Silné oživení za námi a slabý výkon před námi (Analýza makroindikátorů)
V pořadí třetí a zároveň konečný odhad vývoje HDP ve třetím čtvrtletí loňského roku potvrdil předchozí čísla, která ČSÚ zveřejnil na začátku prosince.
Česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi první a druhou vlnou koronavirové pandemie zaznamenala silné oživení, když vzrostla mezičtvrtletně o výrazných 6,9 % a její meziroční pokles se zmírnil z 10,8 % ve druhém čtvrtletí na 5,0 % ve čtvrtletí třetím. Přispěly k tomu zejména velmi dobré výsledky zahraničního obchodu související s obnoveným růstem produkce v průmyslu, především pak v tom automobilovém. K rekordním přebytkům zahraničně obchodní bilance a tedy vysokému čistému exportu však trochu paradoxně dopomohla i pokračující slabá investiční aktivita tuzemských firem, která se odrazila v nižších dovozech investičního zboží. Ve výrazném poklesu (ve třetím čtvrtletí o více než 10 %) se i nadále nacházely soukromé investice, neoslnily však ani investice vlády, které z meziročního pohledu pouze stagnovaly.
Významný vliv na oživení ekonomiky měla také obnovená možnost a chuť domácností utrácet, jenž vedla k mezičtvrtletnímu nárůstu jejich spotřeby o přibližně 5 %. Míra úspor domácností tak mírně klesla z historicky nejvyšších skoro 20 % ve druhém čtvrtletí na zhruba 17 %, i tak však zůstává výše, než je obvyklé. Je tedy zřejmé, že domácnosti v těchto nejistých časech tvoří opatrnostní úspory.
Slibně nastartovanou ekonomiku na podzim zabrzdil nástup druhé vlny koronaviru, která s sebou přinesla opětovné zavedení protiepidemických opatření. Uzavřena byla znovu převážná část provozoven služeb a maloobchodu. Bídnou situaci v těchto odvětvích pak jen mírně kompenzovalo částečné rozvolnění restriktivních opatření v předvánočním období. Neobyčejnou odolnost v průběhu druhé vlny prokázal výrobní sektor. Průmysl totiž znovuzavedenými restrikcemi přímo zasažen nebyl a mohl tak pokračovat v produkci, což se mu podle dostupných měsíčních indikátorů dařilo velmi dobře. To je i hlavní důvod toho, proč výkon ekonomiky v závěru loňského roku zřejmě nebyl tak špatný, jak se původně čekalo.
Za celý loňský rok naše prognóza očekává pokles ekonomiky o 7,6 %. Ve světle posledních dostupných dat to však vypadá, že výsledek by mohl být o něco lepší. Do nového roku jsme bohužel vykročili špatnou nohou a zdá se tak, že první polovina letošního roku bude rovněž ve znamení koronavirové pandemie a slabé ekonomické výkonnosti. Tuzemská ekonomika by i tak měla v letošním roce opět růst, podle nás však relativně skromným tempem ve výši 3 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz