OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)
Pojištění  |  25.02.2021 17:19:16

Novinky v právní úpravě ochrany spotřebitele

Právní úpravu ochrany spotřebitele čeká v nejbližší době řada významných změn, zejména díky nové legislativě v podobě balíčku New Deal for Consumers, novel občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele. Právě občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele doznají řady změn, které budou mít výrazný dopad na podnikání v oblasti pojišťovnictví. V článku, který vyšel v odborném časopise Pojistný obzor, se dozvíte více.

Legislativní novinky se významně dotknou zejména uzavírání smluv po telefonu a distančním způsobem, informační povinnosti podnikatelů a ve velké míře také sankcí, jež bude možné ukládat za jednotlivá porušení. Efektivnějším se stane rovněž vymáhání nároků spotřebitelů prostřednictvím hromadných žalob a dozorovým orgánům přibydou nové pravomoci. Jaké konkrétní změny tyto předpisy přinášejí a jaký budou mít dopad na pojišťovnictví?

New Deal for Consumers

V dubnu 2018 představila Evropská komise návrh unijního balíčku spotřebitelských směrnic nazvaného „New Deal for Consumers“. První ze směrnic v rámci balíčku představuje směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů[1], jejíž podstatou je zavedení institutu hromadných žalob. Směrnice přináší především zjednodušení vymáhání nároků spotřebitelů, které budou u soudů jejich jménem vznášet oprávněné subjekty. Návrh směrnice tak kopíruje aktivity na domácí úrovni spojené s návrhem zákona o hromadném řízení, jejž aktuálně čeká projednání na půdě Poslanecké sněmovny.[2]

V listopadu 2019 pak byla přijata tzv. „doprovodná směrnice“[3], která přináší úpravu čtyř stávajících unijních spotřebitelských směrnic. Doprovodná směrnice obsahuje řadu podstatných změn, ať již se jedná o výši pokut za jednání v rozporu s pravidly ochrany spotřebitele, zákaz dvojí kvality výrobků, upřesnění nároků spotřebitele při porušení pravidel ochrany spotřebitele, nebo o rozšíření informační povinnosti podnikatelů. Vzhledem k tomu, že jsou spotřebitelské směrnice v ČR transponovány zejména v § 1811 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOS“), projeví se změny evropského práva zejména v rámci těchto dvou právních předpisů. ČR je přitom povinna transponovat doprovodnou směrnici do svých právních řádů nejpozději do 28. listopadu 2021.

Strašák jménem hromadné žaloby

Hrozbou, která se v budoucnu dotkne řady podnikatelů, bude možnost podání zástupné (resp. hromadné) žaloby jménem spotřebitelů. Institut zástupných žalob na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů bude použitelný v případě porušení širokého spektra unijních předpisů, a to jak obecných předpisů na ochranu spotřebitele (zejména OZ a ZOS), tak zvláštních předpisů z odvětví finančních služeb, energetiky nebo telekomunikace. Díky hromadným žalobám budou efektivněji vymahatelné i drobnější (tzv. „bagatelní“) nároky, k jejichž uplatňování před soudem spotřebitelé doposud přistupovali, s ohledem na finanční zátěž v podobě nákladů na řízení a právní zastoupení, jen málokdy.

Za spotřebitele budou nově před soudy vystupovat oprávněné subjekty, které se budou moci domáhat stejných nároků jako spotřebitel (např. náhrady škody, vrácení zaplacené částky či ukončení smlouvy). Těmito oprávněnými subjekty budou neziskové organizace (příp. nezávislé veřejnoprávní subjekty), jejichž předmětem činnosti je ochrana kolektivních zájmů spotřebitelů a které současně disponují dostatečnými finančními zdroji (pro účely náhrady nákladů řízení v případě neúspěšného sporu) a jsou finančně i fakticky nezávislé na účastnících trhu.

Významná je také skutečnost, že nároky samotné nebudou časově limitovány účinností směrnice, resp. příslušné transpoziční legislativy. Proto bude tato cestou zástupných žalob uplatňovat veškeré nároky, které jsou k okamžiku podání žaloby promlčeny, tedy i nároky z jednání před účinností transpoziční legislativy. Na stejném principu stojí také domácí úprava hromadných žalob projednávaná Poslaneckou sněmovnou.

Z pohledu podnikatelů tak představují hromadné žaloby hned dvojí riziko. Jednak se stane vedení sporu pro spotřebitele dostupnější (jak po stránce finanční, tak procesní – v podobě právního zastoupení). Dále v případě neúspěchu ve sporu pak může být podnikatel povinen nahradit škodu či vydat bezdůvodné obohacení všem dotčeným spotřebitelům, popř. poskytnout odpovídající prostředky na veřejný účel sloužící společným zájmům spotřebitelů, pokud je újma jednotlivých spotřebitelů bagatelní. Ačkoliv dosud nebyl návrh směrnice přijat, lze příchod hromadných žalob v nejbližších letech s velkou pravděpodobností očekávat, a to i s přihlédnutím k uvedeným legislativním aktivitám na domácí úrovni.

Přísnější sankce

Pro případy rozsáhlých protiprávních jednání a rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem ve smyslu nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele[4] upravuje doprovodná směrnice povinnost členských států stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech pokutu s horní hranicí alespoň 4 % ročního obratu obchodníka, jenž se dopustil protiprávního jednání v dotčeném členském státě / dotčených členských státech. Nutno podotknout, že se jedná pouze o minimální výši pokuty a členské státy mohou dle svého uvážení stanovit i vyšší pokuty. V případě, kdy údaj o ročním obratu podnikatele nebude možné zjistit, stanovuje směrnice subsidiárně maximální výši pokuty ve výši 2 mil. EUR. Členské státy budou moci, stejně jako doposud, zvolit konkrétní postup ukládání takovýchto sankcí.

Pro zpřesnění uvádí doprovodná směrnice také demonstrativní výčet kritérií, jež by měly orgány členských států zohlednit při uplatňování sankcí, aby byly efektivní, přiměřené a odrazující. Dozorové orgány by při ukládání pokut měly přihlédnout zejména k povaze, závažnosti, rozsahu a době trvání protiprávního jednání, získanému finančnímu prospěchu obchodníka, jakož i k možnostem nápravy případné újmy, jež byla spotřebitelům způsobena.

Právo na individuální nápravu

Spotřebitelé budou mít při porušení pravidel ochrany spotřebitele ze strany obchodníka právo na smluvní i mimosmluvní nápravu. V rámci mimosmluvní nápravy bude spotřebitel moci vůči podnikateli uplatnit nárok na náhradu újmy, pokud mu byla způsobena, příp. nárok na přiměřené snížení ceny. Smluvní nápravu pak nově představuje právo spotřebitele odstoupit od smlouvy. V obou případech se jedná o minimální sadu nástrojů nápravy a členské státy budou moci přiznat spotřebitelům také další práva. Je tedy možné, že se v rámci transpozice doprovodné směrnice čeští podnikatelé dočkají i přísnějších následků za porušení pravidel ochrany spotřebitele.

Rozšíření výčtu nekalých obchodních praktik a rozšíření informační povinnosti

Nově navýšené sankce bude možné ukládat typicky v případě, kdy se podnikatel dopustí nekalé obchodní praktiky ve smyslu § 4 ZOS. Dle úpravy doprovodné směrnice dojde k rozšíření výčtu jednání, jež se mezi ně zařadí. Za nekalou obchodní praktiku bude nově považováno např. neinformování o placené reklamě za účelem dosažení lepšího pořadí produktu v rámci výsledků on-line vyhledávání či prezentování falešných recenzí nepocházejících od spotřebitelů, kteří produkt nebo službu zakoupili. Zdrojem rizika pro pojišťovny v tomto směru může být placená spolupráce s on-line srovnávači, pokud by jejich provozovatelé nezajistili řádné informování o promování nabídky konkrétní pojišťovny, nebo by na svůj portál dokonce umístili falešné pozitivní recenze. V tomto směru lze proto doporučit revizi pravidel spolupráce s tímto typem partnerů.

Doprovodnou směrnicí dojde rovněž k rozšíření informační povinnosti podnikatelů. V případě, že obchodníci personalizují cenu svých nabídek pro konkrétní spotřebitele nebo konkrétní kategorie spotřebitelů na základě automatizovaného rozhodování a sestavování profilů chování, budou povinni jasně informovat spotřebitele o tom, že cena, která je jim předkládána, byla přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování. Z pohledu pojišťovnictví vnímáme tuto povinnost jako relevantní zejména ve vztahu ke každoroční úpravě výše pojistného u dlouhodobých smluv, jako je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla či pojištění majetku, kde je cenová nabídka pro příští rok často personalizována pro konkrétního pojistníka.

Novela občanského zákoníku

V rámci legislativních změn dojde také k novelizaci občanského zákoníku[5], jež reaguje na zjištěné nedostatky při transpozici dosavadních evropských směrnic v oblasti ochrany spotřebitele. Novelou má dojít kupř. k rozšíření demonstrativního výčtu zakázaných ujednání ve spotřebitelské smlouvě, rozšíření informační povinnosti podnikatele či ke zpřesnění možnosti odstoupení od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře stanoveného prováděcím právním předpisem. Zásadní změny dozná také proces uzavírání smluv po telefonu. Účinnost této novely OZ se plánovala na 1. července 2020. Návrh novely však stále čeká na projednání vládou ČR; oddálení účinnosti novely na pozdější datum je v této chvíli více než pravděpodobné.

Pozor na zneužívající ujednání

Dle návrhu novely dojde k přejmenování zakázaných ujednání ve smyslu § 1813 OZ na „zneužívající ujednání“. Generální klauzule zakázaných ujednání bude doplněna o kritérium posouzení zneužívající povahy ujednání tak, že se tato posuzuje s ohledem na povahu zboží nebo služby, které jsou předmětem závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti provázející uzavření smlouvy, včetně ujednání obsažených v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

Demonstrativní výčet zvláště zakázaných (nově „zneužívajících“) ujednání ve spotřebitelských smlouvách obsažený v ustanovení § 1814 OZ bude v několika případech zpřesněn a rozšíří se celkově o sedm ujednání. Nově se tak mezi zakázaná zařadí např. i ujednání, která automaticky obnovují smlouvu na dobu určitou nebo prodlužují závazek bez přiměřené lhůty spotřebitele pro odmítnutí, umožňují podnikateli bez souhlasu spotřebitele postoupit smlouvu, jestliže to může vést ke snížení záruk pro spotřebitele, nebo umožňují podnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou.

Jak a o čem informovat spotřebitele?

Novela OZ dále přinese zpřesnění obecné informační povinnosti podnikatele před uzavřením smlouvy podle § 1811 OZ. Novela zakotvuje např. povinnost podnikatele sdělit spotřebiteli své telefonní číslo nebo adresu elektronické pošty, pokud je podnikatel má. Také celková cena zboží nebo služby bude muset být předem sdělena komplexně a zahrnovat všechny daně a obdobná peněžitá plnění. Nahradit její konkrétní určení způsobem jejího výpočtu bude možné teprve sekundárně, pokud povaha zboží nebo služby neumožní cenu rozumně určit předem.

Vedle toho dojde i k rozšíření informační povinnosti podnikatele před uzavřením smlouvy distančním způsobem a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory podle § 1820 OZ. Při uzavření distanční smlouvy nebo smlouvy mimo prostory podnikatele bude podnikatel muset nově sdělit např. své kontaktní údaje (včetně telefonního čísla)[6], informace o nejkratší době, po kterou trvají závazky spotřebitele, adresu sídla a příp. i adresu pro vyřizování stížností apod. Tyto údaje se stávají součástí smlouvy a mohou být změněny pouze výslovnou dohodou smluvních stran. Zejména ve vztahu ke kontaktním údajům se takový požadavek jeví jako nepřiměřený, a lze proto očekávat, že bude přinejmenším předmětem diskuze v dalších fázích legislativního procesu.

Nově bude podnikatel rovněž povinen v případě, že je objednávka činěna prostřednictvím tlačítka (typicky na webových stránkách), upozornit spotřebitele na skutečnost, že po jeho stisknutí vznikne povinnost zaplatit, a to prostřednictvím jednoznačné formulace (zákon nabízí slova „objednávka zavazující k platbě“). V opačném případě spotřebitel nebude smlouvou vázán.

Konec uzavírání smluv po telefonu?

Podstatnou změnou, která se dotkne společností nabízejících uzavření smlouvy se spotřebiteli po telefonu, mezi něž spadá i řada pojišťoven, je změna pravidel pro nabídkové hovory a změna okamžiku uzavření smlouvy. Stávající úprava nevylučuje uzavření pojistných smluv na dobu kratší než jeden rok ústně během telefonního hovoru. Teprve následně podnikatel spotřebiteli zasílá potvrzení o uzavřené smlouvě v textové podobě. Nová právní úprava má tuto praxi změnit.

V prvé řadě se změní požadavky na nabízení pojištění po telefonu. Podle návrhu nového znění § 1825 OZ bude nutné spotřebiteli na počátku hovoru sdělit obchodní účel hovoru a totožnost podnikatele. Pokud pojišťovna nebude jednat přímo, ale prostřednictvím zprostředkovatele, přenese se povinnost sdělit totožnost i na tohoto zprostředkovatele.

Nově, podle návrhu § 1825 odst. 2 OZ, bude podnikatel dále povinen potvrdit spotřebiteli nabídku učiněnou po telefonu v textové podobě. Definice textové podoby obsažená v § 1819 OZ přitom bude nově doplněna tak, že je textová podoba zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat, a to v nezměněné podobě po dobu přiměřenou účelu těchto údajů. Typicky tedy nebude dostatečný pouhý odkaz na nabídku dostupnou na webu bez jednoduché možnosti jejího uložení. K uzavření smlouvy prostřednictvím telefonu potom dojde teprve v okamžiku, kdy spotřebitel nabídku podepíše nebo kdy odešle svůj souhlas, a to opět v textové podobě, tedy např. formou potvrzující textové zprávy či jiného dokladovatelného elektronického úkonu.

Změna se nedotkne smluv, jež jsou se spotřebitelem sice předjednány telefonicky, nicméně uzavírány jsou písemnou formou, např. je-li návrh zaslaný spotřebiteli e-mailem následně akceptován zaplacením ve smyslu § 2758 odst. 2 OZ. Nový režim se však uplatní, pokud se po telefonu bude realizovat jakákoliv pozdější změna již uzavřené smlouvy se spotřebitelem, a to v souladu s ustanovením § 564 OZ, podle kterého se pro změnu smlouvy vyžaduje stejná forma, jakou zákon stanoví pro její sjednání. Změna požadavků se tak může dotýkat pojistných smluv na dobu kratší než jeden rok (např. krátkodobého cestovního pojištění) a procesů správy a změn pojistných smluv, pokud se realizují po telefonu.

Odstoupení od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře

Také možnost odstoupení spotřebitele prostřednictvím vzorového formuláře dozná upřesnění. Podle stávajícího ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f) OZ musí podnikatel sdělit spotřebiteli ještě před uzavřením smlouvy informaci o možnosti odstoupení od smlouvy, včetně možnosti využít formulář, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Též stávající ustanovení § 1830 OZ se vzorovým formulářem počítá, avšak pouze v případě, že podnikatel umožňuje spotřebiteli odstoupení od smlouvy skrze vzorový formulář. V ustanovení § 1830 OZ bude nově explicitně vyjádřeno oprávnění spotřebitele odstoupit od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře nebo jakýmkoli jiným jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli. Podnikatel bude tudíž povinen vzorové formuláře akceptovat a jejich přijetí, jakož i jiná jednoznačná prohlášení spotřebitele o jeho odstoupení od smlouvy nebude moci ničím podmiňovat.

Novela zákona o ochraně spotřebitele

Novela zákona o ochraně spotřebitele[7] adaptuje právní řád na nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele.[8] Novela se kromě ZOS dotkne i dalších právních předpisů. V nich dojde k odstranění právní úpravy přeshraniční spolupráce dozorových orgánů v oblasti ochrany spotřebitele, která do těchto předpisů byla zakotvena na základě předchozího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. Nově bude tato problematika upravena jednotně v ZOS, což zajistí větší přehlednost a srozumitelnost jak pro příslušné dozorové orgány, tak i pro osoby, které musí povinnosti z práva na ochranu spotřebitele dodržovat.

Novela v prvé řadě zavádí nový ústřední úřad, zakotvuje nástroje pro přeshraniční spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zakládá též nové kompetence dozorovým orgánům. Vedle toho přináší i zásadní možnost prolomení bankovního tajemství zakotveného v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, a obdobně v zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

Tzv. „ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci“, který odpovídá za koordinaci uplatňování tohoto nařízení, bude nově Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Vedle zavedení tohoto úřadu novela též konkrétně určuje, které vnitrostátní orgány budou příslušnými orgány ve smyslu nařízení, a zahrnuje do tohoto výčtu i Českou národní banku.

Za účelem efektivního vymáhání právních předpisů na ochranu spotřebitele zakotvuje novela ZOS tři nové pravomoci dozorových orgánů, konkrétně pravomoc požadovat údaje nezbytné pro zjištění protiprávního jednání[9], pravomoc nařídit zdržení se protiprávního jednání[10] a pravomoc nařídit předběžné opatření v podobě blokování obsahu internetové stránky.[11]

Dopad změn do oblasti pojišťovnictví

Uvedené změny budou mít dopad do smluv uzavíraných distančním způsobem a mimo obchodní prostory. Pojišťovny jsou před uzavřením pojistné smlouvy povinny poskytnout spotřebiteli široké spektrum údajů v souladu s § 1811, § 1820 a § 1843 OZ, přičemž změnami dojde k dalšímu rozšíření poskytovaných údajů. Následky neposkytnutí takových informací jsou přitom nezanedbatelné.

Bezprostředním následkem nesplnění informační povinnosti může být neúčinnost poskytnutých informací ve vztahu ke spotřebiteli, kdy se tyto nestanou součástí smlouvy. Tato skutečnost může sekundárně založit nárok spotřebitele na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení (tj. uhrazeného pojistného). Neposkytnutí předsmluvních informací (zejména informací o ceně, délce závazku, právech z vadného plnění apod.) v jasné a srozumitelné formě může rovněž naplnit znaky nekalé obchodní praktiky ve smyslu § 4 ZOS a sekundárně představovat porušení jiných ustanovení (např. § 12) ZOS. Za taková porušení může být podnikateli uložena pokuta až do výše 5 mil. (po transpozici doprovodné směrnice ve výši až 4 % ročního obratu).

Podnikatel rovněž může čelit žalobě podané spotřebitelskou organizací podle § 25 odst. 2 ZOS a v budoucnu i hromadné žalobě. Konečně, porušení informační povinnosti a zákazu nekalých obchodních praktik může představovat nekalosoutěžní jednání, na základě kterého se může spotřebitel domáhat podle § 2989 OZ nápravy, včetně náhrady škody. V takovém případě dochází k obrácení důkazního břemene a podnikatel musí prokázat, že se nekalosoutěžního jednání nedopustil, příp. že spotřebiteli nebyla škoda způsobena nekalou soutěží.

Vždy je tak při uzavírání pojistné smlouvy se spotřebitelem nutné dbát na pečlivé splnění informační povinnosti, zejména na poskytnutí veškerých informací spotřebiteli o sjednaném pojištění, včetně výluk z pojistného krytí. Zde je třeba mít na paměti, že údaje sdělené spotřebiteli podle § 1820 odst. 1 OZ se stanou součástí smlouvy. Pakliže jsou tyto údaje součástí obchodních či pojistných podmínek, nebude možné je nadále jednostranně změnit v režimu § 1752 OZ. V případech, kdy bude spotřebitel sjednávat smlouvu on-line (např. na portálu pojišťovny), bude nutné spotřebitele informovat o závaznosti takto učiněné objednávky a o povinnosti k platbě.

Upraví se také proces nabízení pojištění po telefonu. Vedle povinnosti sdělit obchodní účel hovoru a totožnost podnikatele hned na začátku hovoru se změní okamžik uzavření smlouvy či dodatku po telefonu. K němu dojde až potvrzením nabídky ze strany spotřebitele v textové formě.

Závěr

Nová právní úprava přinese celou řadu rizik, ať již v podobě zvýšených sankcí, či práva spotřebitele na individuální úpravu. S rozšířením spolupráce ve věcech přeshraničního vymáhání povinností plynoucích z předpisů z oblasti spotřebitelského práva a nových pravomocí dozorových orgánů se zvýší efektivita činnosti příslušných správních orgánů při odhalování a trestání protiprávního jednání. S nástupem hromadných žalob pak lze očekávat zvýšení počtu nároků vznesených před soudy jménem spotřebitelů. Vedle toho dojde také k podstatnému rozšíření povinností a omezení podnikatelů, které budou muset ve vztahu ke spotřebitelům dodržovat, ať již se jedná o rozšíření informační povinnosti podnikatelů, rozšíření výčtu zakázaných ujednání a nekalých obchodních praktik, nebo o požadavky na uzavírání smluv distančně, mimo obchodní prostory a po telefonu.

Ačkoliv legislativní proces ani proces transpozice všech zmíněných předpisů nejsou zatím u konce, je vhodné začít s implementací změn do obchodních podmínek a obchodních procesů co nejdříve. V případě balíčku New Deal for Consumers lze již nyní s vysokou pravděpodobností očekávat, že směrnice o zástupných žalobách bude přijata v současné podobě ve 2. polovině roku 2020. New Deal for Consumers přináší jen malé změny v obsahu současných právních povinností a především zavádí zvýšené postihy za porušení stávajících pravidel. Vzhledem k rozsahu změn, které přinášejí doprovodná směrnice a novely OZ a ZOS, bude jejich implementace do obchodních podmínek a procesů vyžadovat hlubší a časově náročnější revizi. Zkušenosti s implementací jiných komplexních legislativních změn, jaké přineslo např. obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), přitom ukazují, že realizace potřebných kroků až těsně před účinností takové legislativní změny může pro povinný subjekt znamenat zvýšené náklady i organizační zátěž.

Podnikatelé (včetně pojišťoven) by se proto již nyní měli zaměřit především na kontrolu a revizi smluv, včetně všeobecných obchodních podmínek, na proces uzavírání smluv a jejich dodatků a v neposlední řadě také na reklamační procesy, zejména přijímání stížností ze strany spotřebitelů a odstoupení od smlouvy.

Mgr. Michal Nulíček, LL.M., partner, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář
Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, managing associated, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář
Mgr. Ondřej Kašpar, junior lawyer, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář


[1] Viz návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/ PDF/?uri=CONSIL:ST_14600_2019_INIT&from=EN.
[2] Viz návrh zákona o hromadném řízení. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBA9EXSST.
[3] Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele.
[4] Viz čl. 4 body 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
[5] Srov. návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, č. j. 311/19. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_ mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_ pid=KORNB7NGQS1H&tab=detail
[6] Explicitní požadavek na poskytnutí telefonního čísla ve světle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-649/17 překračuje požadavky stávající směrnice 2011/83/EU, nicméně tento rozsudek byl vydán až po předložení textu novely vládě.
[7] Srov. zákon č. 238/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[8] Srov. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004, o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
[9] Srov. § 24g ZOS ve znění novely.
[10] Srov. § 24h ZOS ve znění novely.
[11] Srov. § 24i ZOS ve znění novely.

oPojištění.cz - informace ze světa pojištění a risk managementu

Zpravodajský portál, který poskytuje komplexní zpravodajství ze světa pojištění a risk managementu. Denně přináší aktuální zprávy o vývoji pojistného trhu, odborné analýzy, informace o nabízených pojistných produktech a rozhovory s významnými osobnostmi pojišťovnictví.

Více informací na: www.opojisteni.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Pojištění:

St 13:03  Postřehy Evy Gmentové: Neserióznost je metla pojišťovnictví OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)
St 12:30  Rakousko: Podíl produktivních osob v celkové populaci klesá OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)
09.03.2021  Jak může délka jízdy ovlivnit vznik nehody? OPOJISTENI.CZ (OPOJISTENI.CZ)








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.