Kompenzace pro školicí firmy v programech COVID neodpovídají skutečným ztrátám, hrozící zánik stovek z nich zpomalí restart ekonomiky

Mezi uzavřené provozovny s nárokem na kompenzace v programech COVID patří například i školicí střediska. Finanční kompenzace ovšem pokrývají jen 40 až 50 % jejich reálných ekonomických ztrát kvůli vládním opatřením. Hlavním důvodem jsou nároky na finanční podporu jen během měsíců, kdy byla činnost těchto zařízení povinně pozastavena. Kompenzace by podle poradenské společnosti Moore Czech Republic měly zohledňovat reálné náklady bez ohledu na počet zaměstnanců a období uzavřených provozoven. Dle jejích odhadů hrozí kvůli finančním problémům zánik stovek školicích zařízení, který zpomalí i opětovné nastartování ekonomiky.

Školicí střediska přišla v loňském roce kvůli mimořádným opatřením o většinu svých příjmů z obou hlavních sezon, které obvykle probíhají na jaře a na podzim. V těchto obdobích byla jejich činnost podle vládních restrikcí omezena či zakázána. Vzdělávacím společnostem naopak nic nebránilo realizovat výuku v červnu, červenci, srpnu a září, tedy z velké části mimo školicí sezonu, kdy jsou příjmy obvykle nízké. „To z našeho pohledu není správné. Kompenzace by měly být vázány na prokazatelný propad příjmů, respektive na úhradu fixních nákladů, jako je tomu v mnoha jiných zemích, a nikoliv na formální uzavření provozů,“ uvádí Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Odkládání kurzů zvýšilo vícenáklady

Kvůli loňské situaci spojené s pandemií koronaviru byla navíc právě v letních měsících ještě nižší poptávka po vzdělávacích kurzech než obvykle. K dovoleným a prioritám ve vlastním zaměstnání se přidaly také obavy z nákazy. „Vzdělávací střediska i z těchto důvodů přesunula kurzy na podzim, kdy mohlo dojít k alespoň částečnému pokrytí vzniklých ztrát. V tu dobu ovšem bylo vzdělávání opět výrazně omezeno a následně zcela zakázáno. Plánování kurzů přitom běžně trvá tři až čtyři týdny, nelze je uskutečnit ze dne na den. I proto vzdělávacím společnostem vznikaly další náklady, které by jinak nemusely nést,“ vysvětluje Michaela Jankulárová, manažerka vzdělávací společnosti S-COMP ze skupiny Moore Academy CZ.

K problémům spojeným se stanovením výše podpory v programu COVID Gastro – uzavřené provozovny patří také zohledňování počtu zaměstnaných osob. Ten však nebývá úměrný reálným fixním nákladům a výdajům za provozovnu. Počty interních zaměstnanců bývají ve vzdělávacích společnostech nízké, nejvýznamnějším fixním nákladem jsou obvykle výdaje spojené s pronájmem či vlastnictvím školicích prostor. „Pokud bychom vzdělávání zařadili do kategorie Pořádání kongresů, veletrhů, pořádání poutí a podobných tradičních akcí, je počet uznaných dní pro stanovení výše podpory sedmdesát šest. Jenže doba, po kterou tyto společnosti nemohly vykonávat nebo měly výrazně omezenou činnost, je téměř tři čtvrtě roku ,“ doplňuje Radovan Hauk z Moore Czech Republic.

Nedostatek kapacit zpomalí restart ekonomiky

Podle odhadů společnosti Moore Czech Republic postačují vládní kompenzace na pokrytí zhruba čtyřiceti až padesáti procent ekonomických ztrát v loňském roce. Ve většině případů se navíc jedná o malé subjekty, které již vyčerpaly své finanční rezervy a nedosáhnou na financování od bank. Právě kvůli finančním problémům proto hrozí zánik stovek firem z oboru. „Vzdělávací společnosti jsou přitom důležité pro restartování růstu ekonomiky. Zajišťují rekvalifikace, kterých bude do budoucna zapotřebí řádově více z důvodu rostoucí nezaměstnanosti. Školicích kapacit by tak mohl být nedostatek a tím by se mohlo zpomalit i opětovné nastartování české ekonomiky,“ doplňuje Radovan Hauk.