Letem světem: přebytek a nedostatek

Dneska dvě témata: obchodní bilance a efektivita očkování. Připravte se na grafy a na srovnání se Slovenskem.

V loňskem roce přebytek obchodní bilance dosáhl rekordní úrovně. A to podle všech možných způsobů měření (finální bilanci z národních účtů budeme znát po první revizi odhadu růstu za 4Q). Čekali byste, že bude jeden přebytek a basta? Jako byste neznali statistiky. Jeden jev, 4 ukazatele. Jsou ještě horší než právníci: dva právníci, minimálně tři názory. Pokud by vás rozdíly zajímaly, dejte vědět, můžeme se k nim vrátit.

Když se podíváme na strukturu, tak zjistíme, že vysvětlení rekordního přebytku přes korunu kulhá na obě nohy. 

Vývozy v dubnu loňského roku během jarní vlny poklesly o 1/3. Ale už během léta byly na úrovních před covidem, od té doby dál rostou. No jo, ale Slovensko mělo rychlejší oživení a rychlejší růst v závěru roku. S eurem. Slovensko a Česko jsou si strukturálně hodně podobné, hlavní destinace vývozů taky. Takže pokud by měla ČR speciální nakopnutí díky slabé koruně, tak bychom měli růst rychleji než slovenští kolegové.

Nižší dynamiku oživení zaznamenalo ČR i v případě dovozů. Vývozy a dovozy jsou spojené nádoby díky dovozní náročnosti = vyšší růst vývozů nasává dovozy subdodávek pro výrobu. Naše odhady ukazují, že dovozní náročnosti vývozů je cca 50%. Dalším zdrojem poptávky po dovozech je spotřeba a investice s dovozní náročností 40%, respektive 45%. Spotřeba domácností se sice během léta v ČR oživovala rychle, ale ještě rychleji na Slovensku. Data za spotřebu domácností ve 4Q ještě nemáme, ale maloobchodní tržby ukazují na Slovensku růst o 0,6% za 4Q, zatímco v ČR pokles o -1,6% meziročně. Slovensko tak nasávalo více dovozů právě protože ji rostly rychleji vývozy a méně klesala spotřeba.

Výše popsaný vývoj obchodní bilance ukazuje jeden zdánlivý paradox: když se ekonomice začne dařit, tak růst přebytek obchodní bilance se může zastavit nebo dokonce snížit. Právě díky vyšším dovozům, které uspokojí vyšší poptávku spotřebního zboží nebo investičních statků.

Z dat o očkování mě zaujaly dva grafy. Na prvním vidíme dodávky vakcín, a kolik bylo spotřebováno. Zaráží mě, že v posledních týdnech v zásobách vždy leželo alespoň 100 tisíc dávek. To je počet dávek pro 1% české populace. Respektive dávky pro 23% lidí ve věku 80+.

A druhý graf ukazuje, kdo dostal očkování. Rozumím očkování v nemocnicích a v zařízeních poskytující sociální služby. Prioritní skupina 80+ dostala ale jen 22% dávek, zatímco „ostatní“, tedy lidi mimo prioritní skupiny, dostaly 9%.

Podle dat MZČR dostalo alespoň první dávku 94 300 lidí ve věku 80+, to je pětina z nich. Kdybychom minimalizovali zásoby (= maximalizovali rychlost očkování), tak by to bylo už přes 40% a pokud bychom skutečně prioritizovali, tak bychom se dostali na polovinu této ohrožené populace.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny