Výzkum, vývoj a informační technologie 2019 v Jihomoravském kraji

Na výzkum a vývoj bylo v Jihomoravském kraji v roce 2019 vynaloženo 18,8 mld. Kč, což byla mezi kraji po Praze druhá nejvyšší částka. Objem nákladů tvořil více než 3 % vytvořeného hrubého domácího produktu v kraji, podíl byl mezi kraji nejvyšší.

V roce 2019 mělo přístup k internetu více než 81 % domácností v kraji, za 10 let se tento podíl zvýšil o 30 procentních bodů. Internet používají čtyři pětiny obyvatel kraje starších 16 let.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2019 zabývalo 79 245 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, proti roku 2018 se zvýšil o 5,7 %, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech krajích. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, necelá pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2019 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 111,6 miliardy korun, proti roku 2018 vzrostly o 8,6 %. K největšímu nárůstu (téměř o třetinu) došlo v Karlovarském kraji, přesto jsou zde výdaje na VaV mezi kraji nejnižší. Více než čtvrtinový nárůst byl zaznamenán v Ústeckém kraji. Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž byla v roce 2019 realizována více než třetina (35,9 %) celkových výdajů v České republice, konkrétně 40,1 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, každý s podílem přibližně 16 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,1 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,6, resp. 2,5 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje kolem 0,3 %.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 68,8 mld. Kč, z toho více než čtvrtina (27,4 %) v hl. m. Praze a dále 19,2 % ve Středočeském kraji a 15,1 % v Jihomoravském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2019 vynaloženo 36 mld. Kč, tedy o 2,4 mld. více než v roce 2018. Největší část prostředků (15,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 11,6 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,4 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.

V Jihomoravském kraji v roce 2019 na 537 pracovištích zabývajících se VaV pracovalo celkem 14 974 osob (18,9 % republikového celku), počet pracovníků meziročně vzrostl o 8,7 %. Více než polovina z nich působila v podnikatelském sektoru (53,1 %) a třetina v sektoru vyššího odborného a vysokého školství (34,5 %). Mezi pracovníky VaV bylo 7 754 výzkumných pracovníků (51,8 % z krajského celku), jejich počet proti roku 2018 vzrostl o 6,2 %.

V oblasti VaV bylo v kraji v roce 2019 vynaloženo 18,8 mld. Kč, oproti minulému roku to bylo o 2,3 mld. Kč více. Relativní nárůst 13,8 % byl mezi kraji 6. nejvyšší, pouze v Moravskoslezském kraji byl zaznamenán meziroční pokles výdajů na VaV. Na republikovém celku výdajů na VaV se kraj podílel 16,8 %, což byl po Praze 2. nejvyšší podíl. Bylo již uvedeno, že prvenství v mezikrajském srovnání patří Jihomoravskému kraji v podílu částky VaV na objemu regionálního hrubého domácího produktu (3,1 %).

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2019

Největší část výdajů na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji byla v minulých letech určena pro podnikatelský sektor, výjimkou byl rok 2012 s převahou vysokoškolského sektoru provádění. V roce 2019 do podnikatelského sektoru mířilo 55,3 % výdajů a do sektoru vyššího odborného a vysokého školství 33,0 % výdajů na VaV.

Graf 2 Výdaje na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji

Od roku 2012 podnikatelský sektor převažuje i mezi zdroji financování. V roce 2019 bylo z těchto zdrojů financováno 50,6 % nákladů na VaV v kraji, 36,1 % objemu nákladů pokryly domácí veřejné zdroje. Oproti minulosti výrazně poklesla role zdrojů ze zahraničí. Zatímco v letech 2012 a 2013 zdroje ze zahraničí tvořily až 28 % celkové částky zdrojů VaV, v roce 2016 tento podíl poklesl na 4,2 %. V roce 2019 se podíl zvýšil na 9,5 %. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu VaV v kraji v roce 2019 vynaloženo 6,4 mld. Kč, tedy o 0,4 mld. více než v roce 2018. Největší část prostředků z veřejné podpory (4,0 mld. Kč) směřovala do výzkumu prováděného na veřejných vysokých školách, veřejné výzkumné instituce získaly 1,1 mld. Kč.

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2018 zabývalo 200,5 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 49,5 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Počítač má doma 78,3 % českých domácností, tento podíl se v posledních letech již výrazně nemění. Roste však využívání přenosných počítačů, tedy notebooku nebo tabletu.

Internet v České republice používá 81 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let ztrojnásobil na současných 55 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,3 % z obyvatel této věkové skupiny.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2019 dosáhl v republikovém průměru 81,1 %, nejvíce to bylo v Praze (84,9 %), nejméně v Ústeckém kraji (74,8 %). Roste podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2019 jej používalo v hlavním městě Praze 72,8 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 % obyvatel. Obdobný vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (67,4 % v roce 2019) či Karlovarský (66,7 %).

Internetové bankovnictví využívá v České republice 61 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Zvyšuje se také podíl online nakupujících. Ještě v roce 2010 v e-shopech nakupovala pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2019 to bylo téměř 60 %.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2019 vybaveno osobním počítačem 79,4 % domácností a 81,4 % domácností mělo přístup k internetu. Meziročně došlo v obou případech jen k mírnému zvýšení procenta vybavenosti domácností, a to o 1,4 bodu u vybavenosti počítači a o 0,8 bodu u přístupu k internetu. Posun v této oblasti je spíše patrný ze srovnání nynějších hodnot se situací např. před 10 lety, kdy počítač mělo 62 % domácností v kraji a přístup k internetu jen 60 % domácností.

Internet v Jihomoravském kraji používá 79,6 % osob starších 16 let (za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících doma, v zaměstnání, ve škole či jinde). Zajímavý pohled nabízí socio-demografické členění uživatelů internetu v kraji (uveden podíl z příslušné kategorie) – podle pohlaví je v kraji více uživatelů internetu mezi muži (82,0 %), mezi ženami je to podíl 77,2 %. V dělení podle věku je nejvyšší podíl mezi osobami ve věku 16 až 34 let (99,1 %), u osob ve věku 35 až 54 let je to 92,6 % a u starších 55 let pak 52,2 %. V členění podle ekonomické aktivity používá internet 39,7 % důchodců a očekávaně 100 % studentů. Podle dosaženého vzdělání používá internet 96,4 % osob s vysokoškolským vzděláním, mezi osobami se středním vzděláním je 77,9 % uživatelů internetu a mezi osobami se základním vzděláním 33,2 %.

Graf 3 Domácnosti vybavené počítačem podle krajů

Mezi uživateli internetu v kraji výrazně vzrostl podíl nakupujících přes internet a uživatelů internetového bankovnictví. Zatímco v roce 2010 podíl využívajících tyto možnosti nedosahoval v obou případech ani 24 %, v roce 2019 využívaly tyto produkty již tři pětiny uživatelů internetu.

Graf 4 Vybavení domácností připojením k internetu v Jihomoravském kraji

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2019 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech. 

Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky
Informační technologie v mezikrajském srovnání - tabulky

Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat v samostatné analytické publikaci

Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v letech 2007 až 2017 

Kontakt:
Ing. Karel Adam
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: karel.adam@czso.cz
tel.: 542 528 172