Volná pracovní místa napříč Unií ubývají
Kovidová krize krátí pracovní místa, ale situace na evropském pracovním trhu ve třetím čtvrtletí nebyla zdaleka tak špatná, jako v době recese po pádu Lehman Brothers.
Kovidová krize krátí pracovní místa, ale situace na evropském pracovním trhu ve třetím čtvrtletí nebyla zdaleka tak špatná, jako v době recese po pádu Lehman Brothers. Míra volných pracovních míst dokonce v posledním kvartále o jednu desetinu procentního bodu vzrostla na 1,7 %. Je to číslo, které ukazuje kolik je v ekonomice volných míst v poměru k obsazeným i neobsazeným pozicím. Vlastně do jisté míry protipól míry nezaměstnanosti ukazující, zda v ekonomice existují pracovní příležitosti a jak se vyvíjejí v čase. Je třeba dodat, že to nic neříká o kvalitativní nebo regionální stránce trhu práce.
Zcela nepřekvapivě je co do míry volných míst na prvním místě v rámci celé EU Česká republika. S výsledkem 5,3 % je vlastně na trojnásobku úrovně eurozóny. Podmínky na pracovním trhu jsou výrazně lepší, než v době světové finanční krize (tehdy jsme byli pod jedním procentem), i když se za poslední rok docela změnily a volných míst citelně ubylo. Přesto jich je stále více než nezaměstnaných.
Za poslední rok ubylo téměř 48 tisíc volných pozic, a to především ve službách. Konkrétně v administrativě, v odvětví obchodu, ubytování a stravování, dopravě. Krácení nabídky v nejvíce lockdownem postižených službách však zatím nebyl až tak výrazný. Je vidět, že firmy ještě ve třetím čtvrtletí věřily ve zlepšení situace, avšak s nástupem třetí vlny restrikcí své záměry budou jistě přehodnocovat. Průmysl je odpovědný na necelou polovinu úbytku volných míst, ale i tak stále nabízí pozic nejvíce – téměř 64 tisíc.
Druhou v pořadí co do volných míst je za ČR s velkým odstupem Belgie (3,3 %) na chvostu pak Řecko, kde je tato míra dosahuje jen půl procenta. Pokud se podíváme na změnu za poslední rok, tak s výjimkou Bulharska všude nabídka volných pozic klesala. Nejvíce ve Velké Británii, která se v době pandemie připravuje na brexit, v Německu a následně i v ČR.
O dalších vyhlídkách pracovního trhu, a tedy i o nabídce volných míst nebo míře nezaměstnanosti, do značné míry rozhodne zimní vlna pandemie. Restrikce postihující velkou část Evropy povedou k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti, kterou budou brzdit snad už jen vládní pobídky. Cestovní ruch zůstane pod tlakem slabé poptávky i všech možných omezení, které se podepíšou i na zaměstnanosti v tomto odvětví.
ČR do tohoto období vstoupila s výrazně napjatým trhem práce i vysokou závislostí na zahraničních pracovnících. Obojí by ji mělo do jisté míry chránit před případným výrazným nárůstem nezaměstnanosti i výraznějším propadem ekonomiky. Naší velkou šancí je v tuto chvíli průmysl, který „třetí“ vlnou zatím postižen přímo není.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz