Knihovny v Olomouckém kraji v roce 2019

12. 2. 2021

Na území Olomouckého kraje bylo veřejnosti k dispozici 494 knihoven a jejich poboček. V knihovnách bylo více než 4,5 mil. knihovních jednotek, ze kterých naučná literatura tvořila přes 2,5 mil. jednotek. V průběhu roku 2019 využilo služeb knihoven v Olomouckém kraji 2,2 mil. návštěvníků, z toho polovina osobně.

K poslednímu dni roku 2019 bylo podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v Olomouckém kraji v provozu 494 veřejných knihoven a jejich poboček. Knihoven včetně poboček v Olomouckém kraji bylo k 31. 12. 2019 více než mateřských škol ve školním roce 2019/2020. Tento jev charakterizoval 10 ze 14 krajů. Pouze v Praze a krajích Ústeckém, Libereckém a Moravskoslezském byla situace opačná. Ve srovnání se stavem z konce roku 2010 se počet knihoven (včetně poboček) snížil o 4,6 %. Ke snížení počtu knihoven došlo ve zmíněném 10letém období u 10 krajů. Ve zbývajících 4 krajích se počet knihoven nepatrně zvýšil. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel středního stavu se v Olomouckém kraji nacházelo 78 knihoven. V mezikrajském srovnání byl jejich počet 5. nejvyšší. Zcela nejvíce knihoven na 100 tis. obyvatel bylo situováno v Kraji Vysočina (118 knihoven včetně poboček). V roce 2010 připadalo v Olomouckém kraji na 100 tis. obyvatel 81 knihoven. Relativně nejvíce jich bylo opět v Kraji Vysočina (116). Síť knihoven v České republice patří k nejhustším na světě, hlavně díky dříve platnému zákonu, který obcím vedení knihovny ukládal.

Knihovny na území kraje nabízely více než 4,5 mil. knihovních jednotek, tedy nejen knih, ale také časopisů, samostatných map, dokumentů, nosičů speciálních druhů dokumentů (magnetofonových kazet, CD) a jiných jednotek vedených jako samostatné věci v přírůstkovém seznamu. Největší podíl mezi knihovními jednotkami tvořila naučná literatura (56,5 %) a krásná literatura (35,6 %). Zatímco podíl naučné literatury se každoročně zvyšuje, podíl krásné literatury se snižuje.

Knihovny nabízí kromě možnosti výpůjček dokumentů (absenční i prezenční) z fondu knihovny a dalších knihovnických a informačních služeb také kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost. V knihovnách probíhají různé koncerty, autorská setkání, dílny pro děti a dospělé nebo zájmové kroužky (např. klub deskových her).

V průběhu roku 2019 se v knihovnách v kraji uskutečnilo 2,24 mil. návštěv. Ve srovnání s rokem 2010 se jejich počet snížil o více než pětinu (-21,7 %). Pokles může být zapříčiněn mimo jiné větší dostupností knih a dalších dokumentů na internetu. Polovina návštěv knihoven připadala na fyzické návštěvy (50,7 %) a druhou polovinu tvořili uživatelé on-line služeb (49,3 %).

V knihovnách po celé republice bylo evidováno v průběhu roku 2019 téměř 60 mil. návštěv (57 947 tis.). Více než třetina z celkového počtu návštěv využila knihovny na území hl. m. Prahy (21 692 tis.). Nejmenší návštěvnost vykázaly knihovny v Karlovarském kraji (1 030 tis. osob). Ve srovnání s rokem 2010 se počet návštěv knihoven zvýšil v 11 krajích, nejvíce v kraji Středočeském (nárůst o 80,5 %). Ke snížení počtu návštěvníků došlo vedle Olomouckého kraje také v kraji Karlovarském (pokles o 3,6 %) a Moravskoslezském (pokles o 1,4 %). Za posledních 10 let se počet fyzických návštěv knihoven zvýšil v polovině krajů. Počet uživatelů on-line služeb se zvýšil ve všech krajích s výjimkou Olomouckého.

V Olomouckém kraji činil počet registrovaných čtenářů na konci roku 2019 celkem 77,4 tis. osob. Během deseti let se počet registrovaných čtenářů snížil o 7,4 tis. osob (o 8,7 %). Necelou čtvrtinu registrovaných čtenářů tvořily osoby ve věku do 15 let (24,3 %), jejich podíl se ve srovnání s rokem 2010 zvýšil o 2,5 p. b.

Čtenáři si v průběhu roku 2019 vypůjčili přes 3 miliony knihovních jednotek. Více než polovinu z tohoto počtu tvořila krásná literatura určená dospělým (53,7 %). Druhý největší podíl náležel naučné literatuře pro dospělé (21,6 %). Každou desátou výpůjčkou byla krásná literatura pro děti (9,8 %).

Na 1 registrovaného čtenáře připadlo v roce 2019 v průměru 39 knihovních jednotek. V roce 2010 byl průměr o 9 knihovních jednotek vyšší. V mezikrajském srovnání se Olomoucký kraj zařadil na 8. místo. Nejvíce knihovních jednotek na 1 čtenáře bylo ve Zlínském kraji (45 jednotek). Naopak nejméně si půjčovali v průběhu roku 2019 čtenáři v hl. m. Praze (28 jednotek na 1 čtenáře). Všechny kraje zaznamenaly pokles průměrného počtu výpůjček na 1 registrovaného čtenáře ve srovnání s rokem 2010. Největší pokles byl zaznamenán v krajích Ústeckém a Jihomoravském (shodně pokles o 13 knihovních jednotek).

V roce 2019 knihovny v Olomouckém kraji nabízely 3 125 studijních míst. Nejvíce studijních míst bylo zřízeno v knihovnách na území Jihomoravského kraje (7 123), nejméně v Karlovarském kraji (1 733). Počet studijních míst se během dekády zvýšil ve všech krajích s výjimkou Královehradeckého kraje (úbytek o 78 studijních míst). Nejvíce nových míst sloužících ke čtení nebo studiu bylo zaevidováno ve Zlínském kraji, o 34,2 % více oproti stavu v roce 2010.

Knihovny nabízely uživatelům také počítače, z toho některé s připojením k internetu. V knihovnách Olomouckého kraje bylo k dispozici 745 počítačů, z toho převážná část měla připojení k internetu (93,0 %). V roce 2010 knihovny v Olomouckém kraji disponovaly větším množstvím počítačů pro své uživatele (841) a podíl počítačů s připojením k internetu byl mírně vyšší (94,4 %). V rámci republiky se počet počítačů dostupných pro veřejnost v knihovnách ve srovnání s rokem 2010 zvýšil pouze ve třech krajích, a to Středočeském (o 126,1 %), Karlovarském (o 7,2 %) a Zlínském (o 6,0 %). Podíl počítačů s připojením k internetu se snížil v krajích Středočeském (o 59,0 p. b.), Libereckém (o 4,6 p. b.) a Olomouckém (o 1,4 p. b.).