Markéta Höfferová (Kurzy.cz)
Investice  |  30.12.2020 16:32:37

Elliott Auckland: Analýza dopadu Covid-19 a trendů 2021 pohledem České republiky a dalších zemí CEE

I. Globální obrázek – Krize, jaká tady ještě nebyla

Po dramatickém a nebývalém mezičtvrtletním poklesu HDP EU o 11 % během první vlny ve 2. čtvrtletí a neméně dramatickém 12% vzestupu ve čtvrtletí třetím je pravděpodobné, že ekonomika EU zaznamená ve 4. čtvrtletí během druhé vlny pokles až o 2 %. Tento poslední pokles je co do rozsahu omezený zejména proto, že političtí činitelé se obecně naučili hodně o tom, jak se s koronavirem ekonomicky vypořádat. Díky úspěšnému vývoji vakcín vypadá ekonomická situace pro rok 2021 opravdu povzbudivě. Podle aktuálních předpovědí po 7% poklesu v roce 2020 [1] roční HDP v EU v roce 2021 vzroste o 4 %; ve skutečnosti by toto číslo mohlo být v roce 2021 ještě vyšší, pokud budou političtí činitelé i nadále uplatňovat přístup „cokoliv je potřeba“.

Tato krize je neuvěřitelně netypická, a to nejen kvůli specifické povaze pandemie Covid-19, ale také vzhledem k okamžité a robustní reakci tvůrců fiskální a monetární politiky po celém světě. Jednou z oblastí, kde je to nejzjevnější, je nezaměstnanost; nezaměstnanost EU dnes dosahuje 7,5 %, jen o 1 % více oproti minimu z ledna 2020. To můžeme srovnat s 4% skokovým nárůstem ze 7 % na více než 11 % během globální finanční krize a následné dluhové krize eurozóny. Statistická srovnání těchto krizí z hlediska ukazatelů jako úvěrové rozpětí nebo dokonce úpadky také ukazují na velmi odlišný druh krize. To vše navzdory tomu, že hloubka propadu v roce 2020 je větší než v případě předchozích krizí. Základním vysvětlením odlišných výsledků krizí je „ponaučení“, které si odnesli političtí činitelé a kterém jim pomáhá zvládnout ekonomické následky krize vyvolané Covidem-19.

Nic není zadarmo – současnou fiskální a měnovou politiku to bude něco stát

Nejsnadnějším postřehem, k němuž mohl v roce 2020 dospět každý ekonom, je skutečnost, že Covid-19 vedl ke strukturálně vyššímu dluhovému zatížení. IIF spočítal, že celosvětový dluh dosáhl výše 272 bilionů USD, což se rovná zhruba 365 % HDP; v obou případech se jedná o rekordní výše. [2] Z větší části k tomu došlo kvůli prudkému zvýšení fiskálních výdajů – vlády zaplatily účet za to, aby nedošlo ke světové hospodářské krizi 2.0. Poměr celosvětového veřejného dluhu k HDP poprvé od světové hospodářské krize překročil hranici 100 % [3] .

Tyto depresivní statistiky vyvolávají pocit bezprostředně hrozící dluhové krize (zejména vzhledem k našim posledním zkušenostem s dluhovou krizí eurozóny, která následovala po globální finanční krizi). Tentokrát žádná taková krize nenastane, zejména proto, že političtí činitelé fungují nepřetržitě v režimu hašení požáru, který zahrnuje v zásadě neomezené nákupy dluhopisů ze strany centrálních bank, fiskální stimul a žádné sebevražedné výzvy k úsporným opatřením. Centrální banky po celém světě (pod vedením Fed a ECB) zahájily dosud nevídanou politiku měnového financování, když dnes mají v držení 20 % až 50 % vlastního veřejného zadlužení. Objem fiskálních schodků vyvolaných Covidem-19 je v zásadě v plném rozsahu financován centrálními bankami (tzn. vládami samotnými). Například Citigroup vypočítala, že ECB v roce 2021 nakoupí více, než činí emise vlád eurozóny. Vedle financování schodků veřejných financí a podporování poptávky se díky tomu podařilo zajistit také to, že úvěrové trhy jsou dostatečně likvidní, aby bylo možné předejít finanční krizi.

Ať tak či onak, úloha centrálních bank se v poslední době výrazně změnila, a i když to centrální banky pravděpodobně veřejně nepřiznají, v podstatě již přišly o nezávislost. To je ta skutečná „cena“ této krize, která v budoucnu nevyhnutelně povede k inflaci a ztíží její potlačení.

II. Členské země střední a východní Evropy

Navzdory nákladům spojeným s Covidem-19 je budoucnost slibná

I přes nedávné zhoršení koronavirové situace v celé střední a východní Evropě a příslušná omezení bude výkon tohoto regionu v roce 2020 a v následném období zotavení lepší než výkon EU. Nejdůležitějším ekonomickým tématem střední a východní Evropy zůstává silné začlenění do evropského výrobního dodavatelského řetězce (mimo jiné zejména automobilového sektoru). Výroba jako segment zatím netrpěla tolik jako služby, což částečně táhne lepší výkon regionu v porovnání s ekonomikami, jako je Španělsko a Itálie.

Vedle toho je pozitivním podpůrným faktorem úzká vazba mnoha ekonomik tohoto regionu na Německo (které v rámci Evropy také dosahuje lepších výsledků). Nejdůležitějším podpůrným faktorem navzdory druhé vlně jsou skutečně nečekaně dobré výsledky celé CEE ve 3. čtvrtletí, které naznačují, že oživení po druhé vlně bude neméně působivé.

CEE ekonomiky MIB se vrátí na úroveň roku 2019 rychleji než zbytek EU

Růst HDP

2019

2020

2021

2022

Návrat HDP na úroveň z roku 2019

Bulharsko

3,7 %

-4,5 %

3,4 %

3,6 %

2. čtvrtletí 2022

Česko

2,3 %

-7,0 %

3,2 %

4,5 %

4. čtvrtletí 2022

Maďarsko

4,6 %

-6,5 %

4,3 %

4,7 %

3. čtvrtletí 2022

Rumunsko

4,2 %

-5,0 %

3,5 %

4,1 %

2. čtvrtletí 2022

Slovensko

2,3 %

-7,0 %

4,7 %

4,5 %

3. čtvrtletí 2022

EU [4]

2,1 %

-7,4 %

4,1 %

3,0 %

2. čtvrtletí 2023


V roce 2020 se ekonomikám CEE bude dařit v průměru o 1,5 % lépe než EU; pro srovnání – v roce 2009 byly o 1 % horší než EU. V tomto výsledku se částečně odráží roky provádění úspěšné politiky v tomto regionu, například vybudování silného domácího finančního systému s místními a regionálními bankami. Obecně lze konstatovat, že CEE do této ekonomické krize vstoupila s větším množstvím fiskálních a monetárních nástrojů, než kdy měla k dispozici, a političtí činitelé si zaslouží pochvalu za svou rychlou a rozhodnou reakci.

Vlády CEE zachránily tisíce podniků a stovky tisíc pracovních míst

Podívejme se například na Českou republiku, kde vláda využila daňovou politiku (liberační balíčky; odložení splatnosti daní atd.), politiku zaměstnanosti (podpůrný program Antiviruspříspěvky zaměstnavatelům na mzdy), monetární politiku (zmírnění omezení transakcí na volném trhu, snížení sazeb centrální banky), bankovní politiku (zavedení moratorií) a celou řadu politik pro jednotlivé sektory (například kompenzování ušlých příjmů pro odvětví hotelových služeb nebo OSVČ, s právně dovoleným odkladem platby nájemného, odpuštění dluhů pro nemocnice atd.), abych jmenoval alespoň některé. Je naprosto jisté, že bez těchto podpůrných balíčků by region čelil dramatickému nárůstu úpadků a masové nezaměstnanosti. Aktuální míra nezaměstnanosti v České republice ve výši 3,7 % je v porovnání s 8% mírou zaznamenanou během dluhové krize eurozóny jedním z nejjasnějších ukazatelů úspěchu těchto politik.

Hlavní covidový fiskální stimulační balíček České republiky patří mezi členskými státy MIB k největším , když představuje asi 14 % HDP, v porovnání s 12 % v Maďarsku, 6 % na Slovensku, 5 % v Bulharsku a 4 % v Rumunsku. Je však třeba poznamenat, že i maďarská a rumunská centrální banka provedly programy kvantitativního uvolňování – tyto programy ve spojení s dalšími opatřeními na podporu likvidity výrazně zabránily hrozbě finanční krize (prostřednictvím odvrácení potenciální hrozby zamrzlých dluhových trhů a zadržení bankovních úvěrů).

V případě Rumunska byla opatření centrální banky mimořádně důležitá během roku poznamenaného politickým patem , který zároveň se slabší fiskální pozicí na začátku roku 2020 zabránil přijetí komplexního programu fiskální reakce. Nastupující vláda přesto musí zajisti rychlou implementaci nějakého prorůstového fiskálního stimulačního balíčku , jelikož monetární politika nemůže být jediným nástrojem pro řešení důsledků Covidu-19. Rumunská vláda by se zejména mohla inspirovat některými balíčky zavedenými v České republice a Maďarsku – především zvýšeným využíváním úvěrů, kapitálovými injekcemi a veřejnými zárukami –, za účelem dosažení maximálního hospodářského dopadu s minimálním vlivem na rozpočtový schodek v roce 2021.

Skutečný fiskální stimul Slovenska byl větší než výše uvedený 6% balíček reakce na covid, což hraje velmi důležitou roli při stabilizaci ekonomiky. Fiskální schodek se vyhoupl z 0 % v loňském roce na přibližně 9 % (HDP) v letošním roce, což ekonomice pomáhá vykázat působivé oživení ve 3. čtvrtletí – v ekonomické krizi záleží na všech výdajích . Plánované 6% deficity v nadcházejících letech vedly k debatě ohledně fiskální konsolidace za účelem splnění pravidel zákonné brzdy. Avšak postavení Slovenska jako jedné z mála zemí v regionu CEE, která používá euro, má další pojistku ve formě ECB (která v současné době vlastní 33 % slovenských státních dluhopisů). Nejnovější vývoj na dluhopisových trzích, pokud jde o křivku slovenských vládních dluhopisů (která vykazuje rekordní záporné výnosy), vysílá velmi jasný signál – Slovensko má dostatek prostoru na financování své dluhové zátěže (která je ostatně jednou z nejnižších v eurozóně). Vláda má zejména skvělou příležitost navýšit veřejné investice (ty činí 3,9 % HDP, tedy méně než v případě České republiky (4,8 %) a Maďarska (6,3 %)), a podpořit tak dlouhodobý hospodářský růst. Proto by se Slovensko mělo snažit aplikovat nový soubor fiskálních pravidel (zaměřených na zvýšení investic), aby byla zohledněna nová ekonomická realita a předešlo se tak ekonomicky bolestivé (a sebezničující) fiskální konsolidaci.

Vlády si samozřejmě musí dát pozor na přílišné navýšení dluhové zátěže a v této souvislosti je naprosto nezbytné rozhodnutí zvýšit kapitalizaci státních rozvojových agentur (například v České republice schválení navýšení kapitálu Exportní garanční a pojišťovací společnosti o 4 miliardy ). Národní rozvojové agentury jako EGAP a ČMZRB, a vlastně i mezinárodní rozvojové banky jako MIB a EIB, mohou hrát zásadní roli při maximalizaci objemu ekonomické podpory na udržitelné úrovni (finanční instituce jsou schopny mobilizovat kapitál opakovaně) i při zajištění vysoce cíleného použití finančních prostředků vzhledem k úzkému vztahu mezi finančními institucemi a jejich klienty.

Instituce jako EGAP, EXIMBanka SR, Magyar Eximbank a Mezinárodní investiční banka jsou nadále zásadní pro podporu ekonomik CEE, které jsou mimořádně silně orientovány na export. Ačkoli je jasné, že národní vlády prostřednictvím všech výše uvedených politik domácí ekonomiky úspěšně ochránily, vývozci i nadále čelí silné konkurenci na zahraničních trzích (kde místní vlády také podporují domácí společnosti). Světoví regulátoři volného obchodu byli v mnoha směrech donuceni zavřít oči nad státní podporou během krize a bez posílení úlohy rozvojových institucí zaměřených na export může dojít k vytlačení životně důležitého vývozního sektoru CEE z vývozního trhu, který se již nyní zmenšuje.

Vlády střední a východní Evropy mají i nadále jedny z celosvětově nejlepších bilancí (rozvah) , což ve spojení s jejich schopností čerpat prostředky EU znamená, že fiskální podpora představuje, a i nadále bude představovat, velmi silný podpůrný faktor růstové dynamiky. Veřejný dluh vůči HDP se v ekonomikách středo a východo-evropských členů MIB v průměru zvýší z 42 % v roce 2019 na 50 % v roce 2020, což je výrazně lepší než zvýšení ze 79 % na 94 % v Evropské unii jako celku. Proto budou mít vlády v daném regionu mnohem volnější ruce při vypracování nových investičních programů ke stimulaci růstu v nadcházejících dekádách.

Celkový dopad druhé vlny oddálí návrat k normalizaci ekonomiky přibližně o 1 rok. Přesto je výhled na rok 2021 pozitivní, s dodatkem, že první čtvrtletí bude stále dotčeno koronavirovými omezeními a bude čelit přísnějším meziročním srovnáním. Počínaje 2. čtvrtletím by měl region začít profitovat z cyklu nového a kontinuálního růstu poháněného fiskálním a monetárním stimulem, s přispěním dodatečných podpůrných finančních prostředků EU.

CEE má velký růstový potenciál, ale potřebuje další investice

Do budoucna má celý region jedinečnou příležitost dále upevnit své postavení centra výroby Evropské unie a také se zaměřit na klíčová podnikatelská odvětví 21. století (elektromobily, finanční technologie, online maloobchod atd.). To vyžaduje například navýšení investic do digitalizace, které jsou bohužel stále (poměrně) nižší než v ostatních částech Evropy [5] .

Bez nových investic do oblastí špičkových technologií bude mít region potíže s dalším odstraňováním mzdových rozdílů a dosažením západoevropské mzdové úrovně. Tyto investice jdou obvykle ruku v ruce s přilákáním nadnárodních organizací, které do regionu investují a přináší své know-how a vysoké investiční rozpočty (nedávným příkladem je rozhodnutí IBM vybudovat nedaleko Budapešti nové IT centrum, a to s podporou maďarských státních dotací). Na to se také MIB od svého přesídlení do CEE zaměřuje; banka financovala nadnárodní společnosti z Německa, Španělska, Francie a Švédska s konkrétním cílem zvýšit přímé zahraniční investice do regionu. Příkladem je partnerství se společností Schaeffler, která je lídrem v oblasti inovačních technologií v oblasti uhlíkově účinných pohonů, elektromobility, Průmyslu 4.0 a digitalizace, kde banka financovala její expandování do České republiky, Slovenska, Rumunska a Maďarska [6] .

Další oblasti, v nichž je prostor ke zlepšení, lze snadno najít v žebříčcích „Doing Business“ Světové banky [7] ; umístění regionu je z globálního hlediska na přijatelné úrovni: Česko (41.), Slovensko (45.), Maďarsko (52.), Rumunsko (55.) a Bulharsko (61.) ze 190 zemí zahrnutých do hodnocení. Pokud však má region dosáhnout úplného hospodářského sblížení se zbytkem Evropské unie, musí se tato umístění v žebříčku zlepšit. Tři hlavní oblasti, které zapříčiňují neúspěch regionu, jsou „založení podniku“, „vyřízení stavebního povolení“ a „zavedení elektřiny“.

Dvě z těchto oblastí, „založení podniku“ a „zavedení elektřiny“, se mohou rozvíjet s podporou rozvojových institutů: Mezinárodní investiční banka například na partnerské bázi spolupracuje s Evropským investičním fondem a také s vládními agenturami z Rakouska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Slovinska na posílení kapitálových investic do malých a středně velkých podniků v rámci Středoevropského fondu fondů ve výši 97 mil. EUR [8] . Jinde MIB velmi aktivně podpořila klíčový rozvoj energetiky v regionu, například tím, že poskytla úvěr ve výši 100 mil. EUR [9] maďarské společnosti Magyar Villamos Muvek Zrt (MVM Group), úvěr ve výši 90 mil. EUR slovenské společnosti Slovenské Elektrárně a úvěr ve výši 50 mil. EUR bulharské společnosti Energy Holding Group.

Strukturálně musí celá CEE táhnout za jeden provaz, pokud bude chtít postoupit na další úroveň ekonomického rozvoje s trvalým zaměřením na národní a regionální „šampiony“. Členské státy CEE v MIB mají dohromady 52 milionů obyvatel, po přičtení některých dalších zemích v regionu, jako je Polsko, Slovinsko, Srbsko a Chorvatsko, populace dosahuje téměř 100 milionů. Vlády v regionu by se měly snažit o rozšíření fúzí a akvizic mezi společnostmi za účelem vytvoření takových regionálních šampiónů, kteří budou schopni konkurovat nadnárodním společnostem nepocházejícím z tohoto regionu. Mezinárodní investiční banka také financovala instituce CEE s narůstajícím mezinárodním působením, např. Energo Pro, CPI Property Group, Home Credit Group, Banca Transilvania, MOL Group, PPF Group a Huvepharma.

Konečně se region musí zaměřit na zelené investice, jelikož regulační orgány a dokonce i investoři stále častěji penalizují výrobní procesy nešetrné k životnímu prostředí. Jedná se zde o příležitost získat ty druhy investic, které byly v rozpočtu EU na období 2021-2027 podpořeny Zelenou dohodou a plánem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality [10] - zejména velkým objemem grantových prostředků EU souvisejících s ekologickou transformací, který je k mání. To je další oblast, kde je Mezinárodní investiční banka zvlášť aktivní, například financováním přechodu z uhlí na biomasu v souladu s předpisy EU na Slovensku [11] a také podporováním rozvoje zelených dluhopisů v celém regionu střední a východní Evropy [12] .

Elliott Auckland, hlavní ekonom, Mezinárodní investiční banka (MIB)
Vedle funkce hlavního ekonoma Mezinárodní investiční banky má Elliott Auckland na starosti spolupráci banky s ratingovými agenturami (S&P, Moodys, Fitch a Dagong) a zodpovídá za finanční modelování a obchodní plánování, což zahrnuje střednědobý až dlouhodobý finanční plán banky. 
Před působením v MIB Elliott pracoval pro THS Partners (dnes GAM Asset Management) jako analytik na straně nákupu se zaměřením na evropské banky a společnosti zabývající se výrobou spotřebního zboží. 
Elliott vystudoval obory ekonomie a historie na Oxfordské univerzitě se zaměřením na ekonomiky východní Evropy. Hovoří anglicky, rusky a francouzsky.


[1] „Ekonomická prognóza z podzimu 2020“ Evropské komise, listopad 2020 https://ec.europa.eu/

[2] Institut mezinárodních financí – „Kontrola globálního dluhu: Útok dluhové tsunami“, listopad 2020. https://www.iif.com/

[3] Mezinárodní měnový fond – „Historie světového dluhu“, březen 2011 https://www.imf.org

[4] „Ekonomická prognóza z podzimu 2020“ Evropské komise, listopad 2020 https://ec.europa.eu/

[5] PwC – Průzkum soukromého sektoru střední a východní Evropy z roku 2019

[6] https://iib.int/en/articles/iib-supports-strategic-cee-automotive-industry-the-bank-will-provide-a-loan-to-schaeffler-ag-a-leadi

[7] https://www.doingbusiness.org/en/rankings

[8] https://www.eif.org/what_we_do/resources/CEFoF/index.htm

[9] https://iib.int/en/articles/iib-will-provide-eur-100-mln-credit-facility-to-mvm-group-for-the-development-of-the-hungarian-energ

[10] https://ec.europa.eu/clima/policies/budget/mainstreaming_en

[11] https://iib.int/en/articles/iib-provides-financing-for-a-new-green-energy-project-in-the-slovak-republic

[12] https://iib.int/en/articles/iib-acts-as-an-investor-in-the-debut-placement-of-the-hungarian-green-sovereign-bonds a https://iib.int/en/articles/iib-makes-another-important-step-to-support-financial-markets-development-of-its-member-states-the-b

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Elliott Auckland: Analýza dopadu Covid-19 a trendů 2021 pohledem České republiky a dalších zemí CEE

Diskuze a názory uživatelů na téma: Elliott Auckland: Analýza dopadu Covid-19 a trendů 2021 pohledem České republiky a dalších zemí CEE

Na dané téma nejsou žádné názory.








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.