Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Makroekonomika  |  19.02.2021 10:46:00

Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z dluhu ven, jinak ratingovým agenturám dojde trpělivost - státní rozpočet


Česko padá hlouběji do dluhu. Státní dluh ČR vykázal za loňský rok prvně v historii úroveň přesahující dva biliony korun, konkrétně takřka 2050 miliard korun. Během roku 2020 tak státní dluh narostl o bezmála 410 miliard korun.  

Státní dluh tedy loni stoupl o tolik jako předtím za skoro deset let. Na první poslech jde o strašidelné resumé covidového roku. Však se jím také někteří politici, a dokonce i ekonomové nechávají vystrašit natolik, že jsme ještě na přelomu roku slýchali nepřetržité bědování nad „rozvratem tuzemských veřejných financí“. Jenže doma je prorokem málokdo. Lkaní ustalo z velké části poté, co se letos v lednu a v únoru světově významné ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratings, nijak postrašit nenechaly a vydaly vcelku příznivý verdikt stran budoucí udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Byť jej samozřejmě podmiňují jejich postupným zotavováním od roku 2022 dále.   

Proč ratingové agentury zůstávají v klidu? Zaprvé proto, že se neúčastní tuzemského vnitropolitického boje. Zadruhé proto, že jsou to agentury mezinárodní a dobře tak vnímají celosvětový kontext. V něm růst českého vládního zadlužení nijak varovně nevybočuje z trendu loňského, tak mimořádného roku.  

Celkový světový dluh loni vzrostl o 24 bilionů dolarů na historicky rekordní úroveň 281 bilionů dolarů. Tato hodnota odpovídá úrovni 355 procent světového hrubého domácího produktu. Po přepočtu odpovídá uvedená suma 24 bilionů dolarů hodnotě necelých 557 bilionů korun. Zadlužení české vlády loni vzrostlo o zmíněných 410 miliard korun. Tento nárůst, projevující se historicky rekordním schodkem státního rozpočtu čítajícím necelých 370 miliard korun, se tedy podílel na loňském nárůstu celosvětového zadlužení z přibližně 0,07 procenta.  

Česká ekonomika přitom loni představovala zhruba 0,33 procenta ekonomiky světové v přepočtu podle parity kupní síly měny a 0,29 procenta bez tohoto přepočtu. Česká vláda přitom loni hospodařila s celkovými výdaji státního rozpočtu takřka 1843 miliard korun. Její výdaje tak činily necelou třetinu loňského nominálního HDP ČR. Na světovém HDP se tak výdaje české vlády loni podílely ze zhruba 0,1 procenta. Loňský podíl nárůstu zadlužení české vlády na celkovém nárůstu globálního zadlužení je tak nižší, než by odpovídalo loňskému podílu české vlády na světovém HDP.  

Z tohoto orientačního srovnání je tedy evidentní, že loňské rekordní zadlužování české vlády opravdu nijak varovně nevybočovalo z globálního trendu. Podstatná část světa se totiž loni enormně zadlužovala kvůli dopadům šíření nákaze covid-19. Ratingové agentury to dobře vědí. 

To, že ratingové agentury zůstávají v klidu, ale pochopitelně nemá být pobídkou tuzemské vládě k dalšímu enormnímu zadlužování. Dříve či později – a spíše dříve než později – budou chtít mezinárodní investoři vidět věrohodný plán konsolidace tuzemských veřejných financí. Ostatně, jak už víme, i ratingové agentury podmiňují další příznivé hodnocení českého zadlužení zřetelným zotavováním veřejných financí už od příštího roku.  

Pokud vše půjde dobře a tuzemské vlády – nynější i nadcházející – budou jednat z hlediska mezinárodních investorů věrohodně, zůstanou přijatelné i náklady obsluhy českého dluhu. Vždyť v letech 2020 až 2024 má podle Moody’s růst poměr úrokových splátek na českém veřejném dluhu k příjmům naší veřejné pokladny průměrným ročním tempem 1,8 procenta. Ve skupině srovnatelných zemí typu Belgie nebo Británie to přitom ve stejném období mají ve střední hodnotě v průměru 2,4 procenta.    

Pokud však naše vlády věrohodně postupovat nebudou, úrokové náklady se mohou rapidně navýšit. Méně veřejných peněz by pak zbylo na příslovečné školy, nemocnice, dálnice a železnice.   

Ratingové agentury ještě skousnou to, že ministerstvo financí po sundání dvojích růžových brýlí konečně realisticky plánuje letošní schodek státního rozpočtu. Místo nerealisticky mělkého deficitu, 320 miliard korun, jenž nezohledňuje ekonomický dopad podzimní fáze pandemie, ani daňový balíček schválený koncem loňska, budou nyní v pražské Letenské ulici hospodařit s maximálním schodkem 500 miliard korun. Vláda už koncem loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale až 450 miliard korun. To, že nyní sumu „zaokrouhlila“ na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž „polštář“.  

Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový. Měl by se pohybovat v pásmu od 420 do 450 miliard korun, což ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii.   

To vše tedy ještě mezinárodní investoři a ratingové agentury stráví. Za dvou podmínek. Prvně za té, že vláda předloží věrohodný plán konsolidace veřejných rozpočtů pro období od roku 2022 až třeba do začátku 30. let. A zadruhé za té podmínky, že sumu 500 miliard, kterou maximálně má k dispozici, využije opravdu jen na žádoucí covidová opatření. A ne na předvolební uplácení voličů. Například možné druhé, letní rouškovné pro důchodce, které už naznačila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, by mezinárodní investoři jistě považovali právě jen za politicky motivované rozhazování, nikoli za účinnou pomoc ekonomice. Pozor na to.  



Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz

Diskuze k článku
19.02. 19:20  Vláda (czhunter)
19.02. 13:54  dobře napsaný článek (Jose)
19.02. 11:44  Polštář nebo budoucí nejistota? (ikaktus)

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt 16:53  Nezaměstnanost v eurozóně překvapivě poklesla (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Čt 15:44  Co očekávat od NFP reportu? X-Trade Brokers (XTB)
Čt 15:30  Uzavření průmyslu nelze naplánovat na koleni. Co všechno nevíme? Markéta Höfferová (Kurzy.cz)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.