Čína zažívá boom telemedicíny a digitálního zdravotnictví

Pandemie covid-19 poukázala na celou řadu technologických úspěchů a systémových předností Číny. Upozornila však také na řadu mezer v poskytování zdravotní péče a odhalila díry nebo také příležitosti v sektoru čínského zdravotnictví. Ty se rýsují v oblasti zdravotnických technologií, telemedicíně a digitální zdravotní péči. Vzhledem k nástupu 5G sítí a internetu věcí (IoT) bude oblast digitalizované zdravotní péče a telemedicíny v příštích letech jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí.

?Ilustrační foto: Shutterstock

Čínský zdravotnický průmysl v roce 2020 utrpěl tvrdou ránu. Epidemie koronaviru odhalila nedostatky v oblastech prevence epidemií a poskytování zdravotní péče v zemi. Boj s epidemií donutil Čínu přehodnotit své priority v systému poskytování zdravotní péče a posílit zdravotnickou infrastrukturu, digitální služby či podporu veřejného zdraví.

REFORMY POSLEDNÍHO DESETILETÍ

Čínský zdravotnický sektor je druhý největší na světě hned po USA. Posledních pět let zaznamenává trvale rychlý růst. Trh vzrostl o více než třetinu. V roce 2019 dosahoval hodnoty 7,82 bilionu jüanů (1,1 bilionu USD), tj. o 10 % vyšší hodnoty než v předchozím roce. Ačkoliv meziročně rostl v průměru o 11 %, zůstává relativně nerozvinutý.

Hlavní reformy posledního desetiletí umožnily posun v orientaci čínského zdravotnictví od léčby nemocí k celkovému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Nyní se Čína hodlá zaměřit na podporu dlouhodobých inovací v poskytování zdravotní péče. S tím také počítají současné iniciativy, jako je 13. pětiletý plán (13th Five-Year Plan), Zdravá Čína 2030 (Healthy China 2030) a Vyrobeno v Číně 2030 (Made in China 2030). Aby Číňané přilákali západní know-how, snaží se utvářet konkurenceschopnější prostředí pro zahraniční investory.

ŽHAVÉ TÉMA TELEMEDICÍNA

Už před vypuknutím epidemie byla telemedicína v Číně velmi diskutovaným tématem. Průzkum v roce 2019 ukázal, že telemedicínu neboli technologii k poskytování vzdálených klinických služeb, využívalo 24 % čínských respondentů.

V důsledku epidemie covid-19 došlo k rychlejšímu rozšíření digitální technologie jak do oblastí poskytování zdravotnických služeb (vzdálené monitorování pacientů, online rezervace a telemedicína), tak do oblastí digitálně asistovaného poskytování zdravotnických služeb (umělá inteligence či strojové učení pro diagnostiku a léčbu, rozšířená realita či AR výcvik chirurga, robotická asistence aj.).

VYUŽÍVÁNÍ MOBILNÍCH APLIKACÍ

Pozoruhodným novým jevem bylo rozsáhlé využívání mobilních aplikací k získání lékařských informací a služeb. Díky technologiím byli lidé schopni držet krok s vývojem epidemie v reálném čase. Aplikace sociálních médií jako WeChat a Weibo se ukázaly jako populární, ale zároveň hodnověrné kanály pro šíření informací o veřejném zdraví. Čínský technologický gigant Baidu zase přišel s rozšířením své mapové aplikace tak, aby zvýraznila vysoce rizikové oblasti, kde by výskyt infekce mohl být nejpravděpodobnější.

ONLINE LÉKAŘSKÉ PLATFORMY

Minimální pohyb populace vzhledem k prevenci šíření nemoci způsobil exponenciální nárůst online lékařských platforem a jejich uživatelské základny. Tak například největší čínská zdravotnická platforma Ping An Good Doctor zaznamenala v období od prosince 2019 do ledna 2020 900% nárůst nových uživatelů a 800% nárůst online konzultací. Uživatelé mohli prostřednictvím mobilní aplikace této platformy například online konzultovat svůj zdravotní stav, rezervovat si osobní online/offline schůzku s lékařem, koupit léky a zdravotnické produkty aj. Platformy jako WeChat a Alipay zase vytvořily mobilní mini-aplikaci, tzv. Health Kit, která monitoruje infekční zdravotní stav uživatelů a dokáže tyto informace dokonce sdílet s vládními úřady.

DRONY A ROBOTY

Vedle různých aplikací a sociálních médií se v boji proti koronaviru osvědčily také další technologie jako například drony, které Čína nasadila na dezinfekční postřik, přepravu lékařských vzorků, provádění testů či doručování spotřebního zboží. Drony posloužily také gigantu v oblasti elektronického obchodování JD pro doručování zboží do těžko dostupných oblastí.

Některé čínské nemocnice se zase snažily usnadnit práci svým zdravotníkům a využily roboty a internet věcí (IoT) k měření teplot pacientů, sledování jejich vitálních funkcí, srdeční frekvence a dalších ukazatelů. Roboty využívají také nemocnice a karanténní hotely k doručování potravin a léků, čímž nahrazují mezilidskou interakci a snižují riziko šíření viru.

INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI

Epidemie zkrátka přiměla poskytovatele zdravotní péče, pacienty a pojišťovny přijmout nástroje telemedicíny mnohem rychleji a snadněji, než by tomu bylo za běžných okolností. Není divu, že telemedicína loni zaznamenala nárůst o 164 %.

Vlivem epidemie se změnil také přístup spotřebitele k digitální zdravotní péči. Čínští pacienti nyní očekávají, že v příštích pěti letech budou moci více využívat digitální zdravotnické služby, tj. že budou mít online přístup ke své zdravotní kartě, výsledkům vyšetření, službám zdravotní péče či aplikaci svého zdravotního/životního pojištění. Platformy online zdravotní péče tak budou růst na pozadí přetíženého a nevyváženého systému poskytovatelů zdravotní péče s cílem vytvořit model více zaměřený na pacienta.

Nové příležitosti v oblasti digitální zdravotní péče se tak rýsují zejména společnostem, které se zabývají zdravotnickými technologiemi (MedTech) či poskytují software jako službu (SaaS). Jedná se zejména o partnerství s offline poskytovateli zdravotní péče při přechodu na inovativnější modely poskytování zdravotní péče mezi podniky a spotřebiteli (B2C).

Ačkoli jsou digitalizované zdravotnické služby stále v relativně rané fázi vývoje, představují jednu z potenciálně největších oblastí růstu ve zdravotnictví. S blížícím se zaváděním 5G sítí a internetu věcí (IoT) bude podpora digitalizované zdravotní péče a telemedicíny v příštích letech jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí.

Barbora Mbuyi Kocourková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Pekingu