Po čtyřech letech armáda opustila stanoviště LZS v Bechyni

Provoz letecké záchranné služby zabezpečovali příslušníci 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích a Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády České republiky. O transformaci celého systému Letecké záchranné služby rozhodla v březnu 2016 vláda a přidělila Armádě České republiky druhé středisko Kryštof 13.

„Pro kbelskou základnu šlo o velmi náročný úkol. Na vojenském letišti v Bechyni jsme museli vybudovat nové zázemí, včetně výstavby mobilního hangáru, který kdysi sloužil u české vrtulníkové jednotky nasazené v Afghanistánu,“ vyjmenovává plukovník Martin Nezbeda, velitel kbelské základny. 243. vrtulníková letka musela přistoupit také k intenzivnímu výcviku dalších posádek tak, aby dokázala zajistit chod dvou středisek LZS současně.

„Zajištění provozu Letecké záchranné služby v Bechyni neznamenalo jen zajištění druhého stanoviště zdravotnickým vybavením, ale v přípravné fázi zajistit a rozšířit početní stavy lékařského i nelékařského personálu z armádního, ale i civilního prostředí, převážně jihočeské záchranky,“ vysvětlil plukovník Zdeněk Pašek, lékař a zároveň náčelník odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny. A v neposlední řadě se musel upravit i systém komunikace a interakce s krajským zdravotnickým operačním střediskem Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, který činnost Letecké záchranné služby řídí na základě vyhodnocení tísňových volání na linku 155, a zajistit spolupráci LZS na mezikrajské úrovni.

V prvním pololetí vojáci zajišťovali provoz jen v denních hodinách stejně jako předešlý provozovatel. Během této doby měli vojenští záchranáři na svém kontě 250 zachráněných lidských životů při 245 zásazích. Téměř u poloviny z nich se jednalo o případy velmi kritické. Po půlročním denním působení zahájili vojáci nepřetržitý čtyřiadvacetihodinový provoz.

Přípravu na noční provoz zahájila armáda po čtyřech měsících provozu. Bylo potřeba zalétávat heliporty u nemocnic a vytipované plochy v Jihočeském kraji. Noční vyhledávání místa zásahu vyžaduje perfektní znalost terénu a dokonalou souhru celého záchranného týmu.

Posádku letecké záchranky tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra. Tři členové posádky se starají o bezpečnost letu, dva pečují o pacienty. Bíločervený Sokol, který v Jihočeském kraji působil, má řadu výhod. Především umožňuje operační schopnost v nejširším rozmezí klimatických podmínek v ČR, je schopen přepravit dva pacienty naráz a ve stroji je podstatně víc prostoru pro práci zdravotníků.

V současnosti se o provoz letecké záchranné služby v republice dělí armáda na stanovišti v Plzni-Líních, Policie ČR v Praze Ruzyni a osm středisek provozují soukromé firmy – šest firma DSA, dvě slovenský provozovatel ATE. Došlo k rozšíření provozu v nepřetržitém provozu na celkový počet šest stanovišť (Líně, Praha, Ostrava, Brno, Hradec Králové a České Budějovice).

]]>