ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  19.02.2021 00:00:00

Makroekonomické údaje v Jihomoravském kraji v roce 2019 - HDP v kraji v roce 2019 přesáhl částku 602 mld. Kč

 

Hrubý domácí produktkrajiroce 2019 přesáhl částku 602 mld. . Meziroční nárůst vyjádřený ve srovnatelných cenách byl zaznamenán ve všech krajích ČR s výjimkou Moravskoslezského kraje.

roce 2020 byla provedena mimořádná revize celé časové řady ročních národních účtů. V souladu s revizemi národních účtů byly revidovány rovněž regionální makroekonomické ukazatele.

Regionální hrubý domácí produkt

Základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území je hrubý domácí produkt (HDP). Podle předběžných výsledků dosáhl regionální HDPJihomoravském krajiroce 2019 hodnoty 601,8 mld. běžných cen, což v přepočtu představovalo 505,9 tis. na jednoho obyvatele. I když se jedná o vyjádření HDP v běžných cenách, lze uvést porovnání s předchozím rokem (nominální růst, pokles) – meziročně hodnota regionálního HDPkraji vzrostla o 32,3 mld. , tj. o 5,7 %)

Graf 1 Hrubý domácí produktJihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 1 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 2008, kdy dosáhla maxima (366,0 tis. na obyvatele). Po poklesu v roce 2009 následoval opět postupný růst, v roce 2012 byla překonána i tzv. „předkrizová“ hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v dalších letech a rok 2019 představuje dosavadní maximum.

Od roku 1995 byla krajská hodnota HDP na obyvatele vždy pod průměrem ČR. V roce 2005 činila dokonce jen 88,8 % průměru ČR, k hodnotě ČR se kraj přiblížil nejvíce v roce 2013 (97,1 %). Právě v těchto letech se Jihomoravský kraj podílel nejnižším (9,8 %), resp. nejvyšším (10,8 %) dílem na republikové hodnotě HDP. V roce 2019 dosáhl podíl kraje na republikovém HDP 10,5 % (stejně jako v roce 2018), mezi kraji je dlouhodobě 3. nejvyšší.

Graf 2 Hrubý domácí produktroce 2019 podle krajů

Graf 2 Hrubý domácí produkt v roce 2019 podle krajů

Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou úrovní hl. m. Praha (v roce 2019 1,2 mil. HDP na obyvatele), a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. Jihomoravský kraj se ale řadí na 2. místo v pořadí krajů, nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 341,5 tis. . Karlovarský kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (1,8 %), naopak Praha se na republikovém celku podílí více než čtvrtinou.

Graf 3 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

Graf 3 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

Meziroční reálný růst regionálního HDP (vývoj HDP ve stálých cenách) v roce 2019kraji činil 1,6 %, byl o 0,7 procentních bodů nižší než průměrný růst HDP v ČR a mezi kraji byl 5. nejnižší. V roce 2019 vzrostl hrubý domácí produkt meziročně ve všech krajích republiky s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde stagnoval. Nejrychleji se ekonomika vyvíjela ve Středočeském kraji (nárůst o 5,1 %).

Graf 4 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 100)

Graf 4 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 100)

Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 udává, že HDPkraji v roce 2008 byl proti roku 1995 o 51,0 % vyšší. Až rok 2013 v Jihomoravském kraji znamenal překročení této hranice (nárůst o 54,1 %). V rámci ČR v roce 2008 zvýšení dosáhlo 52,8 %, tento stav byl překonán až v roce 2014. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší, výjimkou byl rok 1996 a roky 2012 až 2015.

Graf 5 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 5 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Přepočet regionálního HDP na zaměstnaného je vyjádřením produktivity práce. V roce 2019Jihomoravském kraji dosáhl objem HDP na zaměstnaného 997,0 tis. běžných cen, což bylo o 56,6 tis. (o 6,0 %) více než v roce 2018. V letech následujících po roku 1995 byl meziroční nárůst tohoto ukazatele zaznamenán každoročně s výjimkou let 2009 a 2012. Ovšem vztah krajské hodnoty regionálního HDP na zaměstnaného k průměru ČR spíše kolísal. V roce 2013 se k průměru ČR kraj přiblížil nejvíce (95,6 %), v letech 2018 a 2019 shodně činil 94,2 %. V mezikrajském srovnání byl objem HDP na zaměstnaného 3. nejvyšší (za Prahou a Středočeským krajem), stejně tak dopadlo i srovnání výše podílu vztahu k průměru ČR.

Graf 6 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajůroce 2019 (běžné ceny)

Graf 6 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajů v roce 2019 (běžné ceny)

Hrubá přidaná hodnota

Podle předběžných výsledků hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2019 objemu 543,2 mld. běžných cen. Objem HPH, i když vyjádřený v běžných cenách, se v letech 1995 až 2019 zvyšoval každoročně s výjimkou roku 2009.

Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělstvíprůmyslu. Primární sektor má nejnižší zastoupení, v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,3 %. V roce 2010 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,8 %), v roce 2019 podíl zemědělských odvětví činil 2,6 %.

Graf 7 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 7 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Podíl sekundárního sektoru (dobývání nerostných surovin, průmysl celkem, stavebnictví) v roce 2019 činil 33,1 %. Od roku 2012, kdy tvořil 38,0 %, se postupně se snižoval. Terciární sektor tvoří oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd. Na HPHroce 2019 se tento sektor podílel hodnotou 64,3 %, meziročně sice poklesl o 0,5 procentního bodu, ale podíl sektoru služeb v roce 2018 byl dosud nejvyšší v novodobé historii kraje.

Graf 8 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR

Graf 8 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR

Z grafu 8 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPHroce 2019 proti roku 2011 byl s republikovými změnami podobný v 8 z 10 uvedených odvětví (zvýšení podílu obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, podílu oboru informační a komunikační činnosti, podílu profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti i podílu veřejné správy, vzdělávání, zdravotnísociální péče; pokles podílu průmyslu, stavebnictví a činnosti v peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvýraznějším rozdílem byla změna role činnosti v oblasti nemovitostí – v ČR v mezidobí podíl na HPH vzrostl o 0,3 bodu, v kraji naopak poklesl o 0,1 bodu.

Graf 9 Hrubá přidaná hodnota v roce 2019 podle krajů (běžné ceny)

Graf 9 Hrubá přidaná hodnota v roce 2019 podle krajů (běžné ceny)

Objem HPHJihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními krajiroce 2019 3. nejvyšší (po hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 9 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. Jihomoravský kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o 1,3 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,8 %. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán ve Zlínském kraji (47,3 %), v tomto kraji je naopak nejvýrazněji zastoupen sekundární sektor (50,2 %). Primární sektor má nejvýraznější zastoupení v Kraji Vysočina (6,0 %) a v Jihočeském kraji (4,4 %).

Tvorba hrubého fixního kapitálu

Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) po znovuobnovení ekonomického růstu po roce 2009 v Jihomoravském kraji mírně poklesla v roce 2012 (meziročně o 3,6 mld. ) a výrazněji v roce 2013 (o 14,5 mld. ). Mírný meziroční pokles objemu THFK byl zaznamenán i v roce 2017 (o 2,6 mld. ). V roce 2019 byla vykázána dosud nejvyšší hodnota THFK, a to 156,8 mld. (běžné ceny).  

Krajský objem THFK v přepočtu na jednoho obyvatele převyšoval republikový průměr pouze v roce 2003 a v letech 2005 až 2008. V dalších letech byl pod republikovou úrovní, nejvyšší zaznamenaný odstup od republikového průměru byl zaznamenán v roce 2018 (84,2 %). V roce 2019 krajská hodnota THFK ve výši 131,8 tis. na obyvatele zaostávala za průměrem ČR o 9,6 tis. a činila 93,2 % průměru ČR.

Graf 10 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 10 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Do roku 2012 pro Jihomoravský kraj vyznívalo příznivě srovnání míry investic vyjádřené v procentech jako podíl úhrnu THFK na úhrnu HDP (oba ukazatele v běžných cenách). Do tohoto roku a dále v letech 2014 a 2016 míra investickraji převyšovala republikový průměr. Objem investicroce 2019kraji tvořil 26,1 % objemu regionálního HDP. Míra investic zaostávala za úrovní míry investic ČR jen o 0,1 procentního bodu a patřila k nejvyšším hodnotám vykázaných v posledních letech.

Graf 11 Míra investicJihomoravském kraji a ČR

Graf 11 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR

Z pohledu mezikrajského srovnání v roce 2019 byla hodnota THFK na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji mezi kraji 3. nejvyšší za Prahou a Středočeským krajem. Pouze tyto dva kraje předčily republikový průměr. Výše míry investic byla mezi kraji 4. nejvyšší.

Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajůroce 2019

Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 2019

 

Čistý disponibilní důchod domácností

Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 2019Jihomoravském kraji 311,7 mld. běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele představovalo částku 262,0 tis. . Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se každoročně zvyšoval v absolutním vyjádření a s výjimkou roku 2011 i v přepočtu na 1 obyvatele. Meziroční nárůst v roce 2019 činil 22,8 mld. , resp. 18,2 tis. na obyvatele.

Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny)

Krajská hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla v celém sledovaném období pod republikovým průměrem. Výjimkou byl pouze rok 2015, kdy byl republikový průměr překročen o 0,4 procentního bodu. Hodnota ČDDD na obyvatele byla v roce 2019 ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší (za Prahou a Středočeským krajem).

Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajůroce 2019 (běžné ceny)

Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 2019 (běžné ceny)

Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v minulých letech nejnižší v roce 2003, a to 10,3 %. Jen v letech 2013 až 2015 byl podíl kraje na republikovém celku nad hranicí 11 %. Hodnota podílu v roce 2019 činila 10,9 % a mezi kraji byla 3. nejvyšší.

Tab. Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji

Tab. Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172

 

Přílohy

 

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 
Menu Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.