Pomůže českému exportu dohoda AfCFTA?

16.02.2021 / 12:03 | Aktualizováno: 16.02.2021 / 12:08

Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) je oblastí volného obchodu vymezenou v Kontinentální dohodě o volném obchodu mezi 54 z 55 států Africké unie. AfCFTA je z hlediska zúčastněných zemí největší na světě od založení Světové obchodní organizace. Pakt spojuje 1,3 miliardy lidí v 55 zemích s celkovým hrubým domácím produktem (HDP) v hodnotě 3,4 bilionu amerických dolarů. Má potenciál pozvednout 30 milionů lidí z extrémní chudoby. Vytvoření rozsáhlého regionálního trhu AfCFTA je významnou příležitostí, jak pomoci africkým zemím diverzifikovat vývoz, urychlit růst a přilákat přímé zahraniční investice. Dohoda sníží cla mezi členskými zeměmi a zahrne oblasti politiky, jako je usnadnění obchodu a služeb, jakož i regulační opatření, jako jsou hygienické normy a technické překážky obchodu. Doplní stávající subregionální hospodářská společenství a obchodní dohody v Africe tím, že nabídne celokontinentální regulační rámec a bude regulovat oblasti politiky - jako jsou investice a ochrana práv duševního vlastnictví, které dosud nebyly zahrnuty do většiny subregionálních dohod v Africe.

S určitým zpožděním kvůli pandemii COVID19 bylo obchodování podle nových pravidel oficiálně zahájeno 1. ledna 2021 pro 36 zemí, které dosud dohodu ratifikovaly. Podle přijatých modalit se 97 % celních položek do 15 let sníží na nulu. Ne všechny země však mají infrastrukturu připravenou k zajištění řádného provádění a sekretariát AfCFTA pracuje na poskytnutí určité pomoci v této oblasti. Aby však bylo umožněno okamžité zahájení obchodu, hlavy států souhlasily s vrácením částky obchodníkům nebo s poskytnutím úvěru, pokud v dané zemi, kam vyvážejí, není zavedena potřebná celní infrastruktura, která by umožnila bezcelní dovoz zboží. Práce na Pravidlech původu navíc ještě nejsou dokončeny (protokol se zatím vztahuje pouze na 81 % celních položek), přičemž cíl pro konec června 2021 má být dodržen. Liberalizace služeb rovněž zaostává kvůli složitosti této oblasti jednání.

Cíle AfCFTA jsou:

a. vytvořit jednotný trh zboží, služeb, usnadněný pohybem osob s cílem prohloubit hospodářskou integraci afrického kontinentu a v souladu s Panafrickou vizí „Integrované, prosperující a mírové Afriky“ zakotvenou v Agendě 2063;

b. vytvořit liberalizovaný trh zboží a služeb prostřednictvím postupných kol jednání;

c. přispívat k pohybu kapitálu a fyzických osob a usnadňovat investice v návaznosti na iniciativy a vývoj ve státech, které jsou stranami úmluvy, a REC;

d. položit základ pro pozdější vytvoření kontinentální celní unie;

e. podpora a dosažení udržitelného sociálně-ekonomického rozvoje podporujícího začlenění, rovnosti žen a mužů a strukturální transformace států, které jsou stranami úmluvy;

f. zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik států, které jsou stranami úmluvy, na kontinentu a na světovém trhu;

g. podpora průmyslového rozvoje prostřednictvím diverzifikace a rozvoje regionálního hodnotového řetězce, rozvoje zemědělství a zajišťování potravin; a

h. vyřešit problémy vícečetného a překrývajícího se členství a urychlit regionální a kontinentální integrační procesy.

Fáze vyjednávání / provádění

Jednání o dohodě AfCFTA měla probíhat ve fázích. Byl koncipován jako několikastupňový proces, což znamená, že se dohoda bude v průběhu času dále vyvíjet a budou se plánovat další jednání. V současné době existují dvě fáze, fáze I a II. Zatímco dohoda a protokoly I. fáze byly přijaty počátkem roku 2018, proces zajišťování potřebných podpisů a ratifikací pro vstup v platnost pokračoval až do roku 2019. Dohodu dosud ratifikovalo 35 z 55 členských států Africké unie (AU), což znamená, že dohoda AfCFTA platí pro tyto země, nikoli však pro ostatní. Dohodu AfCFTA podepsalo čtyřiapadesát členských států AU s výjimkou Eritreje.

Fáze I se týká obchodu se zbožím a oborů obchodních služeb, jakož i urovnávání sporů. O celních koncesích se mezi členskými státy teprve bude jednat, členské státy musí dokončit jednání o pravidlech původu a v případě obchodu se službami je třeba ještě dojednat konkrétní závazky.

Fáze II provádění bude zahájena v červnu 2021 a bude se zabývat hospodářskou soutěží, právy duševního vlastnictví, ochranou investic a elektronickým obchodem. Druhá jmenovaná oblast se dostala do popředí díky výzvám, které COVID19 vytvořil pro obchodní toky.

Fáze III bude zahrnovat sjednání protokolu o elektronickém obchodu.

Ghana hostí sekretariát AfCFTA

Ghana byla vybrána jako hostitel sekretariátu AfCFTA. Porazila konkurenci z Egypta, Eswatini, Etiopie, Keni, Madagaskaru a Senegalu. Ghana po svém výběru věnovala Africké unii 10 milionů amerických dolarů na podporu zprovoznění sekretariátu. V říjnu 2020 ghanská vláda oficiálně předala Africké unii ústředí sekretariátu AfCFTA v ghanském hlavním městě Accra.

Obecně se v dohodě o vytvoření AfCFTA uvádí, že „úlohy a povinnosti sekretariátu určuje Rada ministrů obchodu“. Dohoda AfCFTA a její protokoly nicméně vymezují některé funkce, které má sekretariát vykonávat. Sekretariát musí mimo jiné:

a. obdržet od členů AfCFTA oznámení o právních a správních předpisech týkajících se obchodu, na který se vztahuje dohoda AfCFTA, a o jakýchkoli skutečných nebo navrhovaných opatřeních, která by mohla podstatně ovlivnit fungování dohody AfCFTA;

b. rozesílá návrhy na změny dohody AfCFTA a vyjadřuje se k těmto návrhům všem členům AfCFTA;

c. koordinovat a poskytovat technickou pomoc a budování kapacit pro provádění dohody AfCFTA a k ní připojených protokolů

d. připravovat po konzultaci s členskými státy výroční věcné zprávy s cílem usnadnit provádění, sledování a hodnocení různých protokolů, včetně Protokolu o obchodu se zbožím;

e. být informována o všech sporech vzniklých v rámci dohody AfCFTA a jejích protokolů;

f. vytvořit a vést orientační seznam nebo seznam osob, které jsou ochotny a schopny působit na panelech pro řešení sporů, jež mohou být zřízeny za účelem řešení sporů vzniklých v rámci dohody AfCFTA a jejích protokolů;

g. obdrží od každého smluvního státu nominaci dvou osob pro zařazení do seznamu panelistů;

h. navrhnout z panelistů osoby, které by měly být zapojeny do projednávání konkrétního sporu podléhajícího právu státních stran, vznést námitku proti navrženému panelistovi ze závažných důvodů;

i. obsadit volná místa v odvolacím orgánu do jednoho měsíce poté, co orgán pro řešení sporů takové volné místo neobsadil;

j. organizovat zvláštní vzdělávací kurzy pro zainteresované smluvní státy týkající se postupů a postupů řešení sporů, aby tyto smluvní státy mohly rozvíjet odbornou kapacitu pro mechanismus řešení sporů;

k. pomáhá panelům s informacemi o právních, historických a procesních aspektech případů; poskytuje asistenční podporu panelům a poskytuje pomoc panelistům s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti mezinárodního obchodního práva.

Příležitosti pro zahraniční subjekty:

Přes složitý vývoj tak komplikovaného procesu jako je vytvoření dohody AfCFTA mohou zahraniční firmy včetně českých profitovat na této dohodě. Zahraniční společnosti usazené v Africe budou těžit ze všech výhod AfCFTA, a to jak pro obchod se zbožím, tak pro obchod se službami, včetně finančních služeb, a usazování, které jsou v současnosti vyjednávány pro „fázi II“ této dohody. Neméně důležité jsou i investice do infrastruktury, kdy zahraniční firmy jsou klíčové pro podporu obchodu a investic. Cílem sekretariátu AfCFTA je mimo jiné zveřejňovat investiční příležitosti pro podniky v EU zejména v oblasti IT, energetiky a technické pomoci.