BTC, brambory a hodnota peněz

Michael Saylor stojí v čele softwarové společnosti MicroStrategy a na CNBC hovořil o tom, proč jeho firma konvertovala zásobu hotovosti v rozvaze do bitcoinu. Šlo v podstatě o standardní argumenty skalních zastánců bitcoinu, kteří hovoří o ztrátě hodnoty tradičních fiat měn a o souvisejícím růstu hodnoty bitcoinu. V této souvislosti bych dnes rád poukázal na jednu podstatnou, ale možná přehlíženou věc.

K panu Saylorovi a jeho firmě se možná ještě vrátím v rámci mých pohledů na konkrétní akcie, ale nyní pojďme hned k jádru dnešní věci. Představme si v rámci maximálního zjednodušení malou vesnici, kde se všechno, ale všechno dělá z brambor. Koluje tu několik odrůd, každá je vhodnější pro něco jiného a na trhu na návsi tak neustále panuje čilý obchodní ruch, který zprostředkovává vesnická měna. Není to BTC, ale BMB. Vesničané jsou koumáci, přichází s různými zlepšeními a řadu let za sebou jim sklizeň roste o 10 % ročně. Za což jsou rádi, protože na počátku žili dost z ruky do huby.

Jelikož jsou vesničané koumáci i v ekonomické oblasti, rychle jim došlo, že když ke směně používají peníze, mají při rostoucí produkci tři možnosti: Buď zachovají množství BMB v oběhu a pak každý rok sníží ceny pytle brambor o 10 %, aby se bez problémů prodalo vše, co se vyrobilo. Nebo každý rok zvýší množství BMB v oběhu o 10 %, ceny zůstanou konstantní a prodá se opět vše, co se vyrobilo. Třetí možnost tak atraktivní nebyla – mohli nechat ceny konstantní a množství BMB v oběhu také, ale pak by se prodejci na stáncích divili, proč se neprodává vše, co se vypěstovalo – peněžní zásoba by totiž neodpovídala nominálnímu produktu (při nezměněné rychlosti obratu BMB).

V uvedené vesnici se nechtěli dohadovat, kdo sníží ceny kdy a jak moc a tak šli možností druhou. Jelikož s pohybem cen na mikro a následně makro úrovni jsou směrem dolů v reálu také často velké problémy, ve skutečné ekonomice se uvedené dilema řeší také v naprosté většině případů právě tím, že do oběhu se pouští větší množství peněz. V praxi ještě s tím, že se nepočítá s konstantními cenami, ale ještě s nějakou inflací, většinou kolem 2 %.

Kdy dochází k destrukci hodnoty peněz

Dejme stranou výhody a nevýhody takového inflačního přístupu, pointa výše uvedeného je v tom, že pokud nemáme rostoucí ekonomiku s hodně, hodně flexibilními cenami, dává dost dobrý smysl zvyšovat množství peněz tak, aby to (alespoň) odpovídalo jejímu reálnému růstu. Tedy tak, aby každá brambora stála stále stejně a množství peněz se zvyšovalo s množstvím brambor. Klíčová otázka: Dochází v takové bramborové ekonomice k destrukci hodnoty peněz?

Záleží na úhlu pohledu. Z hlediska toho, co se v ekonomice vyrábí a jak je to vyjádřeno v penězích je odpověď záporná – vše v uvedeném příkladu stojí stále stejně i přesto, že peněz je stále více. Je jich totiž více jen proto, že všeho je stále více. Pokud bychom ale poměřovali množství peněz k nějaké konstantě, tedy třeba ke zlatu, či BTC, bude se zdát, že devalvují. Či přesněji řečeno, relativně k tomuto aktivu skutečně devalvují, ale v jádru věci jen proto, že toto aktivum posiluje i k neustále se zvyšující produkci (množství brambor a následně množství BMB).

Takže i kdyby množství peněz rostlo jen tak, aby byly ceny stabilní, stále by v rostoucí ekonomice docházelo k tomu, že by hodnota měny klesala k hodnotě konstant typu BTC. Pokud se pak ptáme, zda by v této ekonomice stejně nebylo lepší používat BTC místo BMB, tak nejsme nikde jinde než u třetího odstavce – u nutnosti velké flexibility cen, nebo problémech s poptávkou nedotahující se na rostoucí produkci i přesto, že lidem obrazně řečeno kručí v břiše. Jenže příběh o BTC stojí do značné míry na tom, že se skutečně začnou široce používat jako peníze...

Nechci tu předstírat, že jsem odborníkem na BTC a jeho alternativy. Nejsem a nemám na něj ani žádný vyhraněný názor. Ona destrukce peněz je ale ve vztahu k němu skloňována horem dolem, a tak snad trochu pomůže to, na co jsem dnes poukázal. A samozřejmě, že bychom mohli pokračovat s tím, jak moc současná monetární politika (ne)zakládá podmínky pro vyšší inflaci, či jak moc je, či není, destrukcí měny samotný růst rozvah centrálních bank a tak dále. I zde ale, myslím, může výše uvedené sloužit jako slušný výchozí bod.