Česká ekonomika uzavírá loňský rok s poklesem o šest procent (Ranní zpráva z finančního trhu)

Globální finanční trhy se vrátily k pozitivní náladě. Předstihové ukazatele napříč ekonomikami ukazují slabší dopad druhé vlny pandemie. Tuzemská ekonomika podle našich odhadů prohloubila ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku svůj pokles a v celoročním vyjádření končí na -6 %. Pro letošek však už očekáváme návrat k růstu, a to o 2,6 %. Obdobný příběh by měly ukázat i výsledky za celou eurozónu s celoročním poklesem o 6,9 %. Koruně pomáhá domácí růst úrokových sazeb na trhu i překvapivě odolný průmysl. Dnešní výsledek HDP nebo čtvrteční zasedání ČNB by tak mohlo potvrdit doposavad nejisté úrovně pod 26 za euro.

Eurozóna skončila v loňském roce s propadem o 6,9 %

Český HDP podle našeho odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku klesl mezičtvrtletně o 1,0 %. Jeho meziroční pokles by se tak opět prohloubil na -6,3 % z přechozích -5,0 %. Po silném oživení, ke kterému došlo během letních měsíců, totiž výkon ekonomiky na podzim ovlivnil nástup druhé vlny koronaviru. Ta s sebou přinesla opětovné zavedení restriktivních opatření spočívající v uzavření většiny služeb a maloobchodu. Ve srovnání s druhým čtvrtletím  však nebyl zasažen průmysl, jehož objem výroby se ke konci roku přiblížil předkrizovým úrovním. Pokles tuzemské ekonomiky za celý loňský rok nebude tudíž tak hluboký, jak se původně čekalo, a podle nás dosáhne 6 %. To, že průmyslově orientované země zvládají současnou krizi lépe, dokazují výsledky sousedního Německa, jehož HDP loni klesl o 5 %. Restriktivní opatření bohužel s rokem 2020 neskončila a se slabým výkonem se tak bude ekonomika potýkat i na začátku roku letošního. Proces vakcinace je zatím zdlouhavý a vyhlídky na výraznější oživení se tak koncentrují spíše až do druhé poloviny roku. I přesto však v letošním roce očekáváme obnovení růstu ekonomiky, a to ve výši 2,6 %. Více v našich Měsíčních předpovědích na https://bit.ly/3tfObbR.

Dnes budou zveřejněny i celkové statistiky HDP za eurozónu. Po zrychlení ekonomiky ve třetím čtvrtletí očekáváme opětovný pokles 0,9 % q/q a 5,3 % y/y. Za celý rok by tak eurozóna měla vykázat propad o 6,9 %. Ačkoli nebude zveřejněna detailní statistika, předpokládáme, že největší brzdou ekonomiky byla spotřeba domácností díky vládním opatřením v boji s koronavirem. Na druhou stranu investice zůstaly více odolné a zahraniční poptávka podle nás dokonce vykázala příspěvek k růstu. Pro letošní rok očekáváme obdobně jako v případě České republiky oživení ekonomiky na 3,6 % a pro rok následující jen mírné zpomalení na 3,2 %. Na předkrizovou úroveň by se eurozóna měla vrátit na přelomu roku 2022 a 2023.

Koruně pomáhá překvapivě dobrý výkon domácí ekonomiky

Aktivita ve výrobě dle indexu nákupních manažerů ČR v lednu rostla stejným tempem jako v prosinci. PMI setrval na vysoké hodnotě 57,0 bodů, což je nejvyšší hodnota od dubna 2018. Zhoršení předstihových indikátorů v Německu a eurozóně jako celku ukazovalo na mírné zhoršení i v případě českého PMI. K tomu však nedošlo a svou úrovní se tak na počátku roku vyrovnal český PMI jeho německému protějšku. Celý komentář na https://bit.ly/PMI_21_01.

Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 31,5 mld. Kč, což je nepřekvapivě nejhorší začátek roku v historii. Z lednového výsledku však nelze vyvozovat příliš závěrů. Podstatná bude novela zákona o státním rozpočtu a hospodaření státu v prvním čtvrtletí letošního roku, které ukáže dopad vládních opatření na ekonomiku v závěru minulého roku. Celý komentář na http://bit.ly/3pETBen.

Předstihové ukazatele PMI zveřejnily i ostatní státy. Druhý odhad pro Německo, Francii a celou eurozónu pouze mírně vylepšil předchozí statistiku. Pro Itálii první odhad ukázal solidní zrychlení průmyslu, zatímco ve Španělsku byl výsledek zklamáním. V regionu indexy ukázaly, obdobně jako v České republice, zlepšení nebo stagnaci, ale nedosahují takových úrovní. V USA přitahuje větší pozornost konkurenční ISM, který indikoval zpomalení růstu průmyslu nad rámec tržních očekávání. Stejně jako v Evropě ale klesá z nejvyšších úrovní za poslední roky.

Globální trhy se vrátily po volatilním minulém týdnu k růstu a soustředí se na pokračující výsledkovou sezónu. Euro v průběhu dne umazávalo ztráty, ale v závěru obchodování opět skončilo na slabších hodnotách. Regionu to však ve spojení s výsledky PMI stačilo k pokračování posilujícího trendu. Všechny tři regionální měny si polepšily zhruba o tři desetiny procenta. Koruně i nadále pomáhá pozvolný růst úrokových sazeb na trhu a opět tak testuje hranici 26,0 za euro. Pro její udržení pod touto úrovní však podle nás bude potřebovat silnější signál, který by však mohl přinést dnešní výsledek HDP za čtvrté čtvrtletí nebo čtvrteční zasedání ČNB. Obě události by podle nás měly podporovat další růst korunových sazeb, které následně pomohou i kurzu koruny k silnějším úrovním.