V. Benda – Ekonomika, daňové škrty, vývoj pandemie hovoří pro debatu o zvýšení sazeb v 2021

Česká národní banka (ČNB) by měla v příštím roce začít uvažovat o zvýšení úrokových sazeb, budou-li data přicházející z ekonomiky i nadále vykazovat proinflační známky, uvedl člen bankovní rady Vojtěch Benda v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Benda řekl, že data za uplynulý měsíc o růstu, mzdách i trhu práce byla pozitivnější ve srovnání se základním scénářem prognózy ČNB, který předpokládá zvýšení sazeb v příštím roce, ačkoli potřebu utaženější měnové politiky částečně vyvažuje silnější koruna.

Rozsáhlé snížení daní, které nyní projednává Senát, by navíc posunulo výhled směrem k alternativnímu fiskálnímu scénáři, který předpokládá rychlejší růst ekonomiky díky fiskálnímu impulsu, řekl Benda.

Případné opětovné zpřísnění protipandemických opatření by přitom podle něj celkový výhled nezměnilo, neboť i základní scénář prognózy už počítá s jen velmi postupným rozvolňováním restrikcí a s návratem k normálu až kolem poloviny příštího roku.

"Reálná ekonomika posouvá bilanci rizik spíše proinflačním směrem, toto ale částečně kompenzuje posílení devizového kurzu," řekl Benda.

"Z mého pohledu se nemění názor, že pokud bude tento vývoj pokračovat dál v souladu s prognózou, vyvstane příští rok otázka, kdy začneme znovu zpřísňovat měnovou politiku."

Benda dále uvedl, že k vážné diskusi o dalším uvolnění měnové politiky nevidí důvod. Současně má za to, že bankovní rada bude velmi opatrná a nebude konat rychleji ani opačným směrem jen na základě snížení daní.

"Celkové naladění bankovní rady je dlouhodobě spíše 'dovish' než 'hawkish', ten příklon je spíš nezačít se zpřísněním měnové politiky předčasně, i za cenu rizika možného pomalejšího návratu inflace k cíli," řekl Benda.

"Bankovní rada bude pravděpodobně velmi opatrná se zpřísňováním měnové politiky a bude čekat na silný signál k tomu, že jsme za bodem obratu," dodal.

Finanční trh započítává na základě forwardových kontraktů zvýšení sazeb o 25 bazických bodů do devíti měsíců.

Doslovný přepis odpovědí člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy z rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil 7. 12. 2020:

"Ekonomická data, která nám natekla od zveřejnění prognózy, jsou o něco pozitivnější a lehce proinflačnější, než byl základní scénář prognózy. Protiinflačně jde vývoj kurzu ve čtvrtém čtvrtletí, který je s dosavadním průměrem kolem 26,70 (za euro), přibližně o 50 haléřů silnější, než předpokládala prognóza. Koruna odpracovala kus toho posílení, které je projektováno na měnověpolitickém horizontu. To částečně balancuje inflační rizika, ale ne úplně."

"Prognóza byla postavena na hodně opatrných předpokladech, že rozvolňování ekonomiky bude velmi pozvolné a k plnému návratu se nedostaneme dříve než někdy kolem poloviny roku 2021.

Z tohoto hlediska, pokud bude opět nějaké částečné uzavření v důsledku zhoršujících se epidemiologických čísel, tak to pořád ještě není 'game changer' v tom smyslu, že bychom směřovali k našemu pandemickému, tedy pesimističtějšímu scénáři. Pandemická situace se zatím spíš vyvíjí podle základního scénáře.

Co se začíná více zhmotňovat, je scénář výraznější fiskální expanze díky předběžnému schválení příjmových škrtů v parlamentu. To by směřovalo náš výhled spíše k tomu fiskálnímu scénáři, který čeká o něco rychlejší oživování ekonomiky v důsledku fiskálního impulsu.

Samozřejmě velkou roli tam může sehrát kurz koruny, který momentálně snížil potřebu návratu k zpřísňování měnové politiky, ale nevymazal ji úplně.

Když sečtu tyto vlivy, tak nevidím důvod zatím diskutovat nijak vážně další uvolnění měnové politiky, i ve světle toho, že se inflace vrací k cíli velmi pozvolně a máme stále značnou setrvačnost v jádrové inflaci."

"Reálná ekonomika posouvá bilanci rizik spíše proinflačním směrem, toto ale částečně kompenzuje posílení devizového kurzu.

Z mého pohledu se nemění názor, že pokud bude tento vývoj pokračovat dál v souladu s prognózou, vyvstane příští rok otázka, kdy začneme znovu zpřísňovat měnovou politiku.

Rozhodně bych nečekal, že se v nejbližší době otevře opačná otázka, tedy jestli by bylo potřeba ekonomiku podpořit dalším uvolněním měnové politiky s využitím nekonvenčních nástrojů."

"Vnímám základní scénář jako vyrovnanou prognózu, realistickou, pokud se nestane nic zásadního především na straně vnější ekonomiky. Z tohoto hlediska jsem necítil potřebu se proti prognóze vymezovat. Od té doby došlo k posunu směrem k fiskálnímu scénáři."

Reuters: Může být tento fiskální scénář impulsem ke zpřísnění ještě dříve, než (předpokládá) základní scénář?

V.B.: "To si nemyslím. Myslím, že bude přetrvávat velká opatrnost z hlediska zpřísňování měnové politiky.

Celkové naladění bankovní rady je dlouhodobě spíš 'dovish' než 'hawkish', ten příklon je spíš nezačít se zpřísněním měnové politiky předčasně, i za cenu rizika možného pomalejšího návratu inflace k cíli.

Bankovní rada bude pravděpodobně velmi opatrná se zpřísňováním měnové politiky a bude čekat na silný signál k tomu, že jsme za bodem obratu."

"Co se týče udržitelnosti veřejných financí, je brzo soudit. Já nejsem tak fatalistický, že bych říkal, že projídáme budoucnost.

Jsme na tom stále relativně lépe než jiné země, které ať už výší dluhu nebo deficitu, aniž by snižovaly daňové sazby a příjmy, jsou na tom hůře.

Jsme hodnoceni relativně pozitivně i setrvačností díky předchozímu dobrému stavu veřejných financí.

Z hlediska měnové politiky bude rozhodující, jak bude trh hodnotit Českou republiku v budoucnu, nakolik by se dařilo nebo nedařilo vládám ukázat, že v dlouhodobé perspektivě jsou schopny udržovat stabilitu veřejných rozpočtů.

Pokud ne, viděli bychom růst rizikové přirážky, která by zdražila financování. Pak by centrální banka musela přemýšlet o tom, jestli je toto kompatibilní s plněním inflačního cíle a jestli není třeba začít přemýšlet, zda nerozšířit repertoár měnově politických nástrojů třeba o větší moderaci výnosové křivky na delších tenorech.

Ale to je čistě hypotetická věc. Je to politické rozhodnutí, které nemá smysl, aby centrální banka komentovala.

Fiskální pozice je pro nás zatím pouze inflačním faktorem, nehodnotíme ji zatím z pozice dlouhodobé finanční stability."