Pro dnešek není na ekonomickém radaru mnoho zajímavých událostí a patrně jedinou výjimku představuje lednové vydání
amerického NFIB průzkumu optimismu mezi malými podniky. Těm se sice po jarních uzavírkách nálada poměrně rychle vrátila, když z dubnového dna poblíž 90 bodů rychle vystoupala až k zářijovým 104 bodům, ovšem následně byla opět rychle zchlazena druhou vlnou pandemie. Po několikaměsíčních poklesech, které vyústily až v prosincových 95,9 bodu nyní trh doufá v obrat k
růstu k 97. Malé podniky by tak měly reflektovat masivní fiskální podporu, postupné rušení uzavírek i naději na blížící se
proočkování populace.
Prosincová
data potvrdila to, co jsme pozorovali i v předchozích několika měsících, totiž že českou ekonomiku během pandemie významně podpírá
průmyslová výroba a její silná
exportní orientace. Objem výstupu průmyslových podniků meziročně narostl v neočištěném vyjádření o úctyhodných 5,8 %, byť mu k tomuto
výsledku dopomohly dva pracovní dny navíc. I po očištění o tento efekt se jednalo o meziroční
růst produkce o 0,5 % a průmyslníci tak zakončili pandemický
rok na
výsledku -8,0 %. Prosinec se nesl hlavně ve znamení oživení v automobilovém sektoru, který zaznamenal meziroční
nárůst o 14,9 %, dařilo se ale i výrobcům plastů či chemických přípravků. Naopak nevalně se nadále situace vyvíjí ve výrobě a opravách strojů a zařízení. Celkově tak
průmysl prošel druhým (a třetím a…)
lockdownem se ctí a dostupná
data mu dávají
dobré šance i do příštích měsíců.
Indexy nákupních manažerů ukazují na pokračující expanzi a například za prosinec dorazilo o 11,2 % více objednávek, než ve stejném období
roku 2019, přičemž jejich největší příliv byl zaznamenán ze zahraničí (více naleznete v komentáři zde: https://bit.ly/3pY1RGp). Že je za
hranicemi o české zboží nadále zájem pak potvrdil
výsledek bilance
zahraničního obchodu, který dosáhl 17,7 mld.
Kč a byť se tedy jednalo o menší přebytek než v listopadu, meziročně se jednalo o
nárůst ve výši 25,9 mld.
Kč. Struktura
zahraničního obchodu pak potvrdila indikace z
průmyslového sektoru, tedy že na dračku hlavně šla motorová vozidla a
vývoz do
Německa. Utlumená naopak zůstává importní aktivita, což je zřejmě dáno nižší intenzitou
investic, ale pomohly i relativně levné
energetické suroviny, jako
ropa a
zemní plyn, na
světových trzích. I mezinárodní
obchod má tak podle nás našlápnuto k dobrému vstupu do nového
roku (více naleznete v komentáři zde: https://bit.ly/2YVn9IO).
Německá průmyslová výroba v prosinci zpomalila své předchozí několikaměsíční růstové tempo, když meziměsíčně vykázala stagnaci, zatímco ještě v listopadu rostla o 1,5 %. Dobrou zprávu z českého pohledu ovšem je, že zpracovatelský průmysl se udržel v kladných hodnotách, když přidal 0,9 % a celkový výsledek táhly dolů spíše sektory stavebnictví (-3,2 %) a energií (-2,9 %).
Evropský index investorské nálady Sentix ve své únorové edici poněkud zaostal za očekáváními, když namísto vyhlíženého růstu na 2,0 bodu poklesl z předchozích 1,3 na -0,2. Zhoršily se přitom obě složky indexu, tedy jak hodnocení aktuální situace, tak i výhledu do budoucnosti.
Dnešní makroekonomické ukazatele:
Čas |
Země |
Událost |
RB/RBI |
Trh |
Předchozí |
12:00 |
USA |
NFIB optimismus mezi malými podniky (leden, v b.) |
- |
97 |
95,9 |
ČT:
USA týdenní počet žád. o podp. v nezam.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.