ČNB podle očekávání drží sazby beze změny (Tématické reporty)

Česká národní banka na svém dnešním zasedání podle očekávání úrokové sazby nezměnila. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %. Hlavním důvodem pro pokračující stabilitu úrokových sazeb je nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie. Bankovní rada vidí i nadále úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, než ukazuje prognóza ČNB, která počítá s trojím zvýšením v příštím roce. Podle našeho základního scénáře prognózy setrvají úrokové sazby na současné úrovni až do konce příštího roku. Rizikem vyšších sazeb v druhé půli roku 2021 je pro nás možná vyšší odolnost ekonomiky, rychlé proočkování populace, či expanzivnější fiskální politika.

Bankovní rada ČNB dnes jednomyslně rozhodla o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Hlavním důvodem pokračující stability úrokových sazeb je i nadále nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie, která teď tuzemskou ekonomiku straší v pořadí již třetí vlnou. Hrozí tak, že výkon ekonomiky zůstane slabý také v první polovině příštího roku. K rychlému šíření nákazy dochází navíc i v okolních státech, což vede centrální banku ke zhoršení výhledu vývoje vnějšího prostředí. Pro příští rok tak ČNB očekává růst HDP efektivní eurozóny o 3,4 % oproti předchozím 4,5 %.

Vývoj tuzemské ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí lepší, než ČNB čekala. To se týkalo jak HDP, tak také vývoje mezd. Inflace mírně zpomalila, jak centrální bankéři čekali, stále však zůstává poblíž horní hranice tolerančního pásma a její návrat k dvouprocentnímu cíli bude jen pozvolný. Kurz koruny k euru byl v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí o zhruba 50 haléřů silnější. Měsíční indikátory se v říjnu vyvíjely relativně optimisticky, především pak v průmyslu, který po delší době vykázal meziroční růst. Výhled pro zbylé dva měsíce čtvrtého čtvrtletí je však podle guvernéra Rusnoka pesimistický, když znovu zavedená restriktivní opatření podle něj povedou k opětovnému zhoršení většiny předstihových ukazatelů. Dosavadní průběh pandemie však podle něho nijak nevybočuje z toho, co předpokládá poslední prognóza ČNB. Ta přitom očekává až trojí zvýšení úrokových sazeb v příštím roce.

Guvernér Rusnok však potvrdil, že většina členů bankovní rady vidí i nadále úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, než ukazuje jejich prognóza. Zmiňuje přitom zejména vysokou míru nejistoty dalšího ekonomického vývoje. Rizikem vyšších sazeb v příštím roce je však podle něho to, že ekonomika může být vůči druhé vlně (případně i těm dalším) více odolná. Vyšší rezistenci prozatím prokazuje především průmyslový sektor, a to nejen doma, ale i v zahraničí. Na straně potenciálně vyšší sazeb podle guvernéra působí také možnost rychlého proočkování populace, či silnější fiskální impuls opírající se o plánované snížení daní z příjmu fyzických osob. Pozice fiskální politiky je však podle něj nejistá, a to i s ohledem na hrozící rozpočtové provizorium.

Náš základní scénář prognózy počítá i nadále se stabilitou úrokových sazeb na současné úrovni až do konce příštího roku. Rizika jsou však podle nás vychýlena ve směru mírně vyšších sazeb v druhé polovině příštího roku. Důvodem je již výše zmíněná vyšší odolnost ekonomiky, možnost rychlého proočkování populace, či expanzivnější charakter fiskální politiky. O směřování měnové politiky v příštím roce by se tak mohlo rozhodnout v jeho prvním kvartálu.