11.01.2021 Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2020
Kód: | 050061-20 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Deficit a dluh vládních institucí |
Poznámka: | Data za 2Q: +1 den, 3Q: +11 dnů. Termín vydání za 4Q posunut o 1 den dříve z důvodu státního svátku (Velký pátek). |
Anotace: | Informace o čtvrtletním vývoji tzv. maastrichtských kritérií. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | petr.musil@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Rychlá informace |
Cena: | |
Verze: | Česko-anglická |
Typ termínu vydání: | 92. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 01.07.2020, 05.10.2020, 11.01.2021, 01.04.2021 |
Rok: | 2020 |
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 57,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 74,6 mld. Kč a skončilo v deficitu 63,2 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 14,0 mld. Kč, zatímco v minulém roce s deficitem 1,4 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 1,7 mld. Kč a skončilo v přebytku 7,1 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Období |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
mld. Kč |
16,3 |
-10,8 |
-2,6 |
25,8 |
15,3 |
-23,3 |
-57,2 |
-96,0 |
-42,2 |
% HDP |
1,2 |
-0,8 |
-0,2 |
1,8 |
1,0 |
-1,5 |
-4,2 |
-7,2 |
-2,9 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,3 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z běžných transferů (-8,7 % na 11,7 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (-7,5 % na 5,9 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-4,5 % na 172,1 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+6,3 % na 13,3 mld. Kč) a daně z příjmů (+2,2 % na 124,8 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 8,6 %. Nejvíce vzrostly kapitálové transfery (+133,1 % na 12,3 mld. Kč), zaplacené běžné daně (+35,7 % na 0,9 mld. Kč), dotace (+22,9 % na 39,4 mld. Kč) a sociální dávky (+14,4 % na 249,5 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u ostatních běžných transferů (-17,3 % na 19,7 mld. Kč) a mezispotřeby (-5,9 % na 79,0 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,5 % na 38,4 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 386,3 mld. na 2 170,9 mld. a jeho příspěvek činil 6,8 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke snížení míry zadlužení o 1,5 p. b. Nominální dluh poklesl mezičtvrtletně o 93,0 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 1,6 p. b., zatímco příspěvek HDP činil +0,1 p. b.
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo k poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů (-102,9 mld. Kč) a ostatních pohledávek (-19,9 mld. Kč).
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+389,8 mld. Kč) a vkladů (+ 3,1 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota všech složek dluhu.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 63,3 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
V důsledku epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 3. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 2. 4. 2021
- rok 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 11.01.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
11. 1. 2021
Saldo hospodaření skončilo v deficitu 2,9 % HDP
Deficit a dluh vládních institucí – 3. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2020 schodku 42,2 mld. Kč, což představovalo 2,9 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,7 % HDP, zatímco výdaje 43,6 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí vzrostla meziročně o 6,9 p. b. na 38,4 % HDP.
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 57,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 74,6 mld. Kč a skončilo v deficitu 63,2 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 14,0 mld. Kč, zatímco v minulém roce s deficitem 1,4 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 1,7 mld. Kč a skončilo v přebytku 7,1 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Období |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
mld. Kč |
16,3 |
-10,8 |
-2,6 |
25,8 |
15,3 |
-23,3 |
-57,2 |
-96,0 |
-42,2 |
% HDP |
1,2 |
-0,8 |
-0,2 |
1,8 |
1,0 |
-1,5 |
-4,2 |
-7,2 |
-2,9 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,3 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z běžných transferů (-8,7 % na 11,7 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (-7,5 % na 5,9 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-4,5 % na 172,1 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+6,3 % na 13,3 mld. Kč) a daně z příjmů (+2,2 % na 124,8 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 8,6 %. Nejvíce vzrostly kapitálové transfery (+133,1 % na 12,3 mld. Kč), zaplacené běžné daně (+35,7 % na 0,9 mld. Kč), dotace (+22,9 % na 39,4 mld. Kč) a sociální dávky (+14,4 % na 249,5 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u ostatních běžných transferů (-17,3 % na 19,7 mld. Kč) a mezispotřeby (-5,9 % na 79,0 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,5 % na 38,4 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 386,3 mld. na 2 170,9 mld. a jeho příspěvek činil 6,8 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke snížení míry zadlužení o 1,5 p. b. Nominální dluh poklesl mezičtvrtletně o 93,0 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 1,6 p. b., zatímco příspěvek HDP činil +0,1 p. b.
Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo k poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů (-102,9 mld. Kč) a ostatních pohledávek (-19,9 mld. Kč).
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+389,8 mld. Kč) a vkladů (+ 3,1 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota všech složek dluhu.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 63,3 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020
V důsledku epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 3. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: |
2. 4. 2021 |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz