Britské přešlapování nad zápornými sazbami

Koronavirová krize donutila světové centrální banky vytáhnout na povrch veškerou měnověpolitickou munici. Součástí toho jsou i záporné úrokové sazby, o kterých se ve většině případů zatím jen hovoří. Do skupiny měnových autorit přešlapujících nad tímto tématem patří i Bank of England. Ta se však spíše než cestou snížení úroků pod nulu nakonec vydá cestou slovního „ukotvení“, aniž by sazby musela doopravdy měnit.

O možnosti zavedení záporných úroků se v případě Bank of England mluví již dlouho (psali jsme např. zde). Centrální banka si však dala hodně záležet, aby tento krok prověřila z hlediska efektivnosti. Minulý týden se k tématu vyjádřila profesorka ekonomie působící na London School of Economics a zároveň v Bank of England Silvana Tenreyrová. Ve své práci „Let’s talk about negative rates“ představila hned několik zásadních bodů, které by měly odůvodnit minimálně přítomnost záporných úroků v balíčku možných měnověpolitických opatření.

Jedním z nich je srovnání záporných sazeb s programem nákupů aktiv. Podle Tenreyrové se ukazuje, že tzv. programy kvantitativního uvolňování přispívají zejména ke stabilizaci trhů, nikoli tak efektivně k podpoření agregátní poptávky, a tedy i inflace. V tomto směru se ekonomka opírá zejména o zkušenosti z ostatních ekonomik, u nichž se ukázala efektivnost transmise měnové politiky nejen skrze kanál poskytování úvěrů, ale rovněž i finančních trhů. Vedle toho neexistují jasné důkazy, že by záporné úrokové sazby celkově snížily bankovní zisky. Řada studií naopak poukazuje na pozitivní dopad, jestliže uvažujeme zejména již zmiňovanou podporu ekonomické aktivity.

Tenreyrová tak uvádí, že na základě šetření, i přesto, že nikdy nemůžeme pracovat se stoprocentní pravděpodobností, by zavedení záporných úrokových sazeb mělo podpořit ekonomický růst a inflaci. Co se týče samotného snížení, ekonomka uvádí, že v teoretickém případě by sazby mohly být sníženy až pod hranici -0,75 %. Pro srovnání, aktuální britské sazby se nachází na 0,1 %.

Takto podaná studie není doporučením, stane se však nepochybně jedním ze základů debaty na příštím, tj. únorovém, zasedání Bank of England. My jsme i nadále přesvědčeni, že na sazby pod nulou nakonec nedojde. V případě britské centrální banky a jejího přešlapování nad tématem záporných úroků jsme totiž patrně svědky tzv. Maradonovy teorie úrokových sazeb (psali jsme zde).

V podstatě jde o to, že centrální banky směrují očekávaní trhu a ekonomických subjektů určitým směrem – měnová expanze nebo restrikce – prostřednictvím komentářů, forward guidance (např. příslib udržování sazeb na velmi nízkých úrovních po delší dobu) apod. Jednotlivé subjekty tento směr registrují a začnou ho začleňovat do svého chování a očekávání. Centrální banka přitom daný krok spojený s daným směrem, například zvýšení nebo snížení sazeb, nemusí ve výsledku ani realizovat, jelikož už je dávno zakotven ve výhledu ekonomických a tržních subjektů, které se podle toho chovají.

Pokud bychom se zaměřili na výhled trhů, britské peněžní sazby již nějakou dobu naznačují predikci poklesu úroků pod nulu během druhého čtvrtletí. Z pohledu na libru je situace o něco klidnější. V jejím případě byl hlavním tématem z přelomu roku brexit. Záporné sazby zaceněny nejsou, k čemuž ostatně z našeho pohledu přispěly i komentáře dalších členů Bank of England, od samotného guvernéra Baileyho až po hlavního ekonoma Haldaneho, zmírňující celou debatu.

Existují samozřejmě rizika, která by mohla situaci zvrátit. Obchodní brexit byl sice vyřešen, avšak nikoli pro sektor služeb, který v britské ekonomice převažuje. To je jedním z rizik potenciálně horšího výhledu. Služeb se týkají i opatření proti koronaviru, kde je největší hrozbou nová mutace viru s případnou neefektivností vakcíny, byť poslední komentáře výrobců tento fakt nepřipouštějí.

Naším hlavním scénářem zůstává stabilita sazeb, přičemž v průběhu roku bychom měli být svědky mírného posilování libry proti euru. Jednat by se přitom mělo zejména o druhou polovinu roku, která by, nedojde-li na černý scénář spojený s koronavirem, by mohla přinést ekonomické zrychlení a na něj navazující librové zisky. Nejbližší technickou hranici jsme si vytyčili  na 0,88 EURGBP (psali jsme zde). Její dosažení, případně i prolomení, se bude odvíjet od ekonomické obnovy a samozřejmě i světového tržního sentimentu.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,2073 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 90,82 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,2053 do 1,2176 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 26,20 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 26,12 až 26,36 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,45 až 21,78 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.