Nízké ceny elektřiny při jarní vlně rekordně zvýšily dovoz, aktuálně se už zase vyplácí elektřinu z ČR vyvážet

I když je Česko významným vývozcem elektřiny, každý rok nastávají období, kdy proud musíme nebo chceme dovážet. Při jarní vlně pandemie takovou situaci způsobila nízká cena elektřiny, kvůli které se českým výrobcům vývoz nevyplatil a raději energii levně nakupovali. Výjimečně tak nastala situace, kdy byla česká soustava po několik dnů čistě importní. Vedle spotřeby ovlivňuje dovozy a vývozy i výše výroby z obnovitelných zdrojů. Na trh mají vliv zejména větrné elektrárny v Německu, vyplývá ze zjištění projektu Česko v datech.

Pandemie Covid-19 letos ovlivnila i přeshraniční toky elektřiny. Při jarní vlně prudce narostl dovoz, jehož hodnota se v prvním čtvrtletí 2020 meziročně zvýšila o třetinu. Během deseti jarních dnů byla přenosová soustava čistě importní, což je výjimečné, uvedla společnost ČEPS, která českou soustavu provozuje. „Snížení spotřeby v důsledku pandemie vedlo napříč evropskými zeměmi ke snížení poptávky po elektřině a k poklesu cen,“ vysvětluje mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Řadě výrobců se tak nevyplatilo elektřinu vyvážet a raději ji levně kupovali na trhu.

V časech levné elektřiny dovážíme

„Samotná cenová hladina v jednotlivých zemích je ovlivněna skladbou výrobních zdrojů. Při dostatečné výrobě z obnovitelných zdrojů v dané zemi dochází k exportům elektřiny do zemí, kde je podíl výroby z těchto zdrojů nižší. Tyto výkyvy ve výrobě jsou příležitostí pro obchodníky s elektřinou,“ doplňuje Gabriela Sáričková Benešová. Právě v době nízké spotřeby nebo vysokého podílu obnovitelných zdrojů může cena elektřiny klesat do velmi nízkých nebo dokonce záporných hodnot. V takových situacích se Česko krátkodobě stává dovozcem elektřiny, ačkoliv v celkovém výsledku každoročně převládají dodávky elektřiny od nás za hranice. „Například v roce 2019 jsme podle dat Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav vyvezli elektřinu odpovídající hodnotě 12 TWh. Takové množství odpovídá dvojnásobku roční spotřeby elektřiny v Praze,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Česko v datech.

Zpátky k exportu

Během května se přeshraniční výměna dostala do obvyklých hodnot. „A naopak v aktuálním období cena elektřiny výrazně stoupla. Export je tedy ekonomicky zajímavý,“ říká Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS. „Vývoz je však limitován dostupností zdrojů v Česku, protože i domácí spotřeba je poměrně vysoká,“ doplňuje. Tato situace však podle Šuly nijak neohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz tuzemské přenosové soustavy.

Elektřina od nás teče na jihovýchod

Kolik elektřiny z našeho území odteče, a kolik naopak přiteče ze zahraničí, to obecně ovlivňuje řada faktorů. Kromě aktuálního složení zdrojů a spotřeby záleží třeba na tom, zda jsou některá elektrická vedení vypnutá z důvodu oprav. „Tyto faktory pak určují aktuální podobu celého prostředí a fyzikální toky se rozprostřou na základě fyzikálních zákonů,“ vysvětluje Miroslav Šula. Typicky na naše území přichází pro drátech více elektřiny z Německa a Polska, zatímco na Slovensko a do Rakouska jí více odchází.

„Typická situace je, že Německo jako výrazně exportní země způsobí kruhové tranzitní toky přes naši přenosovou soustavu,“ říká Šula z ČEPS. Tyto toky vstoupí na území ČR v severních Čechách a směřují přes jihozápad Čech do Rakouska a částečně zpět do Německa. Další směr je pak z Německa přes Polsko do ČR na východní Moravu a dále na jih do Rakouska. „Je to způsobeno mimo jiné tím, že typicky importní státy jako Slovensko, Maďarsko nebo Itálie leží od nás jihovýchodním směrem a elektřina tam neteče přímo z Německa a přes Rakousko, ale částečně přes Česko a přes Polsko. To je způsobeno fyzikálními zákonitostmi, protože infrastruktura v přímém směru je nedostatečná,“ vysvětluje Šula.

Německý vítr ovlivňuje trh

Z fyzických toků lze však jen těžko vyčíst, odkud elektřinu účetně dovážíme nebo kam exportujeme, protože hodnoty sjednaných obchodních výměn se mohou na jednotlivých hranicích zcela zásadně lišit. Směrem na Slovensko fyzikální toky vcelku odpovídají obchodním, protože propojení mezi našimi soustavami je silné a Slovensko je téměř trvale importní. Na ostatních hranicích je ale situace složitější. Z pohledu fyzických toků například sice přichází více elektřiny z Polska do Česka, z obchodní bilance ale Česko v roce 2019 vychází jako exportér do Polska.

Ve vztahu Česko-Německo pak sice naši západní sousedé z vyhodnocení za rok 2019 vychází v obou případech jako exportéři, během předchozích čtyř let však v obchodní výměně naopak převládal vývoz elektřiny z Česka do Německa. „Konkrétní situace jsou ovlivněny výrobou větrných elektráren v Německu, která velmi silně ovlivňuje ceny na trhu, obchodní výměny, a tím následně velikost a směr fyzikálních tranzitních toků. V situaci, kdy nefouká vítr, výroba větrných elektráren je minimální a spotřeba elektřiny velká – například v zimním období – se z Německa stává importní země, mění se obchodní výměny, a tím jsou opět ovlivněny i fyzikální toky,” doplňuje Miroslav Šula z ČEPS.