Makroekonomika | 11.02.2021 09:22:03

Ranní okénko - Lednová inflace v USA slabší, než se očekávalo

Přírůstek nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA se začátkem února pravděpodobně dále mírně zmírnil. Trh očekává 758 tisíc nových žádostí, tedy o 21 tisíc méně než v předcházejícím týdnu. Počet pokračujících žádostí se očekává na úrovni 4,4 oproti předchozím 4,6 milionů. Data za poslední tři týdny poukazují na stabilnější situaci. Americký trh práce ovšem zůstává i nadále v obtížné situaci, na kterou znovu upozornil šéf Fedu Powell během svého včerejšího vystoupení v Ekonomickém klubu v New Yorku. Zmínil, že monetární politika sama o sobě nebude stačit na dosažení cíle maximální zaměstnanosti a podpora bude muset přijít také ze strany fiskální politiky. Upozornil přitom na nerovný vývoj na trhu práce. Ve vyšších příjmových kategoriích se zaměstnanost během covidového období snížila zhruba o 4 %, zatímco u nízkopříjmových skupin, pro které je složitější budovat úspory, se jedná o pokles okolo 17 %. Míra nezaměstnanosti v lednu sice klesla z 6,7 % na 6,4 %. Tento vývoj však nereflektuje skutečný vývoj na pracovním trhu, jelikož řada lidí vyčkává s aktivním hledáním zaměstnání na zklidnění epidemické situace.

Evropský datový kalendář je dnes prázdný. Za zmínku stojí zveřejnění nové makroekonomické prognózy Evropské komise.

Pohled zpět:

Americká lednová inflace byla slabší, než se očekávalo. Její meziroční tempo setrvalo na 1,4 %, a minulo tak konsensus trhu ve výši 1,5 %. Nižší, než očekávanou dynamiku vykázala také jádrová inflace, která meziměsíčně již druhý měsíc v řadě stagnovala. Trh přitom vyhlížel její růst o 0,2 %. V meziročním srovnání tím jádrová inflace snížila tempo z 1,6 % na 1,4 %. Většina kategorií spotřebního koše zůstala oproti předchozímu měsíci bez výraznějších změn. Dle očekávání byly tahounem inflace především vyšší ceny pohonných hmot. Na druhé straně zůstaly ceny v sektoru služeb nadále utlumené, zejména v oddíle rekreace, kde došlo k meziměsíčnímu zlevnění o 0,6 % (v prosinci o 0,3 %). Služby v jádrové složce inflace mají přitom vysokou váhu, když tvoří okolo 60 % spotřebního koše. Lednová statistika tak dokumentuje tlumící efekt pandemie na inflační vývoj. K tomu lze přičíst také výše zmíněnou přetrvávající složitou situaci na trhu práce, která limituje růst mezd, jež tvoří podstatnou část celkových firemních nákladů. V souhrnu budou tyto efekty omezovat obávaný proinflační dopad silnějšího fiskálního impulzu. Vývoj v nejbližších měsících ovlivní nízká srovnávací základna, kterou po sobě zanechala první pandemická vlna. Lze tak počítat s citelnějším meziročním navýšením inflace. Nicméně tento efekt bude pouze dočasný. Testem pro dynamiku inflace v dalším průběhu roku pak bude reakce cen ve službách na postupné otevírání ekonomiky a také rychlost navyšování kapacit ve výrobním sektoru. Dolar na včerejší zveřejnění slabší inflace reagoval oslabením vůči všem hlavním světovým měnám. Koruna si vůči dolaru zisky nepřipsala a vůči euru se pohybuje na hodnotách ze začátku týdne, tedy poblíž úrovně EUR/CZK 25,77.

Dnešní makroekonomické ukazatele: