Úspěch Žateckého chmele v Indii

Žatecký chmel je tradiční, jedinečný a ceněný druh chmele poloraného červeňáku, který pod tímto označením lze vydávat pouze tehdy, pokud byl vypěstován na Žatecku. Česko je po USA a Německu třetím největším producentem chmele na světě, přičemž více než polovina české produkce se vyveze do zahraničí.

Pakliže patentový úřad nyní po dobu 4 měsíců od zapsání do věstníků zeměpisných označení neobdrží námitky, vydá certifikát, díky němuž bude Žatecký chmel pod ochranou duševního vlastnictví i v Indii. Úspěšný případ, na kterém se nemalou měrou podílelo i Velvyslanectví České republiky v Dillí, je předpokladem k dalšímu uplatnění Žateckého chmele na indickém trhu. Předseda Svazu pěstitelů chmele, p. Luboš Hejda, k tomu uvádí: “Pěstování aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Již ve 14. století Karel IV., král český a císař římský, oceňoval jedinečnost místního chmele zákazem vývozu jeho sadby. Chráněné označení původu Žatecký chmel je vstupní branou pro uvádění českého jemného aromatického chmele na světové trhy. Svou kvalitou certifikovaný Žatecký chmel dokáže nejen plně uspokojit zájem malých i velkých indických pivovarů, ale může rozšířit místní produkci piva o evropskou tradici.“

Indie je z velké části závislá na dovozu ingrediencí pro vaření piva, chmel nevyjímaje. I díky rozvoji minipivovarů a kultuře rodinných pivovarů, u kterých se dbá na vyšší kvalitu chmele, značně roste poptávka po těchto produktech. Zatímco v roce 2002 existovaly v Indii pouze 2 minipivovary, dnes již jsou jich přes dvě stovky. Ve městech jako Bengalúru, Pune anebo Mumbai vzniká i nová cílová skupina, která se profiluje jako znalci piva, které neuspokojí jen běžný, široce dostupný nápoj, tradičně prodávaný v Indii. Ochrana geografického označení Žateckého chmele tak přichází právě včas.

Milan Dostál, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Dillí