ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  03.02.2021 09:04:20

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2020

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 87,5 tis. osob a dosáhla 5 217,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 52,5 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 49,8 tis.

Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný1).sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.3) Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžké, ale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

_____________________

1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva prácesociálních věcí.
3) Znění otázek viz analytická zpráva (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ.

Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Mgr. Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e-mail: marta.petranova@czso.cz
Zdroj dat: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migraceroce 2020.
Termín ukončení sběru dat / termín ukončení předběžného zpracování: 18. 1. 2021 / 25. 1. 2021
Navazující internetový dokument: 250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 1. čtvrtletí 2021 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).
Termín zveřejnění další RI: 4. 5. 2021

Přílohy

  • czam020321.docx
  • Přílohy:
  • Tab. 1 Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)
  • Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)
  • Tiskové sdělení: Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin
  • Vyjádření Marty Petráňové z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ
    (soubor mp3)
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 03.02.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


 

3. 2. 2021

Průměrný počet týdně odpracovaných hodin meziročně klesl o 3,6 hodiny na 31,6 hodin

 

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 4. čtvrtletí 2020

Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně snížila o 87,5 tis. osob a dosáhla 5 217,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 52,5 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 49,8 tis.

 

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný[1]). V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

 

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO[2]), očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

Z regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

 

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

 

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.[3]) Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžké, ale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ:                Mgr. Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky práce a rovných příležitostí, tel.: 274 052 694, e-mail: dalibor.holy@czso.cz

Kontaktní osoba:                                                    Ing. Marta Petráňová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, tel.: 274 054 357, e-mail: marta.petranova@czso.cz

Zdroj dat:                                                                 ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Výsledky výběrového šetření byly převáženy na celkovou populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k 1. 1. 2020 a predikce vývoje přirozeného pohybu a salda migrace v roce 2020.

Termín ukončení sběru dat

 / termín ukončení předběžného zpracování:   18. 1. 2021 / 25. 1. 2021

Navazující internetový dokument:                       250128-20 - „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – čtvrtletní údaje“ s definitivními výsledky šetření vyjde do konce 1. čtvrtletí 2021 (Zaměstnanost, nezaměstnanost - Publikace).

Termín zveřejnění další RI:                                  4. 5. 2021

 

 

Přílohy:

Tab. 1   Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)

Graf 1   Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)

 



 

1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

 

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.