ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  24.02.2021 00:00:00

Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2020 - nárůst proti roku 2019 o 13,7 %

 

roce 2020 se v Jihomoravském kraji sklidilo 1 279 tis. t obilovin celkem s nárůstem proti roku 2019 o 13,7 %. Meziročně vzrostly také hektarové výnosy, a to u všech sledovaných plodin. Loni, v porovnání s rokem předchozím, se z důvodu redukce plochy sklidilo méně řepky.

Jihomoravští zemědělci v roce 2020 sklidili z plochy 196,1 tis. ha 1 279,0 tis. t obilovin celkem. Tento objem je mezi kraji druhý největší. Na prvním místě je Středočeský kraj se sklizní 1 578,9 tis. t zrna. Loni zaznamenaly zmenšení výměry polí s obilovinami všechny kraje s výjimkou kraje Zlínského, Jihočeského, PardubickéhoMoravskoslezského. Největší redukci plochy uvádí Královéhradecký kraj, a to o 2,5 tis. ha. Loňský hektarový výnos obilovin celkem, který byl proti předchozímu roku vyšší ve všech krajích, se pohyboval od 5,75 t v Karlovarském kraji do 6,52 t v Jihomoravském kraji. Republikový průměr představoval 6,04 t. V České republice se loni sklidilo 8 126,7 tis. t obilovin, což je o 480,5 tis. t více proti roku 2019. Na tomto nárůstu se podílely všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy.

Jihomoravském kraji tvoří ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami více jak polovinu výměra pšenice ozimé, která je v mezikrajském srovnání po Středočeském kraji druhá největší. Loni se v Jihomoravském kraji při hektarovém výnosu 6,05 t, který byl mezi kraji nejnižší, sklidilo 635,1 tis. t pšenice ozimé, čímž byla skutečnost předchozího roku překročena o 8,2 %.

Jihomoravští zemědělci zmenšili v roce 2020 proti roku 2019 sklizňovou plochu pšenice jarní o 4,3 % na 1,9 tis. ha a bylo z ní sklizeno 8,2 tis. t zrna. Meziroční nárůst produkce byl dán navýšením hektarového výnosu, který v roce 2019 představoval 3,52 t, v loňském roce se zvýšil o 0,75 t na 4,27 t.

Jihomoravský kraj byl v roce 2020 třetím největším producentem ječmene jarního. Prvenství drží kraj Středočeský, za něj se zařadil kraj Olomoucký. Jihomoravští zemědělci loni sklízeli ječmen jarní z 28,1 tis. ha, což je 106,4 % skutečnosti roku 2019. Při hektarovém výnosu 5,15 t se vyprodukovalo 144,7 tis. t této plodiny, což je o desetinu více proti skutečnosti roku 2019.

Plochu ječmene ozimého vloni jihomoravští zemědělci rozšířili téměř o 1,2 tis. ha, a to na 11,0 tis. ha. Při meziročnímu nárůstu hektarového výnosu o 12,1 % se sklidilo 68,3 tis. t zrna, čímž byla skutečnost předchozího roku překročena o čtvrtinu.

V České republice se loni sklidilo 172,4 tis. t žita ozimého a jarního, z toho největší část, a to 18,2 %, byla vypěstována v Kraji Vysočina. V Jihomoravském kraji se vyprodukovalo 15,7 tis. tun této plodiny s nárůstem proti roku předchozímu o 17,3 %.

Plochu ovsa vloni jihomoravští zemědělci rozšířili o 14,0 % na 2,1 tis. ha. Při meziročním nárůstu hektarového výnosu o 28,2 % se sklidilo 7,8 tis. t zrna, čímž byla překročena skutečnost předchozího roku o 46,2 %.

Tritikale se v Jihomoravském kraji urodilo 10,5 tis. t s meziročním navýšením o 3,9 %. Hektarový výnos byl spolu s hl. městem Prahou mezi kraji druhý nejnižší a představoval 4,98 t.

Jihomoravský kraj je mezi kraji České republiky největším producentem kukuřice na zrno. Loňská sklizeň, která představovala 384,5 tis. t a tvořila 46,6 % republikového celku, byla proti předchozímu období vyšší o více jak pětinu. Loni se z hektaru sklidilo 9,42 t zrna, v roce 2019 to bylo 8,16 t.

V České republice se v roce 2020 pěstovaly luskoviny celkem na 37,3 tis. ha. Z toho 7,1 tis. ha, což představuje mezi kraji druhou největší část, bylo v Jihomoravském kraji. Hektarový výnos luskovin v mezikrajském srovnání se pohyboval od 2,04 t v Moravskoslezském kraji do 2,74 t v Jihomoravském kraji. Jihomoravští zemědělci vloni sklidili 19,4 tis. t luskovin s meziročním navýšením o 35,9 %.

Plocha 1,3 tis. ha, ze které byly v Jihomoravském krajiroce 2020 sklízeny brambory ostatní, je při porovnání podle krajů čtvrtá největší. Prvenství drží Kraj Vysočina (6,0 tis. ha), za něj se umístily kraje Středočeský (5,0 tis. ha) a Jihočeský (2,8 tis. ha). Vyšší hektarový výnos bramborJihomoravském kraji se promítl do sklizně, jejíž objem 39,3 tis. t byla o čtvrtinu vyšší v porovnání s předchozím obdobím.

Jihomoravští zemědělci sklidili 239,9 tis. t cukrovky technické při výnosu 57,81 t/ha, a to je o 2,1 % více proti skutečnosti roku 2019. Největším pěstitelem této plodiny je kraj Středočeský, který sklizní 995,6 tis. t vytvořil 27,1 % republikového celku.

Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodinJihomoravském krajiroce 2020 Tab. 1 Sklizeň zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v roce 2020

Jihomoravském kraji se z 34,1 tis. ha, což je o 5,4 tis. ha méně než v roce 2019, sklidilo 109,3 tis. t řepky. Meziroční propad 7,8 tis. t byl mezi kraji nejvyšší. Hektarový výnos řepky v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem vzrostl ve všech krajích a pohyboval se od 3,21 t v Jihomoravském kraji do 3,53 t v Královéhradeckém kraji, republikový průměr činil 3,38 t.

Plocha kukuřice na zeleno a siláž byla v České republice zmenšena z 232,4 tis. ha v roce 2019 na 226,2 tis. ha v loňském roce. K redukci došlo ve všech krajích s výjimkou Moravskoslezského krajeKraje Vysočina. Největší redukce, a to o 2,0 tis. ha, byla v Jihomoravském kraji, kde se loni z 19,4 tis. ha sklidilo 797,1 tis. t této plodiny. Hektarový výnos kukuřice na zeleno, který zaznamenal meziroční nárůst ve všech krajích, se loni pohyboval od 37,30 t v Libereckém kraji do 45,74 t v hlavním městě Praze, za něj se zařadil se 43,26 t Olomoucký kraj.


Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajůroce 2020 Graf 1 Sklizeň a výnos pšenice celkem podle krajů v roce 2020

Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajůroce 2020 Graf 2 Sklizeň a výnos ječmene celkem podle krajů v roce 2020

Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajůroce 2020Graf 3 Sklizeň a výnos řepky podle krajů v roce 2020

Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodinJihomoravském kraji v letech 2010 až 2020 Graf 4 Sklizeň vybraných zemědělských plodin v Jihomoravském kraji v letech 2010 až 2020

Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji
v letech 2011 až 2020
Graf 5 Meziroční změny hektarových výnosů v procentech v Jihomoravském kraji v letech 2011 až 2020

Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodinJihomoravském kraji a České republice 
v letech 2010 až 2020 Graf 6 Hektarové výnosy vybraných plodin v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2010 až 2020

Hektarový výnos pícnin na orné půdě celkem v seně Jihomoravském kraji byl loni proti roku 2019 o desetinu vyšší. Po redukci plochy s touto komoditou byla sklizeň, která v roce 2020 dosáhla 463,9 tis. t, vyšší proti roku 2019 o 27,0 tis. t. Píce v seně z trvalých travních porostů se sklidilo 71,4 tis. t, což je o 12,5 % více než v roce 2019.

Jihomoravském kraji, který je největší vinařskou oblastí v České republice, se v roce 2020 rozkládaly vinice plodné na ploše 15,0 tis. ha, což je 93,2 % republikového celku. Loňský hektarový výnos byl o 34,5 % vyšší v porovnání s rokem 2019 a představoval 5,65 t. Sklizeno bylo 84,9 tis. t hroznového vína s meziročním nárůstem 34,9 %.

Spotřeba hnojiv

V hospodářském roce 2020/2019 spotřebovali jihomoravští zemědělci 45,0 tis. t minerálních hnojiv, což je proti přechozí srovnatelné skutečnosti o 1,3 tis. t více. Na tomto nárůstu se nejvíce podílela vyšší spotřeba fosforečných hnojiv, kterých se loni použilo 7,5 tis. t, v předchozím období to bylo 6,3 tis. t. Z minerálních hnojiv se nejčastěji používají hnojiva dusíkatá s podílem 73,9 % na celku. V hospodářském roce 2019/2020 jihomoravští zemědělci spotřebovali celkem 1 057,1 tis. t statkových hnojiv, což je o 35,3 tis. t méně než v předchozím hospodářském roce. Propad je patrný u organických hnojiv, kterých se loni upotřebilo 377,7 tis. t, a vápenatých hnojiv, jejichž spotřeba se snížila téměř o desetinu. Použití organominerálních hnojiv meziročně kleslo téměř na pětinu.

Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice*) Tab. 2 Spotřeba hnojiv v Jihomoravském kraji a v České republice

Osevní plochy ozimů

Jihomoravští zemědělci loni zmenšili osevní plochu pšenice ozimé pro sklizeňroce 2021 proti předchozí srovnatelné skutečnosti o 10,7 tis. ha na 93,1 tis. ha. Tato rozloha tvoří 13,1 % republikového celku a je po Středočeském kraji druhá největší. Téměř o čtvrtinu byla zredukována osevní plocha žita ozimého – rozloha k 30. listopadu 2020 představovala 2,2 tis. ha. Naopak rozšířena byla plocha ječmene oziméhotritikale.

Řepkou ozimou bylo ke sledovanému datu oseto 35,5 tis. ha, ke stejnému datu v roce 2019 to bylo 35,8 tis. ha. Osevní plocha s touto plodinouJihomoravském kraji je v mezikrajském porovnání čtvrtá největší, prvenství drží Středočeský kraj s rozlohou 81,5 tis. ha, za něj se zařadily kraje JihočeskýVysočina.

Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji Tab. 3 Osevní plochy ozimů v Jihomoravském kraji

 

Kontakt:
Ing. Jindřiška Svobodová
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: jindriska.svobodova@czso.cz
tel.: 542 528 230

 

 


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 
Menu Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.