Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 30. 9. 2020

k 30. 9. 2020

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2020 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2020. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2020 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 170,6 mld. Kč na 655,4 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je schodek nižší o 445,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 11,6 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4389,4 mld. Kč (tj. 77,6 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 57,3 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 149,2 mld. Kč na 7597,3 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 434,6 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,5 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 48,3 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se ve třetím čtvrtletí zvýšil v důsledku růstu objemu zisku reinvestovaného tuzemskými společnostmi v dceřiných společnostech a poskytnutí úvěrů zahraničním přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty se zvýšila na 10,1 % celkových aktiv investiční pozice v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů tuzemskými investory.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,9 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru ve třetím čtvrtletí se nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve třetím čtvrtletí o 21,3 mld. Kč na 8252,7 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání jsou pasiva o 11,3 mld. Kč nižší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí mírně zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 55,1 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských firmách vlivem reinvestování zisku zahraničními vlastníky.

Pokles stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí ovlivnilo snížení objemu tuzemských vládních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,4 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 2,1 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve třetím čtvrtletí o 11,1 mld. Kč a činí 4389,4 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je jeho stav o 57,3 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 45 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí určující pokles zadluženosti vládního a bankovního sektoru (vč. závazků ČNB). Vládní sektor vykázal pokles stavu zahraniční zadluženosti v návaznosti na snížení objemu vládních dluhopisů v držbě nerezidentů a splácení přijatých úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,8 %.

V poklesu stavu zahraničního dluhu bankovního sektoru se promítlo splácení krátkodobých závazků. Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci září 38,6 % celkové zadluženosti.

U ostatních sektorů se zahraniční zadlužení zvýšilo vlivem čerpání úvěrů u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 42,6 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 52,5 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)