Ambiciózní plány Chorvatska v oblasti železniční dopravy - příležitosti pro české firmy

Nové železnice a renovace starých

Podle HŽI (obdoba české Správy železnic) je konečným cílem těchto investic revitalizace celé železniční sítě v souladu s evropskými normami, tzn. zvýšení železniční kapacity, rychlosti dopravy a úrovně bezpečnosti. Od roku 2020 do roku 2030 tak bude modernizováno a renovováno až 750 kilometrů železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto tratích bude 160 km/h, zatímco nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. HŽI má v současné době v přípravě a realizaci devět klíčových investičních projektů. Investice do železniční infrastruktury byly velké i za posledních deset let. Od roku 2010 do konce roku 2019 Chorvatsko investovalo do rekonstrukce železničních tratí, stanic, zastávek a dalších infrastrukturních zařízení celkem přibližně 935 milionů EUR. Investiční plán na období 2020–2024 představuje 1,8 miliardy EUR, z čehož téměř 80 % připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) a nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Investice jsou zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci železnic a železničních úseků, výstavbu nových železnic a tratí, rekonstrukci stanic, bezpečnostní zajištění železničních přejezdů a elektrifikaci. Kromě toho jsou nutné další investice ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu, jako je oprava vrubů, výměna a rekonstrukce mostů, rekonstrukce tunelů, výstavba propustků, výměna výhybek a zabezpečovacích a telekomunikačních zařízení. Od roku 2025 do roku 2030 plánuje HŽI proinvestovat v rámci nových projektů více než 2,7 miliardy eur. Nejdůležitějšími projekty jsou panevropský koridor X od hranic se Slovinskem po hranice se Srbskem a koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeky a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče. V rámci koridoru X se délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo - Novska zvýší o 82 kilometrů, takže celá délka trati od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 kilometrů, což zahrnuje úseky Križevci - Koprivnica - státní hranice, Dugo Selo - Križevci, Hrvatski Leskovac - Karlovac, Karlovac - Oštarije a Škrljevo - Rijeka - Jurdani. V části od Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a vybudování druhé trati železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce na rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac - Karlovac, na kterou probíhá výběrové řízení. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úseku od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru se odhadují na 2,5–3 miliardy eur.

Další příjmy do ekonomiky

Investice do železnic jsou generátorem hospodářského růstu, protože mají silný multiplikační faktor, což znamená, že každé euro investované do rozvoje železnic přináší další příjmy ekonomice prostřednictvím mobility, logistiky nákladní dopravy a zaměstnanosti v domácím průmyslu. To má dopad na růst HDP, ale také na snížení, v posledních letech značně problematické, emigrace. Kromě evropských fondů financuje Chorvatsko projekty také půjčkami od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a komerčních půjček. Chorvatská železniční síť má v současné době 2 617 kilometrů železnic, z nichž pouze 274 kilometrů je dvoukolejných a 980 elektrifikovaných. Na webových stránkách HŽI je možné se seznámit se všemi aktuálně probíhajícími stavbami a plánovanými projekty na jednom místě.

Petr Kašička, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad Záhřeb