dlouhodobý dopad na produkci kadeřnictví minimální (ne nulový, protože někdo, jako já, si koupí holicí strojek). V případě obchodovatelné výroby čelíte zahraniční konkurenci, která vás může nahradit. Ano, zase nebude platit extrém, že vše bude nahrazeno už po třech týdnech. Ale lockdown nebude platit tři týdny, to tak tušíme asi všichni. Bude spíše trvat do poloviny až konce dubna.

Zajímavým tématem je home office, které mohou efektivně snížit počet kontaktů, aniž by firma jako celek musela být zavřená. Podle průzkumů i dat ohledně mobility není pořád ani zdaleka využíván jeho potenciál. Podle studie cerge je možné až 30% pozic díky jejich charakteru přesunout na home office. Zkusil jsem otevřít diskuzi a očividně jde o citlivé téma. Jako máte zkušenost vy?

Včera večer jsem se účastnil zajímavé diskuze na Clubhouse, kterou organizuje výborný ekonomický novinář David Klimeš. 

 

Bohužel platforma neumožňuje záznam, takže jen telegraficky z této relativně pochmurné diskuze. Připomínal jsem, že podmínkou nutnou pro zvládnutí epidemie je masivní testování, trasování a karanténa. Vláda bohužel měsíce nebyla schopna masivní testování zrealizovat. A tak to hodila na průmysl. Já to beru pozitivně, protože jde o první příležitost, kdy začneme skutečně masivně testovat. I modelové propočty Bisopu ukazuje, že masivní testování i méně přesnými ag-testy (než PCR testy) dokáže účinně a především levně snížit epidemické čísla, pokud je testování opakované. Samozřejmě ďábel se schovává v detailech. Musí být dostatek testů, testování musí být podpořeno mobilními týmy testovačů, lidi musí být motivování zůstat v karanténě (100% nemocenská minimálně pro lidi s nízkými příjmy v kombinaci s kontrolu dodržování karantény, což bude více účinné než kontrola, zda vyběhnu za katastr obce) a musí být samozřejmě i citelné postihy pro firmy, které opakované testování nebudou provádět. Například stávající navržený postih (500 tisíc CZK) není dostatečný vzhledem k nákladům na testování, které na firmu dopadnou a pravděpodobnost odhalení.

Nabízím dvě videa, kde si mě můžete poslechnout: první je taky včerejška, z podvečera. Jde o prezentaci o české ekonomice, jaké lekce nám udělil covid. A druhé je z pátku, rozhovor pro investiční web a najdete v něm i opodvědi na děni na finančích trzích.

Evropská komise navrhne tento měsíc certifikát, který umožní evropanům volně cestovat. Bude potvrzovat proočkování, výsledek otestování nebo potvrzení o prodělání nemoci.

Zvyšuje se tlak na zvýšení nákupů aktiv ze strany ECB, protože výnosy státních dluhopisů rostou díky očekávání oživení ekonomik. Včera například francouzský guvernér centrální banky řekl, že ECB „může a musí reagovat“. Abychom si rozuměli, tak například 10letý výnos vzrostl ze záporných hodnot k nule. To je onen dramatický růst, na který ECB „musí reagovat“.

 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny