Rozhovor guvernéra pro Český rozhlas

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
(ČRo Radiožurnál 22. 12. 2020, pořad Dvacet minut Radiožurnálu)

Audio (externí odkaz na web ČRo)

Vladimír KROC, moderátor
Jak efektivně jsou zacílená daňová opatření? Čím to, že navzdory krizi stále rostou ceny bydlení? Budou dál klesat hypoteční úroky? Proč je inflace kolem tří procent zdravá a jak se bude ekonomika vyvíjet v příštím roce? Hostem Dvaceti minut, které vysílá Radiožurnál a Český rozhlas Plus, je guvernér České národní banky Jiří Rusnok, zdravím vás do našeho přenosového vozu, dobrý den.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
Jak zvládáte vědomí, že ve vašem případě, když mluvíte veřejně, každé zaváhání, chybně vyložený náznak, rozpaky, uřeknutí se, to všechno může leccos způsobit, třeba, nevím, posílit korunu, kdy se to nehodí nebo naopak. Co to s vámi dělá?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Pane redaktore, to se uvidí až tak za 5, za 10 let, co to se mnou udělalo. Musím samozřejmě na to myslet, že nemohu.

Vladimír KROC, moderátor
Já to myslel tak, jestli to není svazující třeba příliš.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Možná někdy trochu ano, ale není to zas tak nějak dramaticky svazující.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, od května držíte základní úrokovou sazbu na čtvrt procentu, při prosincovém jednání bankovní rady ale bývá spíš obvyklé, že nedochází k žádným překvapivým krokům, to mi asi potvrdíte, čili vaše rozhodnutí bylo asi předvídatelné.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Bylo očekáváno analytiky, trhem obecně, ano, protože podmínky se nijak od našeho posledního rozhodnutí výrazně nezměnily. Ani pokud jde o výhled těch okolností, které vždycky zvažujeme pro nastavení úrokových sazeb jako našeho klíčového nástroje, když se snažíme pečovat o cenovou stabilitu. Takže ano, nebylo to nic překvapivého.

Vladimír KROC, moderátor
Evropská centrální banka avizuje, že půjde u základní úrokové sazby pod současných minus půl procenta, britská centrální banka poprvé zvažuje sestup do záporných sazeb, připouštíte, že by za určitých okolností mohla k takovému kroku přistoupit Česká národní banka?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
My jsme v dost odlišné situaci od našich kolegů v eurozóně nebo i v Británii. Samozřejmě teoreticky vzato, kdybychom se ocitli v nějakém totálně stagnačním prostředí, které by navíc bylo charakterizováno, řekněme, vývojem, který by směřoval k deflaci, tak se nedá vyloučit samozřejmě i u nás použití nějakých mimořádných nástrojů. Ale je třeba říct, že vůbec v tuto chvíli to ani náznakem na to nevypadá. Ta naše inflace je naopak docela sveřepá a hodně živá, takže my spíš jsme na opačné straně toho problému – nebudeme mít problém, když inflace bude nižší, než momentálně je.

Vladimír KROC, moderátor
No vy jste řekl na té čtvrteční tiskové konferenci, že se inflace vrátila do intervalu, kam ji cílí Česká národní banka, čili proč je podle vás vhodná na úrovni nějakých tří procent?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Inflace se vrátila pod 3 %, poslední číslo je, tuším, 2,7 %. My máme cíl 2 %. To je cíl, který používají de facto všechny centrální banky všech vyspělých zemí na světě. Nechci zdržovat zdůvodňováním, ale prostě z pohledu cenové stability existuje světově uznávaný úzus, který má i teoretické zdůvodnění, že to není nula, ale je to vývoj někde blízko těch 2 %. My používáme ještě takzvané toleranční pásmo, to znamená, pokud ten vývoj je 1 % nad nebo pod tím naším inflačním cílem, tak to považujeme za vývoj víceméně odpovídající. Teď jsme v té horní části tolerančního pásma, kam jsme se po delší době vrátili, kdy jsme byli mírně nad 3 %, teď jsme bezpečně pod 3% a budeme dál pravděpodobně v následujících měsících se spíše posouvat k dvouprocentní úrovni. A není vyloučeno, že se dostaneme i pod ní. Nicméně nevypadá to v našich výhledech, že bychom byli v situaci, která by nás tlačila někam k nule nebo k deflaci, takže nemusíme uvažovat o žádných mimořádných prostředcích.

Vladimír KROC, moderátor
Taky nechci zdržovat, ale ještě se k tomu doptám. Několik týdnů oslabující koruna vám, jestli tomu dobře rozumím, v cílení inflace pomáhá, z čeho vychází její pokles?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ona nejprve oslabila, když přišla covidová krize. To je situace, která je normální, protože vždy, když přijde takovýto velký externí makroekonomický šok, tak samozřejmě v těch ekonomikách menšího rozsahu, jako jsme my, velmi otevřených, které mají vlastní měnu, obvykle ta měna reaguje na to určitým oslabením, protože investoři v této nejisté době vyhledávají velké stabilní měny jako dolar, jüan, švýcarský frank, euro a tak dále, anebo specifické komodity. Potom se nějaký způsobem stabilizovala, začala posilovat, teď bych řekl, že je spíše na té silnější straně. Je nad úrovní, která byla očekávána v naší prognóze, ale to číslo v prognóze je skutečně modelové, to není žádný závazek, ale je blízko té úrovni. Čili já bych řekl, že je někde, kde očekáváme ten kurz a kde nám nijak neškodí, pokud jde o vývoj jak ekonomiky, tak inflace.

Vladimír KROC, moderátor
Sněmovna v pátek schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun, jaká je to zpráva?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Kdyby to bylo jen o tom schváleném rozpočtu, tak by to byla zpráva víceméně neutrální, protože se dá vcelku dobře pochopit, že po tak obrovském šoku, který zažíváme – letos bude pokles ekonomiky někde mezi pěti a sedmi procenty, což je něco, co tady nebylo ani za velké krize před 10 lety – tak je logické, že rozpočet má mnohem nižší příjmy, než se kterými počítal v předkrizových dobách, a současně má mnohem vyšší výdaje, protože se vláda snaží různými intervencemi ekonomiku podpořit. To by bylo asi v pořádku a bylo by to i logické pro ten rok následující, protože ten příští rok ještě bude pořád napůl krizový. Minimálně do poloviny roku podle našich odhadů nás ještě bude různě ovlivňovat covidová situace, pokud všechno půjde víceméně podle očekávání a bude fungovat vakcína a vakcinace.

Vladimír KROC, moderátor
Čili to je ten optimističtější scénář?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Čili to je optimističtější scénář. Trochu nám to všechno komplikuje ten dnes potvrzený daňový balíček, protože ten vlastně ta čísla rozpočtu staví trošku do virtuální polohy.

Vladimír KROC, moderátor
Hned se k tomu vrátíme, já mám ještě takovou otázku k tomu rozpočtu. Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, na Twitteru napsala, teď cituji: Vzdávám to, rozhodla jsem se rezignovat na čestnou funkci člena výboru pro rozpočtové prognózy. Flagrantní porušení pravidel sestavení rozpočtu, nerespektování principů řádného hospodáře, bezprecedentní ohrožení rozpočtové udržitelnosti, takto vypočítává důvody. Chtěl jsem se zeptat, jak chápete tento její postoj?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To já neumím příliš komentovat. Já ani přesně, přiznám se, nevím, na jakou funkci de facto rezignuje.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, vidíte tam taky flagrantní porušení pravidel sestavení rozpočtu?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To nevím, jestli formálních pravidel, možná ne. Přiznám se, že nejsem v tuto chvíli jejich znalec, nicméně samozřejmě souhlasím s tím, že je velmi problematické schvalovat rozpočet, který de facto není pravdivý. To bych velmi podepsal, to vidím jako velmi problematické.

Vladimír KROC, moderátor
A bezprecedentní ohrožení rozpočtové udržitelnosti?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
No, ale to už se podle mě váže na ten schválený balíček.

Vladimír KROC, moderátor
No dobře, ten, jenom připomeňme, že dnes sněmovna schválila v té senátní úpravě, to znamená, zrušení takzvané superhrubé mzdy, snížení daní na 15, respektive 23 % a zvýšení slevy na poplatníka, což tedy znamená, že ten schodek rozpočtu bude fakticky minimálně 420 miliard, je to tak?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, to tak zhruba odpovídá. Bude vyšší de facto než letos, si myslím.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem, co znamená, že prezident Miloš Zeman zákon ani nevetuje, ani ho nepodepíše?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je otázka na pana prezidenta nebo jeho kancelář. Je to takové šalamounské rozhodnutí, kterému ne úplně rozumím. Na druhou stranu možná pan prezident usoudil, že ve sněmovně je tak obrovská většina pro ten návrh, že...

Vladimír KROC, moderátor
Že by byl přehlasován, pokud by ho vetoval.

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
...že by byl tak jako tak přehlasován, kdyby ho vetoval.

Vladimír KROC, moderátor
Já se ptám na to, jestli to bude mít nějaký praktický dopad, že třeba vejdou v účinnost ta nová daňová opatření později?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je zase otázka spíš na nějaké legislativce. Myslím, že moc později asi ne, že tam velký rozdíl nebude časový.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste v listopadovém Interview na ČT24 ta opatření, mám na mysli ten daňový balíček, kritizoval jako špatně zacílené, proč?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Protože pokud to měl být nástroj, jak oživit ekonomiku po krizovém šoku, tak tato forma je velmi neefektivní. Je to velmi málo muziky za hodně peněz tak říkajíc. To znamená, to je opravdu forma, která není optimálně zvolena z pohledu oživení ekonomiky, čili to byl ten důvod.

Vladimír KROC, moderátor
Připomínáte, že dlouhodobě není problémem českého trhu práce daň z příjmu, ale poměrně vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištěním, co s tím?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano. To je zase jedna z takových chronických záležitostí, se kterou si neumíme poradit, resp. ty politické reprezentace tak, jak jdou za sebou. Skutečně, náš daňový systém je vychýlený ve směru těchto specifických daní. To znamená, sociálního a zdravotního pojištění, kde patříme k těm nejvyšším ve světě, zatímco daně z příjmů máme asi druhé nejnižší po Rumunsku. A po dnešku už asi budeme mít ty úplně nejnižší.

Vladimír KROC, moderátor
Dosud jsme patřili k nejméně zadluženým ekonomikám, to se myslím rychle mění. Česká národní banka sleduje vývoj státního dluhu i jeho financování a chystá se ho podrobit zátěžovým testům, dá se vysvětlit i laikovi, jak by měly vypadat?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Pokusím se o to. V podstatě každé zátěžové testy jsou modelování nějakých situací v prostředí, kde si zadám negativní scénáře, protože na ty příjemné věci se až tak připravovat nemusíme. Čili nastaví se nějaké parametry ekonomického růstu, z toho se odvodí příjmy veřejných rozpočtů, modelují se výdaje veřejných rozpočtů, to se také dá odvodit, protože dnes většina výdajů je předurčena zákony a nějakými demografickými sociálními parametry, a modeluje se, nakolik si ten rozpočet s tím dokáže poradit, jak velký deficit nám bude generovat, a od toho potom se logicky odvíjí ve scénářích nějaká pravděpodobnost, třeba za kolik se bude financovat stát, za kolik ten svůj dluh bude prodávat.

Vladimír KROC, moderátor
Obcím a krajům mají být ty výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní. Může to fungovat, co myslíte, do jaké míry to bude skutečná kompenzace?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Bude to jistá kompenzace, protože se přerozdělí ten vybraný koláč peněz, který je jeden. Ten se vždycky přerozděluje mezi ty veřejné autority, největší část si vezme stát a menší části si berou municipality, ať už kraje nebo obce. Pokud já změním parametry, čili větší váhu těch příjmů přesunu na obce a kraje, tak jim samozřejmě v relativním vyjádření se situace zlepší. Otázka je, jaký bude ten celý koláč v absolutním vyjádření, protože pokud by ekonomický růst neoživoval, dostatečně rychle, tak samozřejmě to bude v absolutním vyjádření i tak znamenat, že ty propady u krajů v těch nominálních příjmech budou citelné, přestože tady budou mít relativní zlepšení. Samozřejmě propady u státu budou ještě větší.

Vladimír KROC, moderátor
Někteří ekonomové očekávají, že sazby u hypoték by mohly dál pozvolna klesat z hodnoty 1,98 %, kde se podle hypoindexu v průměru pohybují, kdy a kde by se mohl podle vás tento pokles zastavit?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Já myslím, že už jsme velmi blízko toho dna, pokud jde o pokles úrokových sazeb. Naše prognóza nesignalizuje, že bychom dále snižovali úrokové sazby, ale uznávám, že naše úrokové sazby jsou spíše krátkodobé a tolik neovlivňují trh hypotečních sazeb. Nicméně ten trh hypotečních sazeb je ovlivněn nepřímo a pak je taky ovlivnit samozřejmě vývojem sazeb na delší splatnost těch státních dluhopisů, ale ty taky neklesají, v poslední době spíše mírně rostly. A pokud ta rozpočtová situace je spíše napjatější, než byla před dnešním rozhodnutím parlamentu, tak bych neočekával, že by do budoucna měly nějak zásadněji klesat. Takže já bych žádný větší pokles už moc neočekával, nějaký drobný pokles tam být ještě může, ale to bude způsobeno konkurenčním bojem bank, které samozřejmě v této době jsou rády za každého dlouhodobého klienta, takže se mohou ještě snažit něco si ukrojit ze svých marží v této oblasti.

Vladimír KROC, moderátor
Čím to, že oproti očekávání i v krizi pokračuje enormní růst cen nemovitostí a snižuje se dostupnost bydlení?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je zajímavý fenomén, skutečně to jsme nečekali, ale nečekali to ani naši kolegové v mnoha zemích. Já jsem mluvil s mnoha kolegy, ať už ze Skandinávie, z Chorvatska, z dalších zemí, kde také mají podobný vývoj. Tam si myslím, že je ten fenomén určitě. Dlouhodobě silně hraje roli určitá nedůvěra v cenu ostatních aktiv, zejména finančních, to znamená, lidé méně důvěřují tomu ukládat peníze. Někde v bankách navíc, když za ně nedostávají téměř žádný úrok, a i u nás je to velmi nízké. Takže hledají alternativu a věří, že tou alternativou jsou investice do nemovitostí. A jinak, pokud jde o ty specifické důvody u nás, tak je to bezesporu velmi nízká nabídka, velmi málo se v posledních letech stavělo a staví, tudíž samozřejmě při neklesající poptávce to samozřejmě vede bohužel k dalšímu růstu cen, byť i ten asi už si myslím, že je na svém vrcholu, jak odhadujete nadhodnocení cen nemovitostí, tak tam samozřejmě velmi záleží, jaké se zase používají parametry. Je to opět nějaký modelový výpočet. Naše výpočty ukazují v závislosti na metodě, že to nadhodnocení je někde mezi 15 až v krajním případě někde 25 %.

Vladimír KROC, moderátor
Právě těch 25 %, to zní možná skoro hrozivě, existuje riziko, že ta, já nevím, jestli se to dá nazvat hypoteční bublinou, že náhle praskne?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To riziko se vyloučit úplně nedá, nicméně zatím si myslím, že u nás není nějak velké. Je to hodně koncentrováno do specifických lokalit, jako je Praha a některá další velká nebo atraktivní místa. A ta poptávka, zdá se, je tady obecně silná. Obyvatelstvu se výrazně zvýšily úspory v posledních letech nominálně, protože tady rostly silně příjmy, byla vysoká zaměstnanost, čili jako úplně vyloučit se nedá nic, kdyby přišla nějaká skutečně dlouhodobě špatná hospodářská situace, což ale není v tuto chvíli hlavní scénář. Všichni věříme, že po zdolání té pandemie díky vakcinaci, že se situace víceméně začne navracet k normálu, takže toto riziko bych viděl jako zatím velmi malé.

Vladimír KROC, moderátor
Uvolněná rozpočtová politika, možné zhoršení té druhé nebo možná příchod třetí vlny epidemie, tvrdý brexit, jak se dá v takové bezprecedentní situaci, kdy je vlastně v každé rovnici spousta neznámých cokoliv účinně prognózovat?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Není to jednoduché, to bezesporu, je to velká zkouška a naši kolegové z příslušných útvarů, kteří to dělají, skutečně letos dostali hodně zabrat. A já jim chci poděkovat, že se jim docela dařilo to i v té složité situaci zvládat. Nicméně samozřejmě naše prognózy jsou víceméně relativně krátkodobé, nás zajímá nejvíc následující rok, rok a půl, protože tam cílíme ta rozhodnutí v oblasti zejména úrokových sazeb. Pracujeme s různými scénáři. Když vezmu naši platnou prognózu ještě z listopadu, máme základní scénář, ale pak jsme měli citlivostní scénáře, jeden byl fiskální expanze, ta se víceméně naplňuje, pak jsme měli scénář ještě dramatického zhoršení pandemické situace, která naštěstí co do síly těch lockdownů – a to nás samozřejmě zajímá, my modelujeme ekonomiku, ne epidemiologický stav – tak to se tak úplně naštěstí nenaplňuje zatím, ale bohužel částečně ano. Takže musí se pracovat různými alternativami a v podstatě se ty prognózy musí víceméně jednou za čtvrt roku aktualizovat.

Vladimír KROC, moderátor
Čili když mluvíme o scénáři ekonomického vývoje Česka v roce 2021, zatím platí ten odhad tuším 1,7 % růstu?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, zatím platí tento odhad. On je vlastně dost konzervativní, když ho porovnáte s jinými pracovišti, tak je velmi na okraji, relativně pesimistický, nicméně my skutečně pracujeme s předpokladem, že nejméně ještě celé první pololetí bude hodně ovlivněno touto nepříjemnou pandemickou situací, což samozřejmě komplikuje ekonomický vývoj, a to nejen u nás, ale zejména právě u našich klíčových obchodních partnerů, protože na tom my jsme hodně závislí.

Vladimír KROC, moderátor
Očekáváte v příštím roce silnější kurz koruny?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
My máme v prognóze mírné posilování. Koruna nás trochu předběhla s tím posilováním, takže je otázka, jestli bychom tu základnu měli posunout a nechat tu trajektorii. Nic velkého bych neočekával. Pokud se bude situace vyvíjet víceméně normálně, tak si dovedu představit nějaké mírné posilování v řádu desetihaléřů, jedno dvě procenta vidím jako maximální míru toho posilování, ale nemohu ani vyloučit zase nějaké negativní sentimenty na trhu, které pak samozřejmě na korunu dost silně dopadají. Takže spíš bude pokračovat jistá míra nestability v tomto ohledu, ale ne nijak dramatické.

Vladimír KROC, moderátor
Když jste, a já se ještě vrátím k tomu scénáři pro příští rok, mluvil o tom optimističtějším, o té verzi, že zafunguje očkování, do jaké míry zvažujete to, jakým způsobem se připravuje, zda-li je dobře organizováno, jestli to bude mít opravdu ten očekávaný dopad, zohledňujete to i v prognóze?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
My jsme dělali prognózu v listopadu, to jsme zatím rozhodně nezohledňovali, to ještě nebylo jasné, kdy vůbec bude vakcína schválená. My jsme doufali, že to bude na přelomu roku, bylo to i nakonec dřív.

Vladimír KROC, moderátor
A může to hrát v těch ekonomických úvahách nějakou roli?

Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Určitě může. Je to sice takový jemný detail, ale může bezesporu, protože samozřejmě ta efektivní imunizace obyvatelstva bude hodně i otázkou času, jak rychle budeme schopni tuto logistickou operaci zvládat. Určitě se nad tím budeme zamýšlet v nové prognóze v únoru. To asi taky bude součást nějaké úvahy.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, to byl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Děkuju za rozhovor a buďte zdráv, na shledanou.