(Kurzy.cz)
Svět je zase v pořádku, výdělky rostou a to je příjemné překvapení
Průměrný Čech si ve třetím čtvrtletí oproti loňsku polepšil, když mu na pásce zasvítila cifra o 5,1 % vyšší. Nově tak pobírá 35 402 Kč. Vzhledem ke svižné české inflaci musí ovšem krotit nadšení, jelikož reálně si za výplatu může dovolit „jen“ o 1,7 % více nežli před rokem. Mediánová mzda, tedy ta, na kterou jedna polovina Čechů nedosáhne a druhé by přišla nízká, pak nově činí 31 183. Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 3,1 %.
Zatímco druhý letošní kvartál přinesl poprvé po téměř 7 letech snížení reálných výdělků (-2,5 %), ten třetí se vyvedl znatelně lépe. Tržní odhady se přitom značně lišily a v souhrnu vyhlížely jen nepatrný růst o 0,2 %. My jsme byly znatelně většími optimisty, ovšem konečný výsledek příjemně překvapil i nás. S přihlédnutím k českému ekonomickému kontextu ovšem zas tak velký šok nepředstavuje. Ve druhém čtvrtletí pracovalo mnoho českých zaměstnanců vynuceně v omezeném režimu a jejich živobytí bylo větší či menší měrou podporováno vládními záchrannými programy. Tyto prostředky se ovšem pochopitelně nezapočítávají do mezd, a ty tudíž mohly budit zdání dramatického propadu. Po odeznění horké fáze první vlny epidemie se většina pracovníků vrátila do běžného režimu, a ve statistikách se tak opět projevily jejich před-pandemické vyjednané mzdy. A byť k výraznému nárůstu nezaměstnanosti dosud ani nedošlo, nejčastěji o práci kvůli koronaviru pravděpodobně přicházeli pracovníci s nižšími mzdami, což ve zbytku populace mechanicky zvyšuje průměr. Zároveň se projevilo letošní administrativní zvýšení platů ve státní sféře, která není ekonomickým poklesem obvykle bezprostředně zasažena.
To potvrzuje i sektorální pohled, podle kterého si nejvíce přilepšili pracovníci ve zdravotní péči (11,8 %), administrativě (11,6 %), veřejné správě (7,7 %) či vzdělávání (7,3 %). O něco překvapivější pak byl vývoj mezd v oblasti kultury, kde přibylo taktéž slušných 7,9 %, ovšem zároveň zde byl evidován odliv zaměstnanců o 4,1 %. Podle očekávání se dařilo i v informačních a komunikačních oborech (5,3 %) či v zemědělství (5,0 %) a potravinářství (6,1 %). Naopak neslavně dopadlo peněžnictví a pojišťovnictví, kde mzdy poklesly o 0,9 %, či výroba strojů a zařízení (-0,1 %). Na uplynulé čtvrtletí, a zřejmě i na celý rok 2020, budou neradi vzpomínat pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kteří sice ve třetím kvartále nezažily v rámci ekonomiky nejslabší mzdový růst (1,1 %), ovšem rozloučili se s 15 % svých kolegů.
Vhledem k probíhající druhé pandemické vlně, a s ní spojenými restrikcemi, bude letošní mzdová dynamika zřejmě připomínat houpačku. Po slušném prvním kvartále, příšerném druhém a nadějném třetím, bude ten poslední pravděpodobně opět z těch slabších.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz