Ekonomické subjekty v Pardubickém kraji k 31. prosinci 2020 - Meziročně nárůst o 1,4 %

28. 1. 2021

Ke konci roku 2020 mělo v Pardubickém kraji své sídlo 122,9 tis. ekonomických subjektů, z nichž 65,6 tis. (o 1 tisíc více než před rokem) vykazovalo dle statistických zjišťování nebo administrativních zdrojů ekonomickou aktivitu.

K 31. 12. 2020 bylo v registru ekonomických subjektů¹ (RES) zaevidováno 122 901 subjektů se sídlem v Pardubickém kraji. Oproti stavu v předchozím roce se jejich počet zvýšil o 1 682, tj. o 1,4 %. Z hlediska právní formy se přírůstek týkal jak fyzických (o 1,2 %), tak právnických osob (o 2,2 %). Mezi fyzickými osobami se od roku 2013 (první srovnatelné údaje od zpřesnění dat podle Registru osob) v kraji každoročně zvyšuje počet živnostníků i zemědělských podnikatelů. Ve skupině právnických osob zaznamenáváme v kraji dlouhodobě rostoucí počet společností s ručením omezeným, postupně klesající počet družstev a (i přes mírný meziroční růst v roce 2020) trend poklesu počtu akciových společností.

Právnické osoby se na všech ekonomických subjektech v kraji podílejí 21 % (šestý nejnižší podíl v mezikrajském srovnání) při celorepublikovém podílu 27 %.

Tabulka Ekonomické subjekty se sídlem v Pardubickém kraji v letech 2017 až 2020

Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců v kraji přibývaly zejména subjekty bez zaměstnanců (meziročně o 2,7 %, oproti roku 2013 o 13,4 %). Meziroční pokles naopak nastal u mikropodniků (s 1 až 9 zaměstnanci) i středních podniků (s 50 až 249 zaměstnanci). Z hlediska ekonomického zaměření oproti roku 2019 vzrostl počet subjektů ve všech hlavních odvětvích s výjimkou těžby a dobývání, činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi, velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav a údržby motorových vozidel a peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvíce přitom vzrostl počet subjektů orientovaných na administrativní a podpůrné činnosti (meziročně o 6,8 %, oproti roku 2013 téměř o dvě třetiny) a na činnosti v oblasti nemovitostí.

Počtem 289 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel 18letých a starších se Pardubický kraj řadí v mezikrajském srovnání na 10. místo (s maximem 595 v Hl. městě Praze a minimem 263 v Moravskoslezském kraji); oproti celostátnímu průměru je zde o 48 subjektů méně.

Z hlediska počtu zaměstnanců jsou v Pardubickém kraji podprůměrně zastoupeny mikropodniky (s 1 až 9 zaměstnanci), nadprůměrný je naopak podíl podniků bez zaměstnanců. V odvětvové struktuře ekonomických subjektů v kraji je nadprůměrně zastoupeno zemědělství, průmysl i stavebnictví, tedy tzv. výrobní odvětví. Naproti tomu u odvětví služeb (hlavně profesní, vědecké a technické činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; informační a komunikační činnosti či ubytování, stravování a pohostinství) je zastoupení podprůměrné.

Ekonomické subjekty podle převažující ekonomické činnosti k 31. 12. 2020
(subjekty s uvedenou činností)

graf

Podíl 65,6 tis. subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou (vykazují aktivitu podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů) na celkovém počtu subjektů v RES v kraji činí 53,4 %, což je pátá nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání. Oproti konci roku 2019 se počet subjektů se zjištěnou aktivitou v kraji zvýšil o 1 040, tj. o 1,6 % (přírůstek se týkal všech krajů – nejvyšší byl v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji). Mezi subjekty se zjištěnou aktivitou je oproti všem subjektům v kraji více zastoupeno zemědělství, průmyslové obory či profesní, vědecké a technické činnosti. Méně jsou naopak zastoupeny obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí.

Z jednotlivých okresů Pardubického kraje sídlí nejvíce ekonomických subjektů dlouhodobě v okrese Pardubice – z úhrnu fyzických osob v kraji činí jejich podíl 35,4 %, z úhrnu právnických osob pak 41,3 %. Naopak fyzické osoby sídlící v okrese Svitavy se na krajském úhrnu FO podílejí pouze 18,9 % a právnické osoby na všech PO v kraji 16,8 % (s tendencí nepatrného růstu podílu u obou skupin).

Tabulka Ekonomické subjekty se sídlem v kraji podle okresů k 31. 12. 2020

Subjekty se zjištěnou aktivitou zaujímají nejvyšší podíl na všech subjektech v okrese Chrudim (56,5 %), nejnižší pak na Svitavsku (51,5 %). Z hlediska velikosti jsou subjekty bez zaměstnanců nejčastěji zastoupené v okrese Chrudim, mikropodniky na Pardubicku, malé podniky na Svitavsku, střední podniky na Orlickoústecku a Svitavsku a velké podniky v okrese Pardubice a Ústí nad Orlicí. Z hlediska odvětví ekonomické činnosti jsou zemědělské subjekty nejvíce koncentrovány v okrese Svitavy a průmyslové a stavební v okrese Chrudim. Subjekty zaměřené na oblast služeb jsou pak největší měrou zastoupeny v okrese Pardubice.

Tabulka Ekonomické subjekty se sídlem v kraji se zjištěnou aktivitou podle okresů k 31. 12. 2020

Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností nacházíme nejvyšší zastoupení subjektů zaměřených na zemědělství na Králicku, na průmysl na Lanškrounsku a Hlinecku, na stavebnictví na Králicku a Chrudimsku a na služby na Českotřebovsku a Pardubicku (viz následující graf). Celkový počet ekonomických subjektů je nejvyšší v SO ORP Pardubice a Chrudim, po přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 18 více let pak na Pardubicku a Hlinecku. Nejvíce soukromých podnikatelů (fyzických osob) se zjištěnou aktivitou na 1 000 obyvatel 18letých a starších působí na Hlinecku a Holicku, nejméně pak na Českotřebovsku a Moravskotřebovsku.

Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou ve správních obvodech ORP Pardubického kraje
k 31. 12. 2020

graf

Přehled největších zaměstnavatelů se sídlem v Pardubickém kraji, který je uveden v následující tabulce, je řazen v rámci jednotlivých okresů podle obcí a v nich podle kategorie počtu zaměstnanců, kde jsou dále zaměstnavatelé řazeni abecedně dle názvu.

Tabulka Největší zaměstnavatelé se sídlem v Pardubickém kraji podle okresů k 31. 12. 2020

¹ Registr ekonomických subjektů (RES) je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. RES je průběžně aktualizován daty ze statistických zjišťování a z administrativních zdrojů. Po spuštění základních registrů veřejné správy od 1. 7. 2012 se základním zdrojem pro aktualizaci stal Registr osob (ROS). Vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky. Zápis subjektů do RES má pouze evidenční význam.