Důvěra, budoucnost a vlastní lidi

Neuvěřitelné: důvěra v českém zpracovatelském průmyslu podle indexu nákupních manažerů v lednu vzrostla. Průmysl drze čeká růst. Několikrát jsem psal, že důvodem je 1) nezavření průmyslu (na rozdíl od jarní vlny) a 2) lepší epidemická situace u našich obchodních partnerů, především v Německu. Zatímco průmyslová výroba v listopadu stagnovala, tak vývozy rostly o 9% a vývozy do Německa dokonce o 19%.

Několik věcí ale sluníčkový výhled průmyslu komplikuje. Za prvé, nakonec i Německo zpřísnilo karanténní opatření. Úspěšně, podařilo se jim počet nových případů skutečně srazit. Ale index měřící přísnost opatření je v Německu nyní vyšší než v ČR.

Dále, komplikují se dodávky z Asie díky nedostatku kontejnerů: jejich cena vrostla 4x. A v neposlední řadě nové mutace covidu, které jsou více nakažlivé, vedou k úvaze, zda a jak více zpřísnit karanténní opatření. To, že průmysl zůstal otevřený, není samozřejmá věc. Reprodukční číslo totiž zůstává nad jedničkou.

A tady si dovolím se vrátit do září a října, kdy jsme upozorňovali, že pokud chceme další vlnu (teď už můžeme říci „vlny“) zvládnout s menšími dopady na ekonomiku, tak musí fungovat Chytrá karanténa. Nicméně ta nefunguje. Nemluvím teď o technické stránce, kde došlo k výraznému posunu včetně posílení kapacity přes call centra. Mluvím o tom, že Chytrá karanténa není schopna vytrasovat a tím pak izolovat nakažené. Bez toho se rychlost šíření nesníží.

 

 

Proč není schopna Chytrá karanténa lidi vytrasovat? Protože nechtějí být vytrasování. Důvodů může být mnoho: na covid nevěří, nepatří do rizikové skupiny, takže to berou jako normální chřipku, kterou přece většina přechodí, nemají dostupné testy (dostupné = na pracovišti nebo v místě bydliště). Ale především nechtějí přijít o peníze. Nechat se vytrasovat a izolovat je totiž spojené s velkými finančními dopady. V karanténě totiž jdete na nemocenskou. A nemocenská je v ČR proklatě nízko. Data OECD ukazují, že po dobu nemocenské (první 4 týdny) nám v průměru příjmy poklesnou na polovinu. A s tímto poměrem patříme na chvost nejvyspělejších států planety.

Z dat zároveň víme, že velká část domácností žije na hranici příjmové chudoby. Pětina domácností nemá finanční rezervu ve výši 10 tisíc na pokrytí nenadálých výdajů. To bylo na konci roku 2019, teď už to číslo bude vyšší. Karanténa, která vám sníží příjmy na polovinu, je pro finanční zdraví domácností s nižšími příjmy velkou ránou. Pozor, dokonce i rodina s dětmi, kde oba rodiče vydělávají cca 30 tisíc, se při souběhu nemocenské dostávají na hranici příjmové chudoby.

Když už jste nakažený a vytrasovaný, tak máte poslat do karantény a tedy taky do nižších příjmů svou manželku nebo kolegy? Nebudete to dělat, pokud toto rozhodnutí bude znamenat velké finanční problémy. Jinými slovy, to, jak je teď nemocenská nastavená, tak finančně motivuje lidi předstírat, že nemocní nejsou, díky tomu nefunguje Chytrá karanténa a proto jsme odsouzeni mít plošné opatření, jejichž efektivita se ale v čase snižuje.

Pozdě, ale přece. Vláda tento problém pochopila a navrhla zvýšení nemocenské. Ve třech variantách: 250 CZK nebo 500 CZK k nemocenské denně po dobu 10 dnů (celková nemocenská nesmí být vyšší než přechozí výdělek) pro lidi v karanténě nebo 90% nemocenská pro všechny nemocné. Z hlediska rozpočtu a efektivity první dva dávají smysl: jde de facto o šek za izolaci ve výši 2500 nebo 5000 korun.

Kde se to zadrhlo? U zaměstnavatelů. Hospodářská komora se bojí zneužívání a Svaz průmyslu chce, aby vláda podporovala ekonomiku jinak. Ad zneužívání: každé plošné opatření vlády může být zneužito a bude zneužito. Záleží na míře. Podnikatelé a firmy si mnoho měsíců stěžují, že vláda na ně kouká primárně jak na sprosté podezřelé. To samé ji nevadí v případě vlastních zaměstnanců. Jeden z plošných nástrojů, Antivirus, byl také napadán odpůrci, že bude zneužíván firmami. Ukázalo se, že to není pravda: během léta rychle klesal počet lidí zapojených do programu. Antivirus patří naopak k těm úspěšným a především rychlým programům, které vláda zavedla. V tomto případě ale zaměstnavatelské svazy a komory nekřičí, že může být program zneužit. Naopak, přesně tento program, který jim kompenzuje část nákladů, požadují.

Zneužívání může být omezeno tím, že nepůjde o 100% nemocenskou. Podobně jako v případě Antiviru stát neplatí 100% nákladů zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé také argumentují zkušeností po zrušení karenční doby (první tři dny nemocenské bez nemocenské). Podle odhadů Hospodářské komory došlo ke zvýšení nákladů firem o 5 mld. za rok. Chybí analýza, zda došlo k nárůstu zneužívání (na nemocenskou jde člověk jako na dovolenou) nebo naopak lidé přestali nemoc přecházet. Každopádně toto byly skutečně dodatečné náklady pro firmy. Tentokrát by navýšení bylo časově omezené a hradil by jej stát.

Kolik by to stálo zvýšení nemocenské? MPSV odhaduje, že při současném počtu karantén (50 tisíc) by to stálo 125 milionů měsíčně. Předpokládejme, že 125 je při jednom vytrasovaném kontaktu. Zkusme velmi brutálně zjednodušený výpočet. Předpokládejme, že by bylo vytrasováno sedm kontaktů = 0,9 miliardy měsíčně. To by ve finále vedlo k poklesu počtu nakažených a poklesu nákladů. Ve finále, i při zneužití, by toto opatření bylo levnější než rouškovné.

Alternativou je nefungující Chytrá karanténa, díky tomu budou služby a obchody pořád zavřené nebo jinak omezené výrazně déle. Samozřejmě toto opatření samo o sobě nespasí českou ekonomiku. Potřebujeme násobně více testovat, rychle očkovat, důrazněji prosazovat home office, tam, kde to jde. Ale zvýšení nemocenské pomůže více, než jiné a dražší opatření, které vláda schválila.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny