Během pandemie omezilo 7 z 10
obyvatel Karlovarského kraje výdaje za jídlo v restauracích, 59 % z nich také méně utrácelo za
služby. Celkově Češi nejvíce ušetřili na zrušených
dovolených – úspory to přineslo téměř polovině lidí, nejčastěji od 10 do 50 tisíc
korun. I tak má ale 39 % Čechů menší úspory než před začátkem první vlny pandemie.
Celkem se snažilo na výdajích ušetřit 76 % Čechů. Kvůli
koronavirové krizi také mají 4 z 10 lidí větší strach, že nebudou mít peníze na
důchod. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro ČSOB
Penzijní společnost s 1 100 respondenty.
Lidé z Karlovarska šetřili nejvíce na většině položek. Nejčastěji měli menší výdaje i za
dovolenou, více na ní ale v průměru ušetřili
obyvatelé Prahy. Za jídlo v restauracích pak uspořilo 69 % lidí v
Karlovarském kraji, což je o 10
procentních bodů více než u Středočechů na pomyslném druhém místě. Celkově v restauracích méně utrácelo 52 % Čechů.
„Šetřilo se napříč celou Českou republikou, což není nijak překvapivé. Jedním z důvodů byla nejistota ohledně příjmů či dokonce rovnou jejich pokles. Kromě toho bylo ovšem pro lidi také jednodušší některé výdaje omezit. Restaurace byly po velkou část
roku zavřené a jet na drahou
dovolenou do zahraničí bylo složitější než v jiných letech,“ vysvětluje Ladislav Rokos,
obchodní a marketingový ředitel ČSOB
Penzijní společnosti.
Lidé ovšem šetřili i na nákupech do domácnosti – a i zde byli nejvíce aktivní lidé z Karlovarska. Výdaje za nákupy omezilo 55 % z nich, zatímco celorepublikový průměr byl 40 procent. Lidé v
Karlovarském kraji také nejméně utráceli za
alkohol – méně za něj zaplatilo 48 % z nich. Naopak za
kávu a další nealkoholické nápoje ušetřili 4 z 10 Středočechů a
obyvatel Ústeckého kraje.
Na důchod se nejvíce spoléhají lidé na Královéhradecku
Nejvíce se naopak na
státní důchod spoléhají lidé z Královehradeckého
kraje, téměř 65 % z nich. I v celorepublikovém průměru uvádí Češi jako hlavní zdroj příjmů ve stáří nejčastěji
státní důchod. Žít z něj chtějí 4 z 10 dotázaných.
„Lidé by se měli na stáří začít připravovat co nejdříve a ukládat si peníze co nejefektivněji. 38 procent Čechů si odkládá peníze v hotovosti nebo na běžném účtu, čímž ovšem jejich úspory ztrácejí kvůli
inflaci hodnotu. Je možné využít vhodnější produkty, např.
penzijní spoření, na které klientům může přispívat
zaměstnavatel a podle výše vlastních
příspěvků i
stát. Účastnické
fondy mohou nabídnou zajímavé zhodnocení. V období od počátku jejich fungování až do konce
roku 2020 vykázal dynamický účastnický
fond ČSOB
Penzijní společnosti zhodnocení 49,34 procent, vyvážený účastnický
fond pak za stejné období 26,88 procent,“ uvádí Ladislav Rokos.
Nejčastějším důvodem, proč si lidé nespoří více, jsou nedostatečné příjmy, uvádí je 68 % lidí a 8 z 10
obyvatel Zlínského kraje. Více než pětina Čechů pak říká, že je pro ně těžké odkládat každý měsíc
stranou velkou část
výplaty, nejčastěji lidé z Olomoucka. Největšími požitkáři jsou pro změnu lidé z
Vysočiny a navzdory svému prvenství ohledně šetření i
obyvatelé Karlovarského kraje. Každý čtvrtý říká, že si chce svoje peníze užívat, a ne je odkládat někam, kde z nich nemají okamžitý užitek.
I proto je pro 70 % Čechů příjemnější pravidelné
spoření než jednorázové větší vklady, dalších 22 % lidí preferuje nepravidelné ukládání po drobných částkách.