Češi úvěry splácejí velmi dobře. Zatím
Ačkoli koronakrize škrtí českou ekonomiku (s letní přestávkou) už ¾ roku, banky si na kázeň svých klientů při splácení úvěrů zatím nemůžou příliš stěžovat. Následující graf ukazuje, že podíl nesplácených úvěrů za ekonomiku celkem (v grafu je to ta výše položená čára; pokrývá všechny klienty, tj. sektory s NACE kódy A až U) se do září dokonce mírně snižoval, a teprve v říjnu se mikroskopicky zvýšil (z 2,3 % na 2,4 %):
Graf také ukazuje, že co se týče konkrétně úvěrů domácnostem (NACE kód T), podíl špatných úvěrů lehce klesal i v říjnu. Ono říjnové mikroskopické zvýšení tedy jde na vrub firemní sféry.
Takže čistě numericky vzato je na tom většina dlužníků zatím pořád ještě relativně dobře, a tedy nejsou nuceni se opožďovat se splátkami svých úvěrů. Navíc to hlavní objektivní kritérium nevýkonnosti dluhu je zpoždění se splátkami o aspoň 3 měsíce, které od konce splátkového moratoria na konci října samozřejmě ještě neuběhly.
Soudě podle zkušeností z minulých let přibudou zejména neplatiči spotřebitelských úvěrů, kde nelze vyloučit nárůst v řádu vysokých desítek tisíc osob. Připomeňme, že například v roce 2016, což už bylo několik let po skončení předchozí recese, mělo problémy se splácením spotřebitelských úvěrů přes 300 tisíc lidí (tj. oproti dnešku o více než 100 tisíc).
Vraťme se ale ještě k firemnímu sektoru. Ve kterých oborech se budou úvěry splácet nejhůř? Prognózování vývoje splácení firemních úvěrů je velmi obtížné, protože už během jara český firemní sektor překvapil objemem vnitřních rezerv, které byl schopen nasadit, a tudíž nevyužít státní likviditní pomoc v podobě úvěrů COVID III a COVID Plus. Nicméně citlivost kvality firemních úvěrů na makroekonomický vývoj je vysoká – má blíž spíše ke spotřebitelským úvěrům než k hypotékám.
Logicky lze čekat zhoršení splátkové morálky především v nejzasaženějších sektorech. Ostatně podle nejnovějších dostupných dat ČNB se splácení úvěrů od letošního září do října zhoršilo nejvíc právě v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, a to z 4,8 % na 5,9 % – viz následující graf, který vypichuje pět odvětví, v nichž během letoška nebo aspoň samotného října došlo k citelnému nárůstu míry nesplácení.
Celková míra nesplácení se nakonec (tj. během příštího roku nebo dvou) může zvýšit z dnešních 2,4 % možná na dvoj- nebo -trojnásobek. Ani to však pro české banky nebude nijak zdrcující. Kritické z pohledu stability bankovního sektoru by bylo až nesplácení v rozsahu desítek procent. Koneckonců bankovní systémy v Řecku a na Kypru v poslední dekádě přežily (byť s velkým kymácením) míry nesplácení kolem 40 %; a to byly jejich bankovní sektory mnohem hůře kapitalizované, než je dnes ten český.
Michal Skořepa, analytik České spořitelny
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Úvěry, půjčky:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz