22.01.2021 Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020
22. 1. 2021
K 31. 12. 2020 činil podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. I přes meziroční zvýšení se jednalo o třetí nejnižší prosincový podíl v historii kraje. Úřad práce ČR registroval v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů, z nichž 16,4 tis. bylo dosažitelných (tj. nemělo žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání). Nabídka volných pracovních míst Úřadu práce ČR obsahovala v Olomouckém kraji 7,1 tis. pozic. Na 1 volné pracovní místo připadalo 2,3 dosažitelného uchazeče.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2020 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu (p. b.), na kterém se podílely všechny okresy kraje. V meziročním srovnání podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl o 1,2 p. b. Nejvíce se zvýšil v okresech Přerov (o 1,6 p. b.), Jeseník (o 1,4 p. b.) a Olomouc (o 1,2 p. b.). Nejnižší meziroční růst v kraji registrovaly okresy Prostějov (o 0,9 p. b.) a Šumperk (o 0,9 p. b.).
Podíl nezaměstnaných osob v kraji se po sedmiměsíční pauze vrátil nad republikový průměr, který na konci prosince činil 4,0 %. V mezikrajském pohledu byl 5. nejvyšší v ČR. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském. Nejnižší nezaměstnanost v ČR náležela kraji Pardubickému.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v ČR zaujal okres Prostějov 14. místo (2,8 %), okres Olomouc 46. místo (3,8 %), okres Šumperk 54. místo (4,3 %), okres Přerov 62. místo (4,9 %) a okres Jeseník 72. místo (6,4 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob v ČR příslušely okresům Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %) a Ostrava-město (6,7 %). Nejnižší podíly náležely okresům Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha-východ (2,0 %) a Pelhřimov (2,1 %).
Ve městě Olomouci se podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2020 meziměsíčně zvýšil na 4,1 %. V Prostějově vzrostl na 3,3 % a v Přerově na 6,2 %. Mezi všemi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Litovli (2,6 %), Kostelci na Hané (2,6 %), Němčicích nad Hanou (2,6 %) a Potštátě (2,6 %). Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (10,2 %), Žulová (9,8 %), Hanušovice (8,3 %) a Javorník (8,1 %). V pěti obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Hruška, Hrdibořice, Mutkov, Oprostovice a Srbce). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Vikantice (15,8 %), Bílá Voda (11,7 %), Uhelná (11,6 %) a Vlčice (11,5 %).
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 8,5 tis. žen (tj. 49,0 %). Převaha žen mezi nezaměstnanými charakterizovala v rámci kraje pouze Prostějovsko a Přerovsko. Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými vykázal okres Prostějov (54,7 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Olomouc (46,8 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 5,3 % absolventů a mladistvých a 14,4 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2020 bylo v kraji evidováno 16,4 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 95,0 % z celku). Jejich počet vzrostl jak meziměsíčně (o 10,0 %), tak meziročně (o 38,4 %).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 6,0 tis. uchazečů (tj. 34,9 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 7 950 Kč. Celkem 23,5 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 4,5 tis. Kč, naopak 20,0 % uchazečů mělo nárok na více než 10,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (8 331 Kč), naopak nejnižší v okrese Jeseník (7 325 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci roku 2020 evidováno 35,5 % uchazečů (meziročně o 14,6 p. b. méně). S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 22,2 % uchazečů (meziročně o 2,7 p. b. více), 6 až 9 měsíců bylo evidováno 11,1 % uchazečů (meziročně o 2,6 p. b. více) a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 9,7 % uchazečů (meziročně o 4,9 p. b. více). Výrazná meziroční proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 13,4 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců (meziročně o 6,3 p. b. více) a 8,0 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců (meziročně o 1,9 p. b. méně). Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 169 dní a byla o 20 dní kratší než v ČR.
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2020 charakteristické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (52,5 %), které bylo o 1,5 p. b. pod republikovým průměrem. Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 50 až 59 let (26,2 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (42,8 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Základní vzdělání mělo v kraji 4,5 tis. registrovaných uchazečů (26,1 %, tj. meziročně o 1,1 p. b. méně). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 6,4 tis. uchazečů (37,0 %, tj. meziročně o 0,2 p. b. méně) a úplné střední s maturitou (bez vyučení) 2,7 tis. uchazečů (15,4 %, tj. meziročně o 0,9 p. b. více). Akademický či vědecký titul mělo 1,3 tis. registrovaných uchazečů (7,3 %, tj. meziročně o 0,1 p. b. více). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,3 tis., tj. 30,9 %) a pracovníci ve službách a prodeji (3,7 tis., tj. 21,6 %).
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR obsahovala k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 7,1 tis. míst a byla nejnižší od března 2017. V meziměsíčním pohledu se počet volných pracovních míst snížil o 5,1 %, meziročně o 26,2 %. Z celkového úhrnu bylo 23,3 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 8,7 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku 2020 poptávka nad nabídkou. Díky tomu se na jedno volné pracovní místo hlásilo 2,3 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně se zjištěný počet zvýšil o 0,3 dosažitelného uchazeče, meziročně vzrostl o 1,1 dosažitelného uchazeče. V okrese Jeseník bylo nově evidováno 4,4 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Přerov 3,3, v okrese Šumperk 2,6, v okrese Olomouc 2,0 a v okrese Prostějov 1,3. Republikový průměr činil 0,9 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
Přílohy
-
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020 - komentář
-
Struktura nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 31. 12. 2020
-
Struktura nezaměstnanosti podle okresů Olomouckého kraje k 31. 12. 2020
-
Graf - Podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji a ČR
-
Graf - Podíl nezaměstnaných osob ve vybraných městech Olomouckého kraje
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle věku v Olomouckém kraji
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle věku v krajích ČR k 31. 12. 2020
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v Olomouckém kraji
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v krajích ČR k 31. 12. 2020
-
Graf - Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Olomouckém kraji
-
Graf - Dosažitelní uchazeči podle pohlaví v Olomouckém kraji
-
Graf - Počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo v Olomouckém kraji a ČR
22. 1. 2021
Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2020
K 31. 12. 2020 činil podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %.
I přes meziroční zvýšení se jednalo o třetí nejnižší prosincový podíl v historii kraje. Úřad práce ČR registroval v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů, z nichž 16,4 tis. bylo dosažitelných (tj. nemělo žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání). Nabídka volných pracovních míst Úřadu práce ČR obsahovala v Olomouckém kraji 7,1 tis. pozic. Na 1 volné pracovní místo připadalo 2,3 dosažitelného uchazeče.
Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl k 31. 12. 2020 podíl nezaměstnaných osob v Olomouckém kraji 4,1 %. Meziměsíčně došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu (p. b.), na kterém se podílely všechny okresy kraje. V meziročním srovnání podíl nezaměstnaných osob v kraji vzrostl o 1,2 p. b. Nejvíce se zvýšil v okresech Přerov (o 1,6 p. b.), Jeseník (o 1,4 p. b.) a Olomouc (o 1,2 p. b.). Nejnižší meziroční růst v kraji registrovaly okresy Prostějov (o 0,9 p. b.) a Šumperk (o 0,9 p. b.).
Struktura nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 31. 12. 2020
Pramen: Úřad práce ČR
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce |
v evidenci úřadu práce |
Dosažitelní uchazeči na jedno pracovní |
Podíl nezaměstnaných osob*) (v %) |
|||||
celkem |
z toho |
|||||||
dosažitelní vě věku 15-64 let |
ženy |
celkem |
ženy |
muži |
||||
Česká republika |
291 977 |
273 758 |
146 227 |
318 582 |
0,9 |
4,0 |
4,1 |
3,9 |
v tom kraje: |
||||||||
Hl. město Praha |
32 107 |
30 230 |
16 466 |
81 719 |
0,4 |
3,5 |
3,6 |
3,4 |
33 114 |
30 988 |
17 241 |
59 628 |
0,5 |
3,5 |
3,7 |
3,3 |
|
14 096 |
13 017 |
7 073 |
18 614 |
0,7 |
3,2 |
3,3 |
3,1 |
|
13 673 |
12 670 |
6 884 |
27 764 |
0,5 |
3,4 |
3,5 |
3,3 |
|
10 797 |
10 261 |
5 423 |
4 438 |
2,3 |
5,4 |
5,6 |
5,3 |
|
30 552 |
28 665 |
16 144 |
13 884 |
2,1 |
5,5 |
6,0 |
5,0 |
|
12 364 |
11 363 |
6 461 |
10 115 |
1,1 |
4,1 |
4,3 |
3,8 |
|
11 483 |
10 700 |
5 589 |
11 581 |
0,9 |
3,1 |
3,1 |
3,1 |
|
10 219 |
9 685 |
5 052 |
20 563 |
0,5 |
2,9 |
3,0 |
2,9 |
|
11 443 |
10 714 |
5 656 |
9 647 |
1,1 |
3,3 |
3,4 |
3,2 |
|
36 883 |
34 421 |
18 370 |
29 268 |
1,2 |
4,5 |
4,6 |
4,5 |
|
17 270 |
16 407 |
8 459 |
7 123 |
2,3 |
4,1 |
4,1 |
4,1 |
|
12 819 |
11 910 |
6 160 |
10 807 |
1,1 |
3,2 |
3,2 |
3,3 |
|
45 157 |
42 727 |
21 249 |
13 431 |
3,2 |
5,6 |
5,3 |
5,8 |
|
*) Podíl nezaměstnaných osob - podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let ze všech obyvatel stejného věku |
Podíl nezaměstnaných osob v kraji se po sedmiměsíční pauze vrátil nad republikový průměr, který na konci prosince činil 4,0 %. V mezikrajském pohledu byl 5. nejvyšší v ČR. Vyšší nezaměstnanost byla sledována v kraji Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Jihomoravském. Nejnižší nezaměstnanost v ČR náležela kraji Pardubickému.
Při meziokresním srovnání podílů nezaměstnaných osob v ČR zaujal okres Prostějov 14. místo (2,8 %), okres Olomouc 46. místo (3,8 %), okres Šumperk 54. místo (4,3 %), okres Přerov 62. místo (4,9 %) a okres Jeseník 72. místo (6,4 %). Nejvyšší podíly nezaměstnaných osob v ČR příslušely okresům Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %) a Ostrava-město (6,7 %). Nejnižší podíly náležely okresům Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha-východ (2,0 %) a Pelhřimov (2,1 %).
Podíl nezaměstnaných osob
Ve městě Olomouci se podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2020 meziměsíčně zvýšil na 4,1 %. V Prostějově vzrostl na 3,3 % a v Přerově na 6,2 %. Mezi všemi 31 městy Olomouckého kraje byly nejnižší podíly zjištěny v Litovli (2,6 %), Kostelci na Hané (2,6 %), Němčicích nad Hanou (2,6 %) a Potštátě (2,6 %). Na opačném pólu pořadí se umístila města Vidnava (10,2 %), Žulová (9,8 %), Hanušovice (8,3 %) a Javorník (8,1 %). V pěti obcích Olomouckého kraje byla na konci loňského roku nezaměstnanost nulová (Hruška, Hrdibořice, Mutkov, Oprostovice a Srbce). Nejvyšší nezaměstnanost příslušela obcím Vikantice (15,8 %), Bílá Voda (11,7 %), Uhelná (11,6 %) a Vlčice (11,5 %).
Struktura nezaměstnanosti podle okresů Olomouckého kraje k 31. 12. 2020
Pramen: Úřad práce ČR
Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce |
v evidenci úřadu práce |
Dosažitelní uchazeči na jedno pracovní |
Podíl nezaměstnaných osob*) (v %) |
|||||
celkem |
z toho |
|||||||
dosažitelní vě věku 15-64 let |
ženy |
celkem |
ženy |
muži |
||||
17 270 |
16 407 |
8 459 |
7 123 |
2,3 |
4,1 |
4,1 |
4,1 |
|
v tom okresy: |
||||||||
1 626 |
1 522 |
766 |
346 |
4,4 |
6,4 |
6,2 |
6,5 |
|
5 904 |
5 648 |
2 761 |
2 783 |
2,0 |
3,8 |
3,6 |
4,0 |
|
2 098 |
1 946 |
1 147 |
1 525 |
1,3 |
2,8 |
3,2 |
2,5 |
|
4 222 |
4 046 |
2 169 |
1 210 |
3,3 |
4,9 |
5,2 |
4,7 |
|
3 420 |
3 245 |
1 616 |
1 259 |
2,6 |
4,3 |
4,2 |
4,4 |
|
*) Podíl nezaměstnaných osob - podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let ze všech obyvatel stejného věku |
Úřad práce ČR evidoval k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 17,3 tis. uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 8,5 tis. žen (tj. 49,0 %). Převaha žen mezi nezaměstnanými charakterizovala v rámci kraje pouze Prostějovsko a Přerovsko. Nejvyšší zastoupení žen mezi nezaměstnanými vykázal okres Prostějov (54,7 %), jejich nejnižší podíl naopak charakterizoval okres Olomouc (46,8 %). Z celkového počtu uchazečů bylo 5,3 % absolventů a mladistvých a 14,4 % osob se zdravotním postižením. K 31. 12. 2020 bylo v kraji evidováno 16,4 tis. dosažitelných uchazečů (tj. 95,0 % z celku). Jejich počet vzrostl jak meziměsíčně (o 10,0 %), tak meziročně (o 38,4 %).
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo v Olomouckém kraji 6,0 tis. uchazečů (tj. 34,9 % z celku). Její průměrná měsíční výše činila 7 950 Kč. Celkem 23,5 % uchazečů s přiznanou podporou pobíralo měsíčně do 4,5 tis. Kč, naopak 20,0 % uchazečů mělo nárok na více než 10,5 tis. Kč za měsíc. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok na podporu v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Olomouc (8 331 Kč), naopak nejnižší v okrese Jeseník (7 325 Kč).
Ze struktury uchazečů podle délky jejich evidence vyplývá, že do 3 měsíců bylo na konci roku 2020 evidováno 35,5 % uchazečů (meziročně o 14,6 p. b. méně). S délkou evidence 3 až 6 měsíců bylo registrováno 22,2 % uchazečů (meziročně o 2,7 p. b. více), 6 až 9 měsíců bylo evidováno 11,1 % uchazečů (meziročně o 2,6 p. b. více) a registrace 9 až 12 měsíců charakterizovala v kraji 9,7 % uchazečů (meziročně o 4,9 p. b. více). Výrazná meziroční proměna se promítla také do podílů uchazečů dlouhodobě umístěných na Úřadu práce. Celkem 13,4 % uchazečů bylo evidováno 12 až 24 měsíců (meziročně o 6,3 p. b. více) a 8,0 % uchazečů bylo registrováno déle než 24 měsíců (meziročně o 1,9 p. b. méně). Průměrná délka evidence uchazeče s ukončenou evidencí činila v kraji 169 dní a byla o 20 dní kratší než v ČR.
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání podle věku
Pro Olomoucký kraj bylo k 31. 12. 2020 charakteristické nižší zastoupení uchazečů ve věku do 44 let (52,5 %), které bylo o 1,5 p. b. pod republikovým průměrem. Zvýšený podíl byl naopak zaznamenán především u věkové skupiny 50 až 59 let (26,2 %). To se promítlo do vyššího průměrného věku uchazeče v Olomouckém kraji (42,8 let). Vyšší průměrný věk uchazeče vykázal pouze kraj Moravskoslezský a Zlínský.
Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání podle
podle vzdělání v Olomouckém kraji vzdělání v krajích ČR k 31. 12. 2020
bez vzdělání vč. neukončeného zákl.
Základní vzdělání mělo v kraji 4,5 tis. registrovaných uchazečů (26,1 %, tj. meziročně o 1,1 p. b. méně). Střední odborné vzdělání s výučním listem charakterizovalo 6,4 tis. uchazečů (37,0 %, tj. meziročně o 0,2 p. b. méně) a úplné střední s maturitou (bez vyučení) 2,7 tis. uchazečů (15,4 %, tj. meziročně o 0,9 p. b. více). Akademický či vědecký titul mělo 1,3 tis. registrovaných uchazečů (7,3 %, tj. meziročně o 0,1 p. b. více). Podle hlavních tříd zaměstnání převažovali mezi uchazeči pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,3 tis., tj. 30,9 %) a pracovníci ve službách a prodeji (3,7 tis., tj. 21,6 %).
Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Olomouckém kraji
Nabídka volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce ČR obsahovala k 31. 12. 2020 v Olomouckém kraji 7,1 tis. míst a byla nejnižší od března 2017. V meziměsíčním pohledu se počet volných pracovních míst snížil o 5,1 %, meziročně o 26,2 %. Z celkového úhrnu bylo 23,3 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 8,7 % míst pro osoby se zdravotním postižením.
Počet dosažitelných uchazečů
Dosažitelní uchazeči podle pohlaví na jedno volné pracovní místo
v Olomouckém kraji v Olomouckém kraji a ČR
Na trhu práce v Olomouckém kraji převyšovala na konci roku 2020 poptávka nad nabídkou. Díky tomu se na jedno volné pracovní místo hlásilo 2,3 dosažitelného uchazeče. Meziměsíčně se zjištěný počet zvýšil o 0,3 dosažitelného uchazeče, meziročně vzrostl o 1,1 dosažitelného uchazeče. V okrese Jeseník bylo nově evidováno 4,4 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo, v okrese Přerov 3,3, v okrese Šumperk 2,6, v okrese Olomouc 2,0 a v okrese Prostějov 1,3. Republikový průměr činil 0,9 dosažitelného uchazeče na 1 volné pracovní místo.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz