Růst HDP na světových trzích, české prognózy si polepšily. Investoři do akcií zažívají FOMO

V USA i eurozóně mezikvartálně rostlo HDP a i prognózy pro české HDP na konci roku jsou oproti druhému čtvrtletí mírně optimističtější. Pozitivní nálada vládne na akciových trzích, které kladně reagovaly na výsledky amerických voleb i zprávy o nových vakcínách proti covidu-19. Základní úrokové sazby by se dle predikcí neměly měnit, repo sazba se do poloviny příštího roku udrží na 0,25 % p. a. a mohly by dojít k její postupné normalizaci. Růst mezd letos v Česku zpomalil a v příštím roce se čeká pokles zaměstnanosti. Inflace se v tuzemsku po delší době opět pohybuje v hraničních pásmu ČNB a koruna dál posiluje.

V průběhu třetího čtvrtletí většina světových ekonomik pokračovala v rychlém oživení, na němž se podílela kombinace tří faktorů – uvolňování protipandemických opatření, fiskální expanze (vládní výdaje na podporu postižených ekonomických subjektů i obyvatelstva) a uvolněné monetární politiky centrálních bank (pokračující nákupy finančních aktiv). S rostoucím počtem pozitivně testovaných a opětovným zaváděním opatření proti covidu-19 v Evropě a Severní Americe ale dochází k opětovnému snižování predikcí ekonomického růstu na roky 2020 a 2021. Očekávané negativní dopady současných protipandemických opatření do výkonu průmyslu jsou ovšem výrazně nižší než v případě jarní vlny. Dopady druhé vlny pandemie covid-19 na zpracovatelský průmysl budou podstatně nižší než na jaře 2020, nejvíce postižen zůstane sektor obchodu a služeb.

„Ekonomickému výhledu na roky 2020 a 2021 bohužel zásadně nepomáhá ani oznámení o úspěšném vývoji vakcín společnostmi Pfizer či Moderna, neboť se předpokládá pomalá implementace vakcinace. Finanční trhy se, po krátké korekci cen v průběhu září a října, která souvisela se zvýšenou nejistotou ohledně dalšího vývoje pandemie a výsledku amerických voleb, vrátily k rychlému růstu. Reakce na oznámení o úspěšném vývoji nových vakcín posunula mnoho rizikových aktiv – na rozdíl od reálné ekonomiky – na nová historická maxima. Zároveň finanční trhy nepochybují o pokračování podpůrných fiskálních programů a nákupech finančních aktiv centrálními bankami, které pomáhají s financováním rozpočtových deficitů. Otázkou nejbližších měsíců zůstává, jak rychle se projeví výsledky vakcinace v ekonomické výkonnosti a do jaké míry může současné odpoutávání cen finančních aktiv od reálného výkonu ekonomiky pokračovat,“ komentuje situaci Jiří Šimek, partner Mazars s tím, že v dlouhodobém horizontu bude pro výkon ekonomiky i finančních trhů zásadní otázka provedení fiskální konsolidace a normalizace monetární politiky.

Predikce poklesu českého HDP je pro letošek příznivější, pro rok 2021 je skeptičtější

Oproti druhému čtvrtletí zaznamenalo HDP v USA i v eurozóně ve třetím čtvrtletí růst, a to mezikvartálně o 7,4 % (USA) a 12,6 % (eurozóna). I tak však zářijové predikce pro celý rok předpokládají setrvání HDP v poklesu a pro rok 2021 menší růst, než jaký byl předvídán ve druhém kvartále: FED předpovídá HDP ve Spojených státech pro rok 2020 na úrovni –3,7 %, zároveň však pro rok 2021 předpokládá růst na hodnotu 4 %. Eurozóna poté podle odhadů ECB dosáhne v roce 2020 na úroveň HDP –8 %, přičemž následující rok se vrátí k růstu na úrovni 5 %.

Pro Českou republiku očekává základní scénář České národní banky pro rok 2020 pokles HDP ve výši –7,2 %. V roce následujícím dosáhne HDP dle prognóz růstu ve výši 1,7 %, což znamená menší růst než v roce 2019. V roce 2020 by růst HDP mohl dosáhnout úrovně 4,2 %. Oproti prognóze z července tak ČNB odhaduje nižší pokles za letošní rok, zároveň ale předpovídá zhruba poloviční růst v roce příštím.

Inflace v ČR zpět v pásmu ČNB

Zatímco ve Spojených státech spotřebitelská inflace i ve třetím kvartále dál stoupá – data z října ukazují meziroční růst na úroveň 1,2 % –, v eurozóně se růst zastavil a došlo k poklesu na úroveň –0,3 % meziročně.

Inflace v České republice se po delší době vrátila zpět do pásma inflačního cíle ČNB a v říjnu dosáhla úrovně 2,9 %. Se stejnou hodnotou počítá i základní predikce ČNB pro konec roku 2020. Na konci roku 2021 by pak měla činit 2,2 %. V příštím roce se inflace bude dále snižovat vlivem negativních dopadů druhé vlny pandemie na příjmové situace domácností a zpomalením růstu cen potravin, na druhé straně bude odeznívat vliv poklesu cen ropy v první polovině roku 2020.

Čeká se růst nezaměstnanosti, ale i silnější koruna

Co se týče trhu práce, očekává se, obdobně jako v prognózách za druhý kvartál, že v roce 2021 v důsledku propadu ekonomické aktivity znatelně vzroste míra nezaměstnanosti. Růst mezd v tržních odvětvích (na rozdíl od těch netržních) v letošním roce výrazně zpomalí na úroveň okolo 3 % a v dalších letech bude významně pomalejší než v období před začátkem pandemie covid-19.

Na druhou stranu se v předpovědi pro čtvrtý kvartál roku 2020 předpokládá setrvalé posilování české koruny, která by se měla pohybovat tři procenta nad úrovní směnného kurzu EUR/CZK v polovině listopadu 2020. Na konci roku 2021 by se směnný kurz měl pohybovat na úrovni velmi blízké hodnotě 26,30 korun za euro. „Česká koruna posílila díky příznivému sentimentu na finančních trzích, který byl podpořen výhledem na dohledné ukončení protipandemických opatření s negativními ekonomickými dopady, a také postupnému zlepšování epidemiologické situace v ČR a většímu podílu průmyslu na ekonomice. Ten je v druhé vlně pandemie významně méně zasažen než sektor služeb,“ uvádí Jiří Šimek.

Změny základních úrokových sazeb se neočekávají, na akciových trzích vládne FOMO

V oblasti úrokových sazeb lze očekávat značnou opatrnost ČNB s případným zvyšováním. Bankovní rada hodnotí predikované zvyšování úrokových sazeb ve druhé polovině roku 2021 jako velmi nejisté. Repo sazba ČNB (0,25 % p.a.) se podle prognózy udrží na současných úrovních do poloviny příštího roku, přičemž odeznívající pandemie covid-19 a obnovený růst ekonomik našich hlavních zahraničních partnerů umožní její postupnou normalizaci. Dlouhodobé sazby, podpořené poptávkou po financování deficitního hospodaření ze strany státu, začaly postupně růst a vedly tak, nejen v ČR, k strmější výnosové křivce. Krátkodobé úrokové sazby jsou blízko historických minim, a to jak v ČR tak v zahraničí, a významné centrální banky (FED, ECB) ve svých výhledech v brzké budoucnosti změny základních úrokových sazeb nepředpokládají. Vzhledem k tomu, že fiskální konsolidace je v nejbližším období nepravděpodobná, budou přetrvávat tlaky na strmější výnosovou křivku.

Akciové trhy reagovaly pozitivně na výsledky amerických voleb (předpokládané odložení vyšších korporátních daní) a zprávy o nových vakcínách, některé významné akciové indexy se tak nacházejí na úrovni historických maxim. „Pozitivní nálada spojená s novými vakcínami podpořila ceny akcií v cyklických odvětvích, jako jsou finanční služby, aerolinie a další. Investoři se zaměřují na budoucí pozitivní výhled a ignorují nepříznivé zprávy ze současnosti. Dalo by se říci, že na trhu vládne ze sociálních sítí známý syndrom FOMO, tedy fear of missing out – strach, že něco zmeškám,“ doplňuje Jiří Šimek.