Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2020 - nárůst proti roku 2019 o 13,7 %

V roce 2020 se v Jihomoravském kraji sklidilo 1 279 tis. t obilovin celkem s nárůstem proti roku 2019 o 13,7 %. Meziročně vzrostly také hektarové výnosy, a to u všech sledovaných plodin. Loni, v porovnání s rokem předchozím, se z důvodu redukce plochy sklidilo méně řepky.

Jihomoravští zemědělci v roce 2020 sklidili z plochy 196,1 tis. ha 1 279,0 tis. t obilovin celkem. Tento objem je mezi kraji druhý největší. Na prvním místě je Středočeský kraj se sklizní 1 578,9 tis. t zrna. Loni zaznamenaly zmenšení výměry polí s obilovinami všechny kraje s výjimkou kraje Zlínského, Jihočeského, Pardubického a Moravskoslezského. Největší redukci plochy uvádí Královéhradecký kraj, a to o 2,5 tis. ha. Loňský hektarový výnos obilovin celkem, který byl proti předchozímu roku vyšší ve všech krajích, se pohyboval od 5,75 t v Karlovarském kraji do 6,52 t v Jihomoravském kraji. Republikový průměr představoval 6,04 t. V České republice se loni sklidilo 8 126,7 tis. t obilovin, což je o 480,5 tis. t více proti roku 2019. Na tomto nárůstu se podílely všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy.

V Jihomoravském kraji tvoří ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami více jak polovinu výměra pšenice ozimé, která je v mezikrajském srovnání po Středočeském kraji druhá největší. Loni se v Jihomoravském kraji při hektarovém výnosu 6,05 t, který byl mezi kraji nejnižší, sklidilo 635,1 tis. t pšenice ozimé, čímž byla skutečnost předchozího roku překročena o 8,2 %.

Jihomoravští zemědělci zmenšili v roce 2020 proti roku 2019 sklizňovou plochu pšenice jarní o 4,3 % na 1,9 tis. ha a bylo z ní sklizeno 8,2 tis. t zrna. Meziroční nárůst produkce byl dán navýšením hektarového výnosu, který v roce 2019 představoval 3,52 t, v loňském roce se zvýšil o 0,75 t na 4,27 t.

Jihomoravský kraj byl v roce 2020 třetím největším producentem ječmene jarního. Prvenství drží kraj Středočeský, za něj se zařadil kraj Olomoucký. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli ječmen jarní z 28,1 tis. ha, což je 106,4 % skutečnosti roku 2019. Při hektarovém výnosu 5,15 t se vyprodukovalo 144,7 tis. t této plodiny, což je o desetinu více proti skutečnosti roku 2019.

Plochu ječmene ozimého vloni jihomoravští zemědělci rozšířili téměř o 1,2 tis. ha, a to na 11,0 tis. ha. Při meziročnímu nárůstu hektarového výnosu o 12,1 % se sklidilo 68,3 tis. t zrna, čímž byla skutečnost předchozího roku překročena o čtvrtinu.

V České republice se loni sklidilo 172,4 tis. t žita ozimého a jarního, z toho největší část, a to 18,2 %, byla vypěstována v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji se vyprodukovalo 15,7 tis. tun této plodiny s nárůstem proti roku předchozímu o 17,3 %.

Plochu ovsa vloni jihomoravští zemědělci rozšířili o 14,0 % na 2,1 tis. ha. Při meziročním nárůstu hektarového výnosu o 28,2 % se sklidilo 7,8 tis. t zrna, čímž byla překročena skutečnost předchozího roku o 46,2 %.

Tritikale se v Jihomoravském kraji urodilo 10,5 tis. t s meziročním navýšením o 3,9 %. Hektarový výnos byl spolu s hl. městem Prahou mezi kraji druhý nejnižší a představoval 4,98 t.

Jihomoravský kraj je mezi kraji České republiky největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň, která představovala 384,5 tis. t a tvořila 46,6 % republikového celku, byla proti předchozímu období vyšší o více jak pětinu. Loni se z hektaru sklidilo 9,42 t zrna, v roce 2019 to bylo 8,16 t.

V České republice se v roce 2020 pěstovaly luskoviny celkem na 37,3 tis. ha. Z toho 7,1 tis. ha, což představuje mezi kraji druhou největší část, bylo v Jihomoravském kraji. Hektarový výnos luskovin v mezikrajském srovnání se pohyboval od 2,04 t v Moravskoslezském kraji do 2,74 t v Jihomoravském kraji. Jihomoravští zemědělci vloni sklidili 19,4 tis. t luskovin s meziročním navýšením o 35,9 %.

Plocha 1,3 tis. ha, ze které byly v Jihomoravském kraji v roce 2020 sklízeny brambory ostatní, je při porovnání podle krajů čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (6,0 tis. ha), za něj se umístily kraje Středočeský (5,0 tis. ha) a Jihočeský (2,8 tis. ha). Vyšší hektarový výnos brambor v Jihomoravském kraji se promítl do sklizně, jejíž objem 39,3 tis. t byla o čtvrtinu vyšší v porovnání s předchozím obdobím.

Jihomoravští zemědělci sklidili 239,9 tis. t cukrovky technické při výnosu 57,81 t/ha, a to je o 2,1 % více proti skutečnosti roku 2019. Největším pěstitelem této plodiny je kraj Středočeský, který sklizní 995,6 tis. t vytvořil 27,1 % republikového celku.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2020 Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2020

V Jihomoravském kraji se z 34,1 tis. ha, což je o 5,4 tis. ha méně než v roce 2019, sklidilo 109,3 tis. t řepky. Meziroční propad 7,8 tis. t byl mezi kraji nejvyšší. Hektarový výnos řepky v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem vzrostl ve všech krajích a pohyboval se od 3,21 t v Jihomoravském kraji do 3,53 t v Královéhradeckém kraji, republikový průměr činil 3,38 t.

Plocha kukuřice na zeleno a siláž byla v České republice zmenšena z 232,4 tis. ha v roce 2019 na 226,2 tis. ha v loňském roce. K redukci došlo ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského kraje a Kraje Vysočina. Největší redukce, a to o 2,0 tis. ha, byla v Jihomoravském kraji, kde se loni z 19,4 tis. ha sklidilo 797,1 tis. t této plodiny. Hektarový výnos kukuřice na zeleno, který zaznamenal meziroční nárůst ve všech krajích, se loni pohyboval od 37,30 t v Libereckém kraji do 45,74 t v hlavním městě Praze, za něj se zařadil se 43,26 t Olomoucký kraj.

Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2020 Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2020

Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2020 Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2020

Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2020 Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2020

Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2010 až 2020

Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji
v letech 2011 až 2020 Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2020

Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice
v letech 2010 až 2020 Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2010 až 2020

Hektarový výnos pícnin na orné půdě celkem v seně v Jihomoravském kraji byl loni proti roku 2019 o desetinu vyšší. Po redukci plochy s touto komoditou byla sklizeň, která v roce 2020 dosáhla 463,9 tis. t, vyšší proti roku 2019 o 27,0 tis. t. Píce v seně z trvalých travních porostů se sklidilo 71,4 tis. t, což je o 12,5 % více než v roce 2019.

V Jihomoravském kraji, který je největší vinařskou oblastí v České republice, se v roce 2020 rozkládaly vinice plodné na ploše 15,0 tis. ha, což je 93,2 % republikového celku. Loňský hektarový výnos byl o 34,5 % vyšší v porovnání s rokem 2019 a představoval 5,65 t. Sklizeno bylo 84,9 tis. t hroznového vína s meziročním nárůstem 34,9 %.

Spotřeba hnojiv

V hospodářském roce 2020/2019 spotřebovali jihomoravští zemědělci 45,0 tis. t minerálních hnojiv, což je proti přechozí srovnatelné skutečnosti o 1,3 tis. t více. Na tomto nárůstu se nejvíce podílela vyšší spotřeba fosforečných hnojiv, kterých se loni použilo 7,5 tis. t, v předchozím období to bylo 6,3 tis. t. Z minerálních hnojiv se nejčastěji používají hnojiva dusíkatá s podílem 73,9 % na celku. V hospodářském roce 2019/2020 jihomoravští zemědělci spotřebovali celkem 1 057,1 tis. t statkových hnojiv, což je o 35,3 tis. t méně než v předchozím hospodářském roce. Propad je patrný u organických hnojiv, kterých se loni upotřebilo 377,7 tis. t, a vápenatých hnojiv, jejichž spotřeba se snížila téměř o desetinu. Použití organominerálních hnojiv meziročně kleslo téměř na pětinu.

Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice^*) Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice

Osevní plochy ozimů

Jihomoravští zemědělci loni zmenšili osevní plochu pšenice ozimé pro sklizeň v roce 2021 proti předchozí srovnatelné skutečnosti o 10,7 tis. ha na 93,1 tis. ha. Tato rozloha tvoří 13,1 % republikového celku a je po Středočeském kraji druhá největší. Téměř o čtvrtinu byla zredukována osevní plocha žita ozimého – rozloha k 30. listopadu 2020 představovala 2,2 tis. ha. Naopak rozšířena byla plocha ječmene ozimého a tritikale.

Řepkou ozimou bylo ke sledovanému datu oseto 35,5 tis. ha, ke stejnému datu v roce 2019 to bylo 35,8 tis. ha. Osevní plocha s touto plodinou v Jihomoravském kraji je v mezikrajském porovnání čtvrtá největší, prvenství drží Středočeský kraj s rozlohou 81,5 tis. ha, za něj se zařadily kraje Jihočeský a Vysočina.