Německá inflace výrazně ožila (Komentář)
Německé
spotřebitelské ceny na začátku roku překvapily výrazným růstem. Tamní meziměsíční inflace podle
prvního odhadu dosáhla v lednu 0,8 %, zatímco trh počítal pouze s 0,4
%. Významný vliv měly daňové změny. Po dočasném snížení v červenci loňského
roku se totiž na svou původní úroveň vrátily sazby daně z přidané hodnoty
a od ledna letošního roku navíc německá vláda zavedla uhlíkovou daň, která se pravděpodobně
odrazila ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a dopravy. Zvýšily se však
zřejmě i ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly spotřebitelské
ceny o 1 %, po předchozím poklesu o 0,3 %. Harmonizovaná inflace pak dokonce
vystoupala až na 1,6 %. Ceny pohonných hmot budou ve směru vyšší meziroční
inflace působit také v následujících měsících, kdy odezní vliv výrazného
propadu cen ropy na světových trzích z loňského jara. Slabá poptávka by se
však na druhou stranu měla i nadále odrážet v utlumeném vývoji jádrové
inflace.
Důvěra
v evropskou ekonomiku setrvala v lednu poblíž hodnot
z předchozího měsíce. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské
komise se jen nepatrně snížil z 92,4 b. na 91,5 b. Zatímco průmysl
zaznamenal mírný nárůst důvěry podnikatelů, a ta se tak v tomto sektoru již
nachází na předkrizové úrovni, důvěra v oblasti služeb naopak dále klesala.
Tento vývoj tak v podstatě odráží aktuální ekonomickou situaci, kdy průmyslu
se daří i přes současnou situaci zvyšovat objem produkce a zakázek, zatímco
služby a maloobchod dusí restriktivní vládní nařízení. K mírnému poklesu
důvěry došlo v lednu i u spotřebitelů.
Americká
ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku vyvíjela v souladu
s očekáváními a její HDP vzrostl v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně
o 4 %. Po výrazném
růstu o více než 30 % ve třetím čtvrtletí tak její oživení významně zpomalilo,
a to vlivem druhé vlny koronaviru. Ta se přitom podepsala i na nižších výdajích
domácností na spotřebu, jejichž mezičtvrtletní růst zpomalil na 2,5 %
z předchozích 41 %. Počet nových žádostí o podporu
v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl z 914 tis. na
847 tis., zatímco analytici čekali o zhruba 30 tis. žádostí více.
Po předchozích dnech spojených s vyšší mírou volatility v souvislosti s dohady ohledně dodávek vakcín proti covid-19, a na tuzemském trhu také s vyjádřeními guvernéra ČNB, se dnešní obchodování neslo v poklidnějším duchu. Kurz eura k dolaru se po celý den pohyboval poblíž 1,21 a výraznější výkyvy nezaznamenala ani česká koruna, která oscilovala kolem 26,10 CZK/EUR. Evropské akciové trhy dnes korigovaly předchozí ztráty a uzavíraly na mírně vyšších hodnotách.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz